foto: Ministerstvo obrany / Public domain/Robert Kaliňák a Jana Černochová
Necelý měsíc po oznámení německého zbrojního giganta Rheinmetall o akvizici společnosti zabývající se výrobou nitrocelulózy, s cílem posílit vlastní výrobní kapacity především velkorážové dělostřelecké munice, oznámila podobný krok také Czechoslovak Group, která munici produkuje na Slovensku.
Výroba munice je jednou z klíčových oblastí obranného průmyslu. Klíčových a velmi lukrativních – a zůstane tomu tak i po skončení horké války na Ukrajině, kde je munice spotřebovávána mimořádným tempem. To vedlo k vyprázdnění beztak nedostatečně naplněných skladů aliančních, ale v rámci české muniční iniciativy i třetích zemí. Ukrajina bude munici nepochybně odebírat i nadále, a současně bude se zkušeností uplynulých tří let přistoupit k obnově skladových zásob. K tomu přistupuje ohlášené posílení ozbrojených sil a významné navyšování výdajů na obranu. Pro Českou republiku a Armádu České republiky bude klíčovou otázkou bezpečnost dodávek a podpora domácích výrobních kapacit.
Ve střední Evropě je z hlediska kapacity dnes největším hráčem MSM Group patřící do skupiny CSG se závody na Slovensku, ve Španělsku, Srbsku a nedávno pořízeným závodem na výrobu nitrocelulózy Walsroder a průmyslového areálu Walsrode v německém Bomlitzu. Na základě dostupných údajů se celková kapacita skupiny MSM Group v oblasti velkorážové munice (především 155 mm, ale také 105 mm, 122 mm a 152 mm) pravděpodobně pohybuje kolem 400–500 tisíc nábojů ročně, přičemž většina z nich pochází ze zařízení ve slovenské Snině. Očekávat lze další posilování výrobních kapacit, a především snahu uzavřít výrobní řetězec a získat schopnost vyrábět munici bez závislosti na subdodavatelích. I k tomu má přispět zmíněná akvizice německého výrobce nitrocelulózy.
Blízkost slovenského ministra Kaliňáka a Czechoslovak Group
Stále zřetelněji přitom je možné sledovat rozpor v rétorice slovenských vládních politiků, kteří ostře vystupují proti vojenské pomoci Ukrajině, kterou Ficova vláda zastavila, a premiér Fico sám se účastnil moskevských oslav 9. května, a fakt, že v konečném důsledku je Slovensko jedním z největších vývozců velkorážové munice na Ukrajinu (zprostředkovaně mj. českou muniční iniciativou). Slovenský deník SME si těchto rozporů všímá 30. dubna v článku „Kým Fico hľadí na východ, Strnadovci robia zo Slovenska európsku muničnú továreň. Budeme kľúčovou krajinou“ a zmiňují také roli ministra obrany Roberta Kaliňáka:
„Keď stál Robert Kaliňák 4. októbra 2024 pred novootvorenou výrobnou linkou, ktorá rozšírila výrobu veľkokalibrovej munície vo firme ZVS Holding, tvrdil, že ide o „deň úspešných príbehov“. Firmu spolovice vlastní štát cez DMD holding, druhá polovica aj s manažérskou kontrolou patrí skupine MSM Group, ktorú vlastní skupina Czechoslovakia Group Michala Strnada. (...) V decembri 2024 minister obrany Kaliňák sám zvýraznil jednu z novinárskych otázok, keď prezentoval nákup vojenských nákladných áut Tatra za 700 miliónov eur. Aj Tatru vlastní Czechoslovakia group Michala Strnada. „Dokonca som dostal otázky, či ja náhodou nemám niečo spoločné (s firmami z pozadia Tatry, pozn. red.). To je nezmysel, ale až taký absurdný, že to nedokážem opísať,“ reagoval na dopyt Investigatívneho centra Jána Kuciaka. ICJK krátko po tom zverejnilo článok, ktorý opisuje nepriame prepojenia vo vlastníckej štruktúre Tatry na spoluvlastníka konzultačnej firmy Kallan Consulting, ktorej druhým spoluvlastníkom je Kaliňák.“
A je-li zmíněn ICJK, lze doplnit také informaci Seznam Zprávy, která ilustruje další vazbu slovenského ministra na holding Michala Strnada: „Právě ministr Kaliňák má už z minulých let k majitelům CSG blízko. Když v roce 2018, po vraždě novináře Jána Kuciaka, musel opustit post ministra vnitra, rozjel následně svůj vlastní byznys s výrobou loveckých pušek, přičemž sídlo své firmy LiwaArms Slovakia umístil do areálu muničky ZVS Holding v Dubnici nad Váhom, která je pod manažerskou kontrolou Strnadovy CSG.“
Czechoslovak Group vs Rheinmetall
„Slovensko se stane pro evropskou bezpečnost klíčovou zemí“. To vyvozuje citovaný článek deníku SME z popsaných skutečností o posilování výrobních kapacit MSM Group v oblasti velkorážové munice, a přitom znovu zdůrazňuje rozpor mezi oficiální politikou Ficovy vlády, a reálnou politikou, která se odehrává spíše mimo pozornost médií, a která podporuje zájem největšího zbrojařského holdingu, který v zemi působí, tedy Czechoslovak Group. V tomto ohledu je třeba dodat dvě věci. CSG se bude v segmentu výroby velkorážové munice na trhu nepochybně čím dál více střetávat s německým Rheinmetallem, který je z hlediska výrobních kapacit jednoznačnou evropskou jedničkou s aktuální odhadovanou roční kapacitou 700–800 tisíc granátů.
V roce 2023, před akvizicí společnosti Expal Systems, Rheinmetall vyráběl přibližně 450 tisíc dělostřeleckých nábojů ročně. Po této akvizici dokončené v srpnu 2023 se kapacita významně zvýšila, přičemž jen španělský závod společnosti Expal je schopen vyrábět až 450 tisíc dělostřeleckých nábojů ročně, což z něj činí největší takový závod v Evropě. V kombinaci s německými závody společnosti Rheinmetall (Unterlüß, Werk Niedersachsen), maďarským závodem Várpalota, který má od roku 2026 vyrábět munici ráže 155 mm a 120 mm, a v dalšími (např. v Jihoafrické republice), jejichž výrobní kapacity jsou rovněž rozšiřovány, a i v souvislosti s akvizicí výrobce nitrocelulózy, která byla ohlášena v dubnu, lze odhadovat celkovou produkci Rheinmetallu v tomto odvětví v následujících letech přes 1 milionu nábojů ročně.
Czechoslovak Group vs STV Group
A stále aktuálnější bude také otázka dodávek velkorážové munice pro Armádu České republiky. Jediným výrobcem v České republice je skupina STV Group, která v řadě projektů úzce spolupracuje se zmíněným německým Rheinmetallem. Má s Ministerstvem obrany uzavřenou rámcovou dohodu v hodnotě 12 miliard Kč na munici ráže 155 mm určenou pro samohybná děla CAESAR, která nahradí ve výzbroji 13. dělostřeleckého pluku houfnice DANA. Zároveň ale došlo nedávno k podpisu česko-slovenské deklarace o koordinaci postupu při pořizování vojenského materiálu. Kromě vozidel Tatra jde také, a dlouhodobě dost možná především, právě o velkorážovou munici.
Na tento vývoj reagoval opakovaně exministr financí (2007–2009 a 2010–2013) a v 90. letech mj. náměstek ministra obrany Miroslav Kalousek, který je od dubna poradcem Martina Drdy, majitele STV Group. Kalousek 10. dubna na twitter napsal: „Munice je artikl, který lze kompletně vyvíjet i vyrábět na území ČR. Z obranného i ekonomického hlediska by bylo absurdní, kdyby český daňový poplatník financoval zahraniční nákupy a vzdal se výhod domácích obranných kapacit a domácí výroby. A o měsíc později v reakci na Ficovu návštěvu Moskvy téma připomněl: „Záměr @ObranaTweetuje, orientovat se při nákupu dělostřelecké munice na slovenské kapacity, se jeví poněkud problematický. Když půjde do tuhého, bude Fico ty granáty dodávat nám, nebo Putinovi?“
Role poradce majitele STV Group poněkud sílu Kalouskovy argumentace snižuje, protože zcela přirozeně zpívá píseň toho, koho chleba jí. Pravdu ale zcela určitě má a o problematičnosti česko-slovenských námluv jsme na stránkách SM psali opakovaně: Ministryně Černochová v krizi dbá na informační bezpečnost. Česko-slovenské projekty v oblasti obrany jsou dnes problematické, SMER připouští vystoupení z NATO. Společné česko-slovenské nákupy munice a další obranná spolupráce nejsou žádoucí. Konkurenční boj v situaci (na dluh) navyšovaných výdajů na obranu bude velmi ostrý. A z hlediska efektivity akvizic a bezpečnosti dodávek bude klíčové, aby probíhal transparentně a otevřeně. Pokud možno bez podezření z klientelistických vazeb, která opakovaně zaznívají směrem ke slovenskému ministru Kaliňákovi, jehož spolustraníci jezdí za Putinem a nevylučují vystoupení z NATO.
Tagy