Kachovská přehrada jako sud se střelným prachem - kdo by vydělal na jejím zničení?

03. 11. 202209:00

Kachovská přehrada jako sud se střelným prachem - kdo by vydělal na jejím zničení?

foto: Wikimedia Commons, volné dílo

Rusko a Ukrajina se obviňují z plánů zničit Kachovskou přehradní hráz, tedy utopit druhou stranu v přívalové vlně. Situace se ale trochu podobá obviňování z nasazení špinavé bomby. Obě strany tvrdí to oni, ale při vyhodnocení okamžitého zisku a dlouhodobých škod z nasazení špinavé bomby stejně jako odpálení přehrady se jeví jako „výstřel do vlastní nohy“. Ať to provede strana ta nebo ona, obě usilují o stejné území do budoucna a jeho absolutní devastace a obnova vyjde hodně draho.

SSSR, a tudíž i postsovětské republiky, a v tomto případě konkrétně Ukrajina a Rusko, mají historickou zkušenost z použitím zničení vodní nádrže pro vojenské účely. Tenkrát to bylo k zastavení postupu Wehrmachtu, ale bez ohledu na to, kolik vlastních lidí tím odsoudili k smrti. A odpálení Kachovské přehrady by bylo něco podobného.

Kachovská přehrada vznikla v druhé polovině padesátých let minulého století. Nachází se na řece Dněpr, od černomořského zálivu Dniprovska se nachází pouhých 88 km s převýšením nad hladinou moře 44 metrů. Jezero o délce 230 km a šířce 9,4 – 24 km a objemem 18,2 km³ vody by vytvořilo při protržení obrovskou přívalovou vlnu devastující vše po proudu. A je otázkou na vědce z oboru hydrodynamiky, zda by přívalová vlna nezasáhla kromě měst těsně pod přehradou jako Cherson, Olešky a Hola Prystaň i města na pobřeží Dniprovského zálivu jako Stanislav, Oleksandrivka, Heroiske, Vasilivka, Dmitrivka, Pokrovske a Očakov včetně změny pobřežní dispozice, třeba odplavením pobřežní kosy směřující z Pokrovske po Očakov a zaplavení ostrova Majskij s bývalou jadernou raketovou základnou Pervomajskij.

Mosty přes Dněpr jsou v Záporoží, tj. nad přehradou, z Nové Kachovky, což je po přehradní hrázi a pak mezi Olešky a Antonivka nad Chersonem, tedy po proudu. Pod Chersonem již žádný most není, mezi Chersonem k hrázi a po hladině jezera k mostu v Záporoží je to po přímých spojnicích cca 257,41 km při různé šířce toku (jezera), různé hloubce vody a různé konfiguraci pobřežního profilu – od roviny po úzké údolí. Přívalová vlna s sebou ponese trosky domů, stromy, kameny, může změnit tok řeky i profil dna, a v tomto stavět následně provizorní mosty by mohlo být velkým rizikem. Obdobně jako vědci říkají, tsunami je ničivá vodní silou, ale více škod napáchá vše, co ve vodě plave. A toto je identické, obrovské množství vody se značným převýšením a silou bere vše, co stojí v cestě.

Tak jako snad ve všech hrázích vodních přehrad je i v Kachovské instalována vodní elektrárna. Její výkon je 350 MW, tedy ročně v závislosti na stavu vody průměrně 1,4 mld. kWh. A to není málo pro danou oblast, kterou obě strany chtějí. Navíc z přehrady vede tzv. Severokrymský kanál, jenž zásobuje vodou Krym. Jedná se o pitnou vodu a též vodu pro zavlažování zemědělských plodin. Rusko by odpálením hráze vzalo pitnou vodu Krymu, stejně jako Ukrajina, která chce Krym zpět. Ruskými vojsky a válkou zničený Krym, a ještě bez vody a energie, by mohl být pro Ukrajinu ekonomickou noční můrou z hlediska obnovy infrastruktury a zásobování základními potřebami jako voda, energie, potraviny, hygienické potřeby. A stejně tak pro Rusko. Akt zničení přehrady by tak byl výrazem uznání porážky ve všech směrech.

Takže pokud lze hodnotit zisky a ztráty, ať již by hráz Kachovské přehrady zničila ruská nebo ukrajinská armáda, vojenské zisky budou krátkodobé, a ne až tak významné, mezinárodně-politické, vnitropolitické i ekonomické škody budou obrovské. Stejně jako o špinavou bombu i o Kachovskou přehradu nebo Záporožskou jadernou elektrárnu budou obě strany hrát poker. Snad udrží nervy na uzdě. Prezident Volodymyr Zelenskyj ani prezident Vladimir Putin si nemohou dovolit z vnitropolitického hlediska couvnout. Otázkou je, kam až je jedna nebo druhá strana ochotna zajít. A Rusko se zdá být méně vypočitatelné.

Zdroj: SIPRI, energy.gov, unicef.org