Autor fotografie: foto: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Pavel na zasedání Vojenského výboru NATO v Tiraně v Albánii v září 2017
Vítěz prvního kola prezidentské volby Petr Pavel je armádním generálem v záloze, bývalým předsedou Vojenského výboru NATO (2015-2018) a náčelníkem Generálního štábu AČR (2012-2015). Má zkušenosti z vojenské diplomacie, z mise UNPROFOR v Jugoslávii. Je absolventem řady škol a kurzů, z nichž největší mediální pozornost je věnována kurzu vojenského zpravodajství, který absolvoval v letech 1988-1991. Sloužil ve vojenském zpravodajství, velel speciálním silám, a byl také zástupcem velitele mechanizované divize. V čele Vojenského výboru NATO vedl složitá jednání s Gerasimovem. A je skeptický ohledně nákupu letounů F-35.
Vyznamenání za hrdinství i za vedení Vojenského výboru NATO ve složitých dobách
Kromě dalších je Petr Pavel držitelem vysokých vyznamenání, k nimž patří česká Medaile za hrdinství, Řád záslužné legie USA a francouzský Řád Čestné legie nebo Kříž za vojenskou statečnost. Francouzská vyznamenání jsou oceněním za osvobození skupiny 53 francouzských vojáků během mise UNPROFOR jednotkou, které Pavel velel, tehdy v hodnosti podplukovníka. Americké vyznamenání Legion od Merit získal v roce 2018. Ve zdůvodnění stojí: "Generál Pavel skvěle provedl Vojenský výbor NATO, včetně zástupců národních armád a národních náčelníků generálních štábů, nejnáročnějším obdobím v nedávných dějinách aliance." Tato slova směřovala k situaci prudce zhoršených vztahů mezi NATO a Ruskem především v důsledku mezinárodně neuznané ruské anexe Krymu a vývoje situace na Donbase. Ale nešlo jen o Ukrajinu.
Horšící se vztahy s Ruskem a závislost evropské obrany na USA
Velmi složité vztahy panovaly mezi Aliancí a Ruskem také v průběhu horkých fází syrské občanské války a působení Islámského státu. Rusko otevřeně podporovalo Asadův režim a navyšovalo svou vojenskou přítomnost v regionu. V lednu 2016 upozornil generál Pavel v čele Vojenského výboru NATO, že ruské útoky směřují proti IS jen asi ve 30 % případů. Hlavním ruským cílem byly protiasadovské opoziční síly: "Mělo by větší efekt, kdyby ruské letectvo zvýšilo podíl útoků na IS. Zatím je to spíš komplikace. Musíme urovnávat mnoho aktivit místo koordinované spolupráce," řekl tehdy novinářům.
O vztahu NATO a Ruska hovořil také o půl roku později v Praze během debaty pořádané Iniciativou pro evropské hodnoty. Doslova tehdy řekl: "Ruská propaganda je plíživá nákaza. S Ruskem je třeba jednat z pozice síly a být zároveň připraveni na dialog." A pokud šlo o pozici síly, otevřeně kritizoval evropské země za nedostatečný příspěvek do kolektivní obrany NATO: "Troufal bych si tvrdit, že bez Spojených států se Evropa v současné době bránit nedá," řekl tehdy. Zároveň označil úvahy o vzniku evropské armády za utopii a mrhání úsilím a časem.
V rámci prezidentské kampaně a poměřování, který z kandidátů jednal s větším počtem významných zahraničních činitelů, jež inicioval Andrej Babiš, publikoval Petr Pavel mj. fotografii s ruským generálem Valerijem Gerasimovem, který zastává funkci náčelníka ruského generálního štábu a nedávno byl i jmenován velitelem tzv. speciální vojenské operace, tedy ruských invazních sil na Ukrajině. Kritici Petru Pavlovi zveřejnění této fotografie vyčetli jako nešikovnost. V kontextu přepjaté diskuse o tom, zda může či nemůže český prezident "zavléci" Českou republiku do války, má však jednání s Gerasimovem, při kterém fotografie vznikla, svůj smysl.
Jednání proběhlo v září 2017 v ázerbájdžánském Baku: "Zastával jsem pozici, že sice nemůže obnovit vztahy před anexí (Krymu, pozn. red.), ale že se musíme snažit s Ruskem obnovit alespoň nějakou formu komunikace, protože čím delší bude období, kdy se spolu nebudeme vůbec bavit, tím hůře si budeme rozumět a začneme interpretovat kroky druhé strany chybně, což nás může dovést ke konfliktu, který si nikdo nepřeje," řekl k tomu Petr Pavel s tím, že věcné jednání s Gerasimovem o vojenských problémech narazilo posléze na politické mantinely nastavené Putinem. Fotografií s Gerasimovem Pavel nedokládá jakékoli souznění s ruskou politikou, ale zkušenosti z jednání s ruskými představiteli. Je nesnadné říci, co by na tom mělo být v prezidentském klání nevýhodou.
Obranný průmysl a modernizace Armády České republiky
Petr Pavel byl od července 2011 zástupcem náčelníka Generálního štábu AČR Vlastimila Picka, kterého ve funkci vystřídal v červenci 2012 a tuto funkci vykonával do dubna 2015, kdy jej nahradil Josef Bečvář, zatímco Pavel nastoupil do čela Vojenského výboru NATO. Výkon funkce NGŠ Petra Pavla se kryje s funkčním obdobím ministrů obrany Alexandra Vondry (do prosince 2012), Karolíny Peake (jeden týden v prosinci 2012), Petra Nečase (jako premiéra do března 2013), Vlastimila Picka (do ledna 2014) a Martina Stropnického. A Petr Pavel v čele armády zažil z hlediska financování obrany nejhubenější roky, kdy výdaje klesly až na 0,91 % HDP (v absolutní hodnotě 39,1 miliardy korun) v roce 2014. A tedy v době, kdy z čela Vojenského výboru NATO kritizoval nedostatečný evropský příspěvek do společné obrany a závislost na USA, mířil nevyhnutelně i na Českou republiku.
Po odchodu z čela Vojenského výboru NATO pro armádní A Report v červnu 2018 řekl: "Několikrát jsem říkal, že bych se nechtěl pustit do politiky, že bych nechtěl být součástí obranného průmyslu, spíš by mě asi lákalo, po těch letech strávených v organizované struktuře, být svým pánem a dělat věci podle svého." A na rozdíl od řady svých předchůdců i následovníků ve funkci skutečně v obranném průmyslu nepůsobil a nepůsobí. Ale jeho roli v budování obranyschopnosti země samozřejmě nepopírá. V roce 2018 během Future Forces Fora Security Magazínu řekl: "Máme poměrně slušnou základnu v našem průmyslu, a to jak v tom civilním, tak v tom obranném. A myslím si, že bychom v této oblasti mohli sehrát poměrně významnou roli tím, že budeme výrobky našeho průmyslu uplatňovat nejen v našich ozbrojených silách, ale pokusíme se je uplatnit i v evropském kontextu."
V poslední době zaujal mnohé jeho postoj ke konkrétnímu projektu, jímž je plánované přezbrojení českého nadzvukového letectva. Ministerstvo obrany z pověření vlády do podzimu vyjednává s USA o podmínkách pořízení letounů F-35, které vybralo na základě vojenského doporučení armády. Petr Pavel k tomu pro Deník řekl: "Je třeba zvážit, zda opravdu potřebujeme čtyřiadvacet supermoderních stíhaček, jejichž nabídková cena určitě neklesne, protože aktuálně je po nich velká poptávka. Navíc zakázku nezaplatí tato, ale až příští vláda. Možná v těžších časech. Proto bych volil gripeny."
Pro Seznam Zprávy ke stejnému tématu také řekl: "Především bych rád viděl komplexní analýzu, jak budeme schopni takovou akvizici ustát z hlediska rozvoje ostatních druhů sil. Musíme přezbrojit pásové obrněné transportéry, dělostřelectvo, radiolokátory, vrtulníky. Budeme nakupovat dopravní letadla." Pro vládu Petra Fialy je tato zakázka v oblasti obrany jednou z velkých priorit, a jistá míra opatrnosti až nedůvěry ze strany Petra Pavla naznačuje, že není vládním kandidátem, za něhož je občas označován. Současně se svými výroky dostává do určitého nepřímého sporu s autory zmíněného vojenského doporučení, který bude velmi zajímavé nejen v případě jeho zvolení prezidentem dále sledovat.
Komunistický rozvědčík?
O Pavlově přípravě na "komunistického rozvědčíka" bylo řečeno hodně. Téma je dlouhodobě předmětem určitých interpretačních sporů historiků a ve své podstatě je náročné a vyžaduje vhled do mocenských a bezpečnostních struktur komunistického režimu 80. let. Eduard Stehlík k tomu přesvědčivě napsal: "Pokud tedy generál Pavel zpravodajský kurs ukončil až v roce 1991, něco zde s tím „komunistickým rozvědčíkem“ nehraje. Onen zpravodajský kurs byl tříletý. První rok byl věnován intenzivní jazykové přípravě, která probíhala v Brně (ne v Moskvě, jak zde kdosi blábolí). Zpravodajské „řemeslo“ si frekventanti osvojovali teprve ve druhém a třetím ročníku. Tyto dva roky absolvoval Petr Pavel v letech 1990-1991, tedy po pádu komunistického režimu a po zvolení Václava Havla prezidentem (29. prosince 1989)."
Iniciativa Spolu silnější a Desatero proti krizi
Petr Pavel v dubnu 2020 založil iniciativu Spolu silnější, jejímž cílem byla snaha lépe zvládat důsledky koronavirové pandemie: "V situaci, která nás postihla, nelze spoléhat jen na prostředky státu." Je autorem tzv. Desatera proti krizi, které zdůrazňuje potřebu důkladné znalosti hrozeb, potřebu mít aktuální scénáře a plány postupu, digitalizaci, pružný systém zásobování, systém řízení krizí a mezirezortní koordinaci, systém krizové komunikace, transparentní finanční zajištění fungování bezpečnostního systému, aktualizovanou a sjednocenou legislativu pro krizové stavy, osobní odpovědnost, připravenost a angažovanost občanů a systematickou mezinárodní spolupráci se spojenci: "Chaos covidové krize se nesmí opakovat. Strachu a nejistotě můžeme čelit jen jasně definovanou strategií a shodou mezi občany a politiky."
Zdroj: Ministerstvo obrany, Deník, spolusilnejsi.cz, generalpavel.cz, czsk.net