Jaroslav Macošek komentuje výsledky průzkumu o BVP: „jsem rád, že veřejnost chce moderní techniku“

Jaroslav Macošek komentuje výsledky průzkumu o BVP: „jsem rád, že veřejnost chce moderní techniku“
21 / 09 / 2019, 13:00

Ve studiu Security magazínu jsme přivítali pana Jaroslava Macoška, vojenského experta, a povídali jsme si o aktuální problematice - stavu tendru na nová pásová bojová vozidla pěchoty pro Armádu České republiky. Kromě zmíněného třetího zrušení soutěže na právní kancelář, což průběh tendru komplikuje a hrozí průtahy, byla řeč především o průzkumu veřejného mínění agentury Phoenix research on-line, který napověděl, jaké preference má v otázce výběru BVP česká veřejnost. Jak výsledky průzkumu komentuje Jaroslav Macošek?

  • Jaká je aktuální situace tendru na BVP?

Došlo k velkému postupu ze strany Ministerstva obrany, které upřesnilo specifikace na bojové vozidlo pěchoty. Na druhou stranu ve věcí po rychlém nástupu a rozjezdu tendru cítím určité zpomalení. Již potřetí byla zrušena soutěž na právní kanclář, bež níž tak velký tendru určitě nemůže proběhnout. Mluvili jsme o tom, že v červnu letošního roku to má být vysoutěženo. Teď se bavíme o konci roku. Ale moc tomu nevěřím, myslím, že se to ještě posune až do roku 2020. Toto zpomalení tendrů hrozí vést k soudním sporům a arbitrážím, a byl bych opravdu rád, abychom se tomuto vyhnuli.

Podle mého názoru je teď nejdůležitější, aby Ministerstvo obrany co nejrychleji vybralo kvalitní právní kancelář, která bude schopná nastavit smlouvy tak, abychom po nákupu bojové techniky byli schopni zabezpečit nejen samotný výcvik personálu, ale i servis, a aby nám alespoň v první části životního cyklu technika jezdila za co nejméně peněz.

  • Tento týden byl publikován průzkum veřejného mínění, který se týkal některých parametrů nového BVP. A první otázka zněla, jestli má nové BVP být ze spojenecké země NATO, a většina respondentů odpověděla, že je to pro ně důležité. Co si o tom myslíte vy?

Já z odpovědí respondentů cítím určitou skepsi části národa k našemu členství v NATO. Na druhou stranu je většina našich spoluobčanů pro, abychom nakupovali zbraňový systém od našeho spojence v rámci NATO. Těm skeptikům bych rád vzkázal, že je v případě ozbrojeného konfliktu opravdu lepší nakupovat zbraně od spojence než od nepřítele.

V tendru jsou čtyři vozidla, z nichž tři vyrábějí naši spojenci v NATO. Je to německá PUMA, německý LYNX a španělsko-rakouský ASCOD. S tím, že jediným vozidlem, které není vyráběno v zemi NATO, je švédská CV90. Pokud by se ministerstvo mělo řídit tímto průzkumem, tak by vypadla právě CV90.

  • Druhá otázka průzkumu se týkala toho, má-li být vozidlo prověřeno aktivní službou. A většina respondentů opět odpověděla, že je to pro ně důležité. Jak to čtete vy?

Aktivní vyzkoušení vozidla chápu jako zařazení vozidla do výzbroje nějaké armády, jeho užívání. Z tohoto hlediska jsou v tendru tři vozidla, která aktivně používají naši spojenci. Jsou to ASCOD, PUMA a CV90. Vnímám zde jako velké pozitivum to, že v případě nákupu bychom koupili techniku, kde budou odstraněny dětské nemoci. Určitě by měla probíhat nějaká výměna mezi námi a spojenci týkající se zkušeností z užívání té techniky. Naši vojáci v rámci společných cvičení sil NATO určitě tu techniku potkávají, a můžou i na té nejnižší úrovni tu techniku vidět. To jsou ta velká pozitiva.

Jediné nevyzkoušené BVP v tendru je LYNX, který existuje jen ve fázi prototypu. A je pravda, že náklady na testování nejmodernější technologie vždy nese první uživatel. Což bychom v tomto případě byli my.

  • Třetí otázka se týkala toho, má-li mít nové BVP nejmodernější konstrukci. A většina respondentů odpověděla, že je pro ně moderní konstrukce důležitá. Jak to čtete vy?

Já jsem rád, že většina respondentů souhlasí, že je třeba pořídit opravdu moderní techniku. A že ta technika by měla být tak moderní, aby měla dostatečný potenciál na minimálně třicet až čtyřicet let modernizací. Vezměte si třeba u aut za posledních třicet let, jak se to změnilo. Když si vezmete jízdní vlastnosti, bezpečnost, pohodlí, třeba u Škody 120 ve srovnání s Octávií, tak ten posun je opravdu neskutečný. A byť bojová technika stárne o něco pomaleji, tak ty technologie zastarávají stejným způsobem. Tím pádem již při nákupu musíme plánovat její modernizaci.

V rámci tendru má nejmodernější podvozky LYNX a PUMA, za mini je ASCOD, a pak s velkým odstupem je CV90, jejíž konstrukce je téměř 30 let stará. U takhle staré techniky lze pomalu počítat s tím, že ji výrobce přestane vyrábět. A lze počítat i s tím, že může ukončit modernizační kroky. A tím, že bychom byli poslední zemí, která tu techniku nakoupí, mohli bychom nakonec mít nemodernizovatelné vozidlo nebo vozidlo modernizovatelné jen na naše náklady, což by se nám mohlo prodražit.

  • Poslední otázka míří k bezpečnosti. Zde 65 % respondentů uvedlo, že by se jim líbilo, kdyby pořídilo vozidlo s nejvyšší nebo maximální ochranou osádky. A to i za vyšší cenu. To se vám musí asi líbit jako uživateli, že ano?

65 %, to jsou vlastně dvě třetiny respondentů, kteří chtějí pro naše vojáky to nejbezpečnější vozidlo. Já v tom vidím dobrý vzkaz od veřejnosti, že si našich vojáků váží, a že veřejnost chce, aby, když za nás vojáci bojují, aby se domů vraceli živí a zdraví. Za to dávám palec nahoru. V každém případě to má aspekt nejen ten, který vnímá veřejnost, ale i aspekt pohledu obyčejného vojáka. Ten, když má technologicky dobře vybavené vozidlo, které je bezporuchové a hlavně jej dobře ochrání, tak se mu daleko lépe jde do akce, a má vyšší morálku, než když jede na sto let staré plečce, která kolikrát nestřílí a voják ví, že jí kolikrát projde i kulometný náboj.

Z druhé strany to má ještě pohled potenciálního protivníka, kterému se daleko hůře vede bojová činnost proti dobře vycvičené, vyzbrojené a morálně odolné jednotce.

  • Ještě nám, Jaroslave, řekněte, které BVP je v ochraně životů osádky nejlepší?

Pokud jde o bezpečnost, nejlépe je na tom vozidlo PUMA, které splňuje ty nejvyšší STANAGy, které NATO má. U ostatních vozidel to bude hodně o tom, co si armáda vybere. Jak si ta vozidla nakonfiguruje. Ale žádné z těch vozidel není schopné splnit standardy, které již dnes splňuje PUMA.

Ke mně se v souvislosti s bezpečností těch vozidel dostala nedávno starší fotka z Afghánistánu, kdy norská CV90 najela na improvizované výbušné zařízení. A podle mých informací tento incident nepřežil řidič. Osobně bych byl rád, aby po nákupu nových vozidel pro Armádu ČR, se naší armádě takové incidenty nestávaly.

  • Doufám, že se tak v buducnu dít nebude. Jaroslave, děkuji za rozhovor, a budu se těšit někdy příště naviděnou.

Taky děkuji za pozvání a příště na shledanou.

Tagy článku

-->