Popisek: CF-18 Hornet
Minulý měsíc vydala Kanada poslední výzvu k účasti v programu nového víceúčelového stíhací letounu, který má nahradit současné CF-18. Ve hře má být F-35, F/A-18 Super Hornet, JAS-39 Gripen E a Eurofighter Typhoon.
Připomeňme, že kanadské letectvo RCAF (Royal Canadian Air Force) aktuálně na 76 letounů McDonnell Douglas CF-18 Hornet. Ty vycházejí ještě s typu F/A-18A/B Hornet, oproti nimž se liší v podstatě jen v některých dílčích úpravách.
Ve výběru čtveřice letounů
Ve hře o nový stíhací letoun kanadského letectva má být aktuálně tedy čtveřice typů: F-35 Lightning II od Lockheedu, F/A-18 Super Hornet od Boeingu, Gripen E od Saabu a také Eurofighter Typhoon. Který z nich má větší šance uspět není zatím vůbec jasné.
F-35 se zařazuje jako jediný z výběru mezi letouny 5. generace. Kanadská vláda jej už dokonce v roce 2010 vybrala jako náhradu za CF-18 Hornety, ale ta následující pak plánovaný nákup zrušila po kritice finanční náročnosti a neprůhlednosti celého tendru. Řada kanadských společností se přitom už v minulosti ne nevýznamně podílela na celém programu.
Naopak ve prospěch konkurenčního F/A-18 Super Hornetu hraje jeho podobnost s aktuálně provozovaným typem CF-18, což by se projevilo na nižší náročnosti na výcvik pilotů i pozemního personálu. Ostatně Super Hornet vznikl právě na základě vývoje z Hornetu. Oproti němu má větší rozměry konstrukce s rozsáhlým využitím hliníkových slitin a je navržen jako „obtížně zjistitelný“. Další technickou výhodou může být schopnost Super Hornetů si navzájem doplňovat za letu palivo.
Švédský Saab má už nabídnout nejnovější verzi E svého stíhacího letounu JAS-39 Gripen, která vývojově navazuje na technologický demonstrátor Gripen NG (Gripen Next Generation). Oproti předchozímu Gripenu C přichází s vylepšení takřka ve všech oblastech – má silnější pohonnou jednotku, unese na množství i hmotnost více výzbroje, má nový radar atd.
Čistě z hlediska výkonů na tom stále je nejlépe poslední ze čtveřice účastníků a to Eurofighter Typhoon. Ten už byl také v minulosti spojován v souvislosti s náhradou zastarávajících CF-18 a to především v souvislosti s údajným požadavkem na co nejdelší dolet. S trojicí přídavných nádrží totiž dokáže uletět 3 790 km.
Dva hlavní parametry výběru
Rozhodujícím 60 procentním kritériem bude splnění technických požadavků. Významných 20 procent v rozhodování ovšem sehrají ekonomické výhody – možnosti zapojení domácího průmyslu ať už přímo do výroby vybraného stíhacího letounu nebo i jiného programu. A není se čemu divit vzhledem k tomu, že ve hře je pořízení 88 nadzvukových letounů a hodnota programu se odhaduje v přepočtu na 15 miliard amerických dolarů.
První tzv. bezpečnou nabídku (z časového hlediska) mají předložit účastníci soutěže už letos na podzim. Příští rok na jaře pak ještě budou mít možnost doložit druhou zrevidovanou nabídku. Očekává se, že k rozhodnutí dojde počátkem roku 2022 a první letouny jsou pak požadovány už na rok 2025. I s ohledem na končící životnost stávajících CF-18.
Autor: Michal Polák