Jiří Horák: Rok od vypuknutí války na Ukrajině. Nezamýšlené důsledky

13. 02. 202314:00

Jiří Horák: Rok od vypuknutí války na Ukrajině. Nezamýšlené důsledky

foto: foto: President.gov.ua, CC BY 4.0/Prezident Zelenskyj s ukrajinskými vojáky v červnu 2022

KOMENTÁŘ: Téměř před rokem vypukl největší válečný konflikt v Evropě od druhé světové války, způsobený ruskou agresivní snahou rozšířit svoji imperiální moc po vzoru Sovětského svazu a předchozího carského Ruska.

Ruská společnost byla tamní politickou reprezentací připravována přinejmenším 20 letv rámci narativu o revanšistickém západu, který je pohrobkem fašistů a chce ohrožovat moderní Rusko.Tuto propagandu rozvíjela ruská politická scéna ve společnosti již opravdu dlouhou dobu. Válka na Ukrajině, vyprovokovaná Ruskem, tak zapadla do dlouho připravovaného příběhu a zcela evidentní útočnou válku tak běžní Rusové považují zaválku obrannou. Z toho důvodu má, i přes ne zcela příznivý vývoj, válka na Ukrajině mezi Rusi stále významnou podporu.

V tuto chvíli ještě netušíme, jak celý konflikt dopadne. Není vůbec jisté, zda Ukrajinci ubrání svoje východní teritoria, ale stejně tak nelze vyloučit, že se jim podaří nějaký významný ofenzivní průlom. A není to překvapivé. Z historie válek a konfliktů vidíme, jak obtížné je predikovat jejich vývoj.

Již teď jsou zřejmé některé nezamýšlené důsledky, se kterými Rusové na začátku tohoto konfliktu, této “speciální vojenské operace“, stoprocentně nepočítali. Prvním z nich je předpokládaný, a dle mého názoru již nevyhnutelný, vstup Finska a Švédska do NATO. Ještě před válkou byl jejich vstup do aliance naprosto nemyslitelný, kdy zájem obou zemí byl zachovat si svoji neutralitu. Pro Rusko je jejich chystaný vstup a tím pádem rozšíření jejich hranic se zeměmi NATO, významnou geopolitickou prohrou. Dalším momentem je znovusjednocení zemí Severoatlantické aliance. Před válkou považovaly mnohé členské státy tuto alianci za nepotřebnou, přežitou a otevřeně mluvily o její reformě. Velká část států neplnila své závazky vůči NATO ve formě 2 % HDP výdajů na obranu a zejména země na západě aliance, jakými jsou Nizozemsko, Belgie, ale i Německo a další, dlouhodobě podceňovaly ruskou hrozbu, nebraly ji vážně ani po anexi Krymu a ignorovaly varovné hlasy z Pobaltí a Polska.

Dalším momentem je, že Rusko ztrácí významným způsobem odběratele energií. Pro Evropu je výpadek ruských energetických surovin přechodně také bolestný, nicméně jsem přesvědčen, že jsme schopni tyto energie v relativně krátké době dostatečně nahradit. Dalším aspektem je, že země, které měly již dříve k Rusku negativní vztah, k němu nyní cítí naprostý odpor. A stejně tak Ukrajina a zejména pak běžní Ukrajinci z pohraničních oblastí, měli vztahy velmi srdečné až bratrské. Dnes je zřejmé, že jsou tyto vazby na mnoho generací zpřetrhané a nahrazené nenávistí, protože s jistou nadsázkou se dá tvrdit, že ukrajinské oběti války se už přímo dotýkají každé rodiny na Ukrajině.

Dalším dlouhodobým důsledkem, který bude pro Rusko velmi nepříjemný, bude postupný nárůst závislosti na Číně, ať už formou vývozu surovin nebo formou závislosti na čínských financích a investicích. Tím, že má Rusko asi desetkrát míň obyvatel než Čína, povede k tomu, že bude do jisté míry vazalizováno. Což vzhledem k přelidněnosti Číny a jejím společným hranicím s ruským dálným východem, který v podstatě vymírá a hustota obyvatelstva je zde velmi nízká, představuje pro Rusko dlouhodobou vážnou hrozbu.

Závěrem bych řekl, že v tuto chvíli nevíme, jak válka na Ukrajině dopadne. Samozřejmě pro Evropu a země sousedící s Ruskem by bylo vítězství Ruska velmi nebezpečný precedent. Můžeme však říci, že Rusko, byťse mu možná podaří natrvalo získat některá území Ukrajiny, již nyní na několika jiných frontách prohrálo.

Autor: Jiří Horák, poslanec KDU-ČSL