Politická reprezentace se dohaduje o navýšení rozpočtu na obranu. Jedni jeho navýšení odmítají, druzí naopak podporují. Podle návrhu by měl rozpočet na obranu dosáhnout 2% HDP do roku 2024, což je náš závazek vůči koaličním spojencům v NATO.
Zatím jsme v investicích do armády, v porovnání s jinými zeměmi dost pozadu. Letošní odhady výdajů na obranu koaličních spojenců NATO připisují České republice šesté místo od konce s podílem 1,11 procenta. Horší mají být jen Lucembursko (0,55 procenta), Belgie a Španělsko (obě 0,93 procenta), Slovinsko (1,01 procenta) a Maďarsko (1,08 procenta).
psali jsme: ODS chce uzákonit povinné zvyšování rozpočtu na obranu
Politici, kteří jsou proti navýšení výdajů na obranu, je označují za zbytečné a požadují přesunutí peněz do oblasti sociální nebo kulturní. Je opravdu navýšení výdajů na armádu zbytečným luxusem? Nemyslím si. Armáda potřebuje investice jako sůl. Ať už se jedná o vybavení vojáků nebo nové zbraňové systémy. Vždyť některá bojová technika ještě pamatuje ČSLA a po obměně přímo volá.
Jinou otázkou ovšem zůstává, jestli ministerstvo obrany bude schopno navýšení peněz využít a nákupy skutečně realizovat. Spíš to tak nevypadá. Jenom za loňský rok nevyčerpalo Ministerstvo obrany 4 miliardy korun. Na vině tohoto stavu jsou hlavně zdlouhavé akvizice, které často skončí bez reálného výsledku. Armáda totiž v rámci boje proti korupci, zavedla taková pravidla, že se v nich ztrácejí i ti, kteří je připravovali.
psali jsme: Země NATO schválily program bojové připravenosti
Bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová se snažila nákupy v armádě zefektivnit. Bohužel při této své snaze šlápla na nohu velkým zbrojařským lobby a stala se nepohodlnou, takže byla odvolána. Uvidíme, jak se k tomuto problému postaví ministr Metnar. Postupné navyšování výdajů na obranu je jistě správná cesta. Potřebujeme bojeschopnou a obranyschopnou armádu. Obávám se však, že bez současného zjednodušení nákupů to bude pouze výkřik do tmy, bez reálného výsledku.
Autor: Lumír Němec