Autor fotografie: BAE Systems|Popisek: CV90
Kromě toho, že zakázku na 246 pásových BVP CV90 v sedmi variantách za více než 60 miliard korun prověřuje antimonopolní úřad, je na místě se neustále vracet k otázce míry zapojení českého obranného průmyslu. Je to mantra, kterou Ministerstvo obrany a potažmo vláda podepřelo své rozhodnutí uzavřít smlouvu se Švédskem, potažmo s výrobcem, společnosti BAE Systems-Hägglunds. V mediálních prohlášeních švédská firma slibovala více než 40% podíl českých firem. Problémem není jen výpočet tohoto podílu, v němž lze pod "produkci" státního podniku VOP skrýt původní švédskou práci, a tedy švédský zisk, ale také tempo, s nímž jsou do zakázky české firmy zapojovány. Různá prohlášení v této věci si protiřečí. A otázkou také jsou smluvní sankce v případě, že podíl nebude dodržen.
Zvláštní konstrukcí trojstranné dohody mezi českým ministerstvem, švédskou vládní vyzbrojovací agenturou FMV a společností BAE Systems-Hägglunds se Ministerstvo obrany mj. vyvázalo z odpovědnosti přímo řešit zapojení českého obranného průmyslu, které přitom bylo jedním z hlavních argumentů, jež provázely výběr, jednání a podpis smluv o nákupu typu CV90. Jednoduše přenechalo odpovědnost za naplnění českého požadavku na dodavateli a do jednání nijak nevstupuje. Pouze chce kontrolovat výsledek a v případě nedodržení závazku hovoří o tvrdých sankcích. Ani ty ale nevyčísluje. Protože jde o částku v absolutní hodnotě převyšující 24 miliard korun, je otázkou, zda "tvrdé sankce" ve skutečnosti nebudou pro švédského dodavatele výhodnější než se vzdát části zakázky ve prospěch českých firem.
Druhou otázkou pak je, co vlastně reálně může český obranný průmysl na vozidle vyrobit, aby jeho podíl skutečně dosáhl 24 miliard korun. Odpověď, ovšem nijak pozitivní, nabízí maximální zapojení státního podniku VOP CZ - protože pro státní podniky je ministerstvo ochotno započítat také spotřebovaný materiál a služby (tedy švédskou produkci) a investice podniku nezbytné k transferu technologií.
Zdůvodňuje to potřebou bezpečnosti dodávek, kterou "soukromá firma nemůže nikdy nabídnout". Například u kolových obrněnců Pandur nebo TITUS to ale ministerstvu nevadí, resp. si nemyslí, že by bylo vystaveno nějakému riziku; a naopak efektivní rámcovou servisní smlouvu na Pandury podepsalo až se soukromou společností - státní podnik servis zajistit lépe neuměl.
I bez toho ale není ani půl roku po podpisu smluv vůbec jasné, jakým způsobem má být 40% podílu dosaženo. Podle aktuálního sdělení mluvčího BAE Systems Zdeňka Soudného pro Právo je objem podepsaných zakázek přibližně osm miliard korun: "Předpokládáme, že do konce roku překročí hranici deseti miliard korun," s tím, že na podpis dalších smluv mají ještě "celý příští rok."
Toto vyjádření je v určité kolizi s tím, co Security Magazínu, v Soudného přítomnosti, řekl na tiskové konferenci BAE Systems-Hägglunds letos na IDETu krátce po oznámení podpisu smluv ředitel společnosti Gustafsson-Rask. Ten na naši otázku, zda již byly podepsány smlouvy se všemi dodavateli, uvedl, že tuto otázku uzavře přibližně do roka. To znamená přibližně do května 2024; Soudný ale nyní hovořil o celém roce 2024.
A v ještě větším rozporu je toto prohlášení s tím, co uvádí ve svém článku "CV90 - otázky a odpovědi (průběžně aktualizováno)" samo Ministerstvo obrany: "Většinu dalších smluv bude mít BAE Systems uzavřeno do konce roku 2023."
Do podpisu smlouvy na konci května byly v různých formách uzavřeny smlouvy s pěti dodavateli. Kromě VOP CZ (má mít na starosti podvozkovou část a celkovou integraci vozidel) to byla společnost VR Group (dceřiná firma státního podniku LOM Praha, která bude mít na starosti simulátory pro výcvik), Excalibur Army (ze skupiny CSG, která zajistí výrobu a testování věže), Ray Service (kabelové svazky) a Meopta (optika). Během NATO Days v Ostravě pak BAE Systems-Hägglunds oznámila podpisy smluv s dalšími pěti společnostmi (Pramacom, URC, Lasercentrum, Agados, ACE-TECH).
Co celé věci může zásadním způsobem promluvit zmíněný antimonopolní úřad. Podle námitky, kterou ÚOHS obdržel na konci června, nedodrželo Ministerstvo obrany svým postupem zákon o zadávání veřejných zakázek.
Zdroj: Ministerstvo obrany, Právo