Je Arménie pro Ázerbájdžán ,,zvláštní vojenskou operací" stejně jako Ukrajina pro Rusko?

Je Arménie pro Ázerbájdžán ,,zvláštní vojenskou operací&quote; stejně jako Ukrajina pro Rusko?
Autor fotografie: Khustup , CC BY-SA 3.0|Popisek: Arménští vojáci
15 / 09 / 2022, 09:00

Po určitém čase se znovu rozhořely boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kdy se obě strany obviňují navzájem. Ázerbájdžán má podporu Turecka a je islámský stát, Arménie má podporu Ruska a je pravoslavná. Ázerbájdžán díky těžbě ropy a zemního plynu je plně ekonomicky samostatný a jeho vojenský rozpočet je vyšší než arménský HDP, kdy Arménie je v podstatě plně závislá na Rusku.

Rusko, jež podporuje Arménii, musí čelit všem hrozbám na své jižní hranici, jako je terorismus, pašování lidí či narkotik, buduje nové schopnosti v Arktidě a zatím si nedovolí uvolnit vztahy s Čínou, a KLDR je v celkem složité situaci.

Pokud by mohlo volně přeskupovat své ozbrojené síly, bylo by zřejmě jen otázkou několika dní, pokud by velení bylo funkční, rozdrtit Ukrajinu i Ázerbájdžán, ale vzhledem k rozloze a nutnosti alokovat jednotky v různých oblastech, a též vzhledem k nedůvěře ke „spojencům“, si to nemůže dovolit.

Ázerbájdžán může spoléhat na podporu Turecka, jež jako člen NATO je silnou kartou v rámci současných i budoucích operací. Obě země se hlásí k islámu a mají tak přímou i nepřímou podporu dalších islámských zemí. Naopak Rusko vzhledem k agresi na Ukrajině ztrácí pozice a zavazuje se politicky i ekonomicky a vojensky do vyhraněných oblastí.

Ale v náboženské oblasti má Arménie velice silnou pozici, kdy dle informací při příchodu papeže všichni vstanou, ale arménští představitelé nejsou tomuto povinni jako zástupci jedné z nejstarších církví. Toto všechno činí konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií, Ruskem a Ukrajinou a vztahy s dalšími zeměmi velmi nečitelnými.

Rusko může v náboženské rovině stavět na pravoslaví, což je Arménie a východní Ukrajina, ale ztrácí na západní/katolické Ukrajině. A i v této oblasti jsou rozpory – pravoslaví – katolíci – protestanti. A do toho všeho zasahuje islám z Turecka a Ázerbájdžánu. Na takovýto „koktejl“ v danou dobu není optimální řešení, pouze jak se říká zdravý selský rozum.

Česká republika nebude nárokovat území z období vlády Karla IV., stejně jako Vídeň nebude chtít obnovit Rakousko-Uhersko. A Polsko jistě nepředá území Německu a neukousne si zpět z Ukrajiny, kdy po druhé světové válce došlo ke změně hranic. Takzvaně „zamrzlé“ konflikty jsou nejhorším řešením. Mezi KLDR a ROK trvá válečný stav, ale nedochází krom střelby balistických raket nebo spojeneckých cvičení k vypjatým situacím. Čína neútočí na Tchaj-wan (zatím) a původní obyvatelé Austrálie nebo amerických kontinentů nevyhánějí bílé občany, stejně jako v mnoha zemích afrického kontinentu.

Jediným myslitelným řešením je diplomacie, kdy však jedna nebo druhá strana musí přiznat, že překročila linii. A k tomu politici nejsou příliš ochotní. Spíše budou tlačit situaci na hranu a pak v případě neúspěchu obviňovat vojáky a v případě úspěchu si přisvojovat „vavříny“.

Takže zpět k začátku, jedná se o konflikty kultur a náboženství, kdy za každou stranou stojí majoritní země mající v dané oblasti své zájmy. A pokud tyto zájmy nebudou svým způsobem sesouladěny, nelze najít mírové řešení. Turecko nepřijato do EU, ale je člen NATO, Rusko v konfliktu s Ukrajinou, Arménie závislá na Rusku, Zamrzlé konflikty v Moldávii, Gruzii, a Arménii/Ázerbájdžánu, etnická napětí v Asii, trvalé územní spory mezi Indií, Pákistánem, Čínou a Vietnamem, spory o Tchaj-wan, rozbušek pro nové konflikty je příliš mnoho.

Záleží jen na tom, kde a kdo přiloží polínko do ohně a bude mít zájem na změně situace. Rusko se momentálně poměrně znatelně finančně a ekonomicky zavázalo do konfliktu s Ukrajinou, ale tato událost na mezinárodním poli rozvázal ruce dalším zemím, jež by chtěly vyřešit své teritoriální spory. A v Asii jich je mnoho.

 

Zdroj: CNN

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace