foto: Redakce SM/Jaromír Zůna, TK po návštěvě prezidenta Pavla
V kontextu současných geopolitických výzev, kdy Česká republika posiluje svou roli v NATO a řeší hybridní hrozby i modernizaci armády, je výběr ministra obrany klíčový pro zajištění kontinuity a efektivity.
Jednání generálporučíka v. v. Jaromíra Zůny s prezidentem Petrem Pavlem 4. prosince 2025 zdůraznilo jeho pragmatický a konstruktivní přístup. Zůna po schůzce vyjádřil optimismus ohledně shody v principálních otázkách bezpečnosti a obrany, což podtrhuje jeho schopnost spolupracovat na vysoké úrovni.
Jednání s prezidentem: Důkaz shody a pragmatismu
Čtvrteční setkání na Pražském hradě byl dalším v řadě konzultací s kandidáty na ministry v rámci potenciální koalice ANO, SPD a Motoristů. Zůna, jako nominant SPD na post ministra obrany, po jednání s prezidentem Petrem Pavlem – oba se z armády znají – zdůraznil klíčové body diskuse: „Diskuse s prezidentem se týkala zejména principiálních otázek týkajících se obrany a bezpečnosti. V těch panuje vzájemná shoda,“ řekl Zůna novinářům, a dodal: „Dnešní jednání vidím velmi pozitivně.“ Tato slova nejsou jen formalitou – odrážejí porozumění společným prioritám, jako je posílení národní bezpečnosti v souladu se standardy NATO.
Zůna nastínil rovněž svou vizi pro financování obrany: „Česká republika by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty.“ Nevyloučil změny v prioritách podle programového prohlášení koalice, například posílení protivzdušné obrany.
Jaromíra Zůny jsme se zeptali, zda bude mezi priority rezortu patřit také v uplynulém období velmi diskutované zapojení českého obranného průmyslu do strategických a významných zakázek Ministerstva obrany: „V tomto směru spolupracuje MO a Hospodářská komora ČR na způsobech jak povýšit český obranný průmysl na součást bezpečnostního systému státu. Bude rovněž potřebné v příštím roce vypracovat novou vládní strategii rozvoje českého obranného průmyslu. Ta stávající je z roku 2019 a její dikce již nedostačuje současným a budoucím požadavkům. Bude nutné prosadit rozšíření nástroji na podporu exportních příležitostí českého obranného průmyslu a roli MO v tomto procesu. Neobejdeme se bez vypracování a prosazení zákona o mezivládní a obranné spolupráci, který by vytvořil podmínky pro zahraniční obchod s vojenským materiálem v režimu vláda-vlada. To jsou jen některé z výčtu připravovaných opatření na kterých bude MO výrazně v následujícím období participovat.“
Podpora Ukrajiny a revize české muniční iniciativy
Budoucí ministr obrany opsal svůj pohled na probíhající konflikt na Ukrajině během tiskové konference slovy, že by neřekl nic jiného, než jaký je dosavadní postoj České republiky. I v tomto ohledu jde tedy o kontinuitu. Pomoc napadené Ukrajině bude pokračovat. K otázce české muniční iniciativy přistoupil opatrně, ale legitimně: považuje posouzení této iniciativy za oprávněné, přičemž se drží oficiálního postoje ČR a zdůrazňuje sledování vývoje konfliktu včetně mírových snah. Zůna tím demonstruje schopnost balancovat mezi mezinárodními závazky a národními zájmy, což je v roli ministra nezbytné. Současně je v souladu i s tím, co o muniční iniciativě říkali a říkají politici SPD a hnutí ANO: požadavek revize a větší transparentnosti tohoto procesu, jehož rozpočet se již pohybuje kolem 100 miliard korun.
Zůnova vyjádření po jednání s prezidentem nejsou izolovaná. Navazují na jeho dlouholetou kariéru, kde se prokázala jeho expertíza, která se vyznačuje kombinací praxe a akademického přístupu. Zůna chce jako zkušený profesionál zajistit kontinuitu modernizačních projektů, což přímo souvisí s jeho slovy o účelném využívání rozpočtu.
Formální vzdělání: Systémový základ pro strategické rozhodování
Zůnova odbornost vychází z pevného základu. Jeho kariéra začala v roce 1976 na Střední vojenské škole v Opavě, následovanou Vojenskou vysokou školou ve Vyškově. Tento základ rozšířil o mezinárodní dimenzi: v roce 1999 absolvoval U. S. Army Infantry School ve Fort Benningu. V letech 2000–2001 studoval na Command and General Staff College ve Fort Leavenworthu, zaměřeném na strategické velení, a v 2005–2006 na Vojenské akademii v Brně s důrazem na doktrínu a výcvik. Vrcholem pak je absolvování War College na National Defense University ve Washingtonu v roce 2010, kde se specializoval na globální strategii a národní bezpečnost. Současně navštěvoval Joint Forces Staff College a Joint and Combined Warfighting School. Doktorský titul z Univerzity obrany v Brně mu poskytl akademickou hloubku v obranné politice. Toto akademické zázemí ho činí ideálním pro koncepční práci, která přesahuje operativu. Zůnovy jazykové dovednosti (angličtina, arabština, francouzština, ruština) usnadní koordinaci s partnery v Alianci i Evropské unii.
Vojenská kariéra: Od operační praxe k diplomatické roli
Zůnova vojenská kariéra ukazuje praktickou aplikaci jeho znalostí. V 90. letech se účastnil misí IFOR a SFOR v Bosně a Hercegovině. Po vstupu do NATO v 1999 působil jako asistent náčelníka generálního štábu a náčelník koncepčního oddělení na MO, přispívaje k prvním obranným koncepcím. V USA sloužil jako styčný důstojník (2001–2002). V roce 2006 vedl odbor vojenského průzkumu a elektronického boje. Následně koordinoval výcvik ve strukturách NATO, včetně EU Battle Group CZ/SVK (2009) a NATO Joint Force Training Centre v Bydgoszczi (2010–2013), kde jako zástupce velitele vyvíjel výcvikové metody. Po návratu řídil Agenturu logistiky (2013–2015) a v letech 2015–2019 byl prvním zástupcem náčelníka generálního štábu, koordinujícím strategické plánování. Jeho následná role vojenského přidělence v Pekingu (od r. 2023) mu poskytla unikátní vhled do asijských bezpečnostních trendů.
Mezinárodní expertíza: Atlantismus s globálním rozhledem
Zdůraznit lze Zůnovu roli atlantisty s vazbami na USA a NATO. Jeho působení v Joint Force Training Centre zajistilo integraci českých sil do aliančních programů, což přímo souvisí s jeho postoji k modernizaci. Zkušenosti z Balkánu a Pekingu mu dávají porozumění stabilizačním operacím i vzestupu Číny. V diskusi s prezidentem Pavlem se shodli na principech, které berou v úvahu nejen východní, ale i globální hrozby – ideální pro koordinaci s partnery v době, kdy Evropa posiluje východní křídlo NATO. Zůnova nominace, diskutovaná v kontextu koalice, vychází z potřeby depolitizace rezortu. Jako nezávislý expert by snížil různé externí vlivy a zaměřil se na efektivní řešení: personální krizi (nedostatek vojáků), financování akvizic (CV90, F-35, Leopard 2A8, UKP, 8x8, prostředky PVO a C-UAS) a efektivitě hospodaření rezortu obecně. Podle aktualizovaných a především následně plně respektovaných strategických a koncepčních dokumentů.
Tagy