Je sovětský Jak-141 otcem americké F-35B? Ani Rusové tomu nevěří

Je sovětský Jak-141 otcem americké F-35B? Ani Rusové tomu nevěří
Autor: Lockheed Martin|Popisek: F-35
15 / 03 / 2020, 12:00

Ruský server Russia Beyond přinesl před třemi roky zajímavý článek věnující se tématu, který rezonuje na mnoha odborných serverech nebo sociálních sítích. Je F-35B kopií sovětského Jak-141?

Vývojáři F-35B možná převzali mnoho funkcí sovětského letounu, ale Lockheed Martin F-35B zůstává jedinečným strojem. Pokud jde o vertikální vzlet a přistání (VTOL) vojenských letadel, která byla poprvé vyvinuta v 60. letech, má jen málo strojů tolik společného jako sovětský Jak-141 a americký F-35B.

F-35B byl představen téměř 12 let po sovětském Jak-141, ale je jeho kopií?

Díky schopnosti vzlétnout z malých letišť nebo paluby bojových lodí různého typu, případně viset ve vzduchu, ve vyčkávací pozici před zásadním útokem, měl být koncept VTOL milníkem ve vývoji vojenského letectví. Jednoznačně nejúspěšnějším strojem je britský Sea Harrier, jehož bojový křest byl konflikt mezi Argentinou a Velkou Británií v roce 1982 a který byl licenčně vyráběn v USA. Bojoval i v Iráku, Afghánistánu nebo na Balkáně. Obdobou byl sovětský Jak-38, kdy konstrukční řešení bylo velmi obdobné, tedy se nabízí opět možnost diskuze, kdo koho kopíroval.

Jak-141 byl vyvinut v Sovětském svazu v 70. letech minulého století (1975-1991). SSSR, který nikdy neměl velké letadlové lodě jako Spojené státy, se snažil vytvořit proudový letoun, který by mohl vzlétnout z malých platforem a lodí jako byly letadlové křižníky tříd Moskva nebo Kiev.

Jak-141

Jak-141 měl být progresivním strojem, který by doplnil již tak hrozivou výzbroj letadlových křižníků. Osud se ale s tímto strojem nemazlil, konečnou vystavily projektu nehody, kolaps Sovětského svazu a následná ztráta financování. Poslední kapkou byla asi nehoda během přistávání na palubě lodi Admiral Gorškov v roce 1991. Byly postaveny 4 prototypy, ale do výroby se nedostal.

V roce 1995 nabídl americký výrobce Lockheed Martin společnou spolupráci konstrukční kanceláři Jakovlev, kdy tato spolupráce trvala pouhý rok, ale Lockheed Martin získal zcela legální cestou veškerou technickou dokumentaci nešťastného Jak-141.

V roce 1996 byl v USA zahájen program Joint Strike Fighter, ze kterého vzešel jako vítěz právě Lockheed Martin, díky převaze VTOL verze svého letounu nad konkurenčním Boeingem!

Konstrukce a uspořádání Jak-141 a F-35B jsou téměř totožné, včetně umístění „ventilátoru“ umožňujícího vertikální vzlet. Vertikální vzlet F-35 se však výrazně liší od toho u ruských letadel.

Jak-141 byl schopen vertikálního vzletu, protože měl tři proudové motory. Motor R79V-300 s pohyblivou tryskou a dva zvedací motory RD-41, které byly instalovány v prostoru za kabinou.

Návrháři F-35B realizovali relativně jednoduché a efektivní schéma pomocí „studeného“ zvedacího ventilátoru, jehož převod je poháněn z motoru se sklopnou tryskou.

Vojensko-technická spolupráce mezi společnostmi Lockheed Martin a Jakovlevem v 90. letech bezpochyby hrála roli při tvorbě F-35B. Američané si vzali hodně od svých sovětských protějšků.

Nazvat F-35B kopií Jak-141 je však přehnané. F-35B je zcela jedinečný model, ve kterém ale žije duch sovětského letounu.

Je jasné, že hlavní zbrojní velmoci sledují vývoj na další straně. Nyní začíná být problémem, že je jejich čím dál více. Za studené války to byly USA a SSSR, dnes přibyla Indie, Čína a lze počítat s dalšími. Vezměme v úvahu třeba úspěšnost JAS-39 Gripen, tanků Leopard nebo dalších systémů jiných zbrojovek. 

Takže kdo koho kopíruje je věcí špionážních seriálů, technologie vyvíjené počítači jsou čím dál tím podobnější (včetně své účinnosti) a finance, kdy kdo co zavede, jako první vždy hrají roli bez ohledu na to, kdo je autorem myšlenky.

 

Zdroj: Russia Beyond, Lockheed Martin

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace