foto: foto: Wikimedia Commons, volné dílo/Pavel na zasedání Vojenského výboru NATO v Tiraně v Albánii v září 2017
Vítěz prvního kola prezidentské volby Petr Pavel je armádním generálem v záloze, bývalým předsedou Vojenského výboru NATO (2015-2018) a náčelníkem Generálního štábu AČR (2012-2015). Má zkušenosti z vojenské diplomacie, z mise UNPROFOR v Jugoslávii. Je absolventem řady škol a kurzů, z nichž největší mediální pozornost je věnována kurzu vojenského zpravodajství, který absolvoval v letech 1988-1991. Sloužil ve vojenském zpravodajství, velel speciálním silám, a byl také zástupcem velitele mechanizované divize. V čele Vojenského výboru NATO vedl složitá jednání s Gerasimovem. A je skeptický ohledně nákupu letounů F-35.
Vyznamenání za hrdinství i za vedení Vojenského výboru NATO ve složitých dobách
Kromě dalších je Petr Pavel držitelem vysokých vyznamenání, k nimž patří česká Medaile za hrdinství, Řád záslužné legie USA a francouzský Řád Čestné legie nebo Kříž za vojenskou statečnost. Francouzská vyznamenání jsou oceněním za osvobození skupiny 53 francouzských vojáků během mise UNPROFOR jednotkou, které Pavel velel, tehdy v hodnosti podplukovníka. Americké vyznamenání Legion od Merit získal v roce 2018. Ve zdůvodnění stojí: "Generál Pavel skvěle provedl Vojenský výbor NATO, včetně zástupců národních armád a národních náčelníků generálních štábů, nejnáročnějším obdobím v nedávných dějinách aliance." Tato slova směřovala k situaci prudce zhoršených vztahů mezi NATO a Ruskem především v důsledku mezinárodně neuznané ruské anexe Krymu a vývoje situace na Donbase. Ale nešlo jen o Ukrajinu.
Horšící se vztahy s Ruskem a závislost evropské obrany na USA
Velmi složité vztahy panovaly mezi Aliancí a Ruskem také v průběhu horkých fází syrské občanské války a působení Islámského státu. Rusko otevřeně podporovalo Asadův režim a navyšovalo svou vojenskou přítomnost v regionu. V lednu 2016 upozornil generál Pavel v čele Vojenského výboru NATO, že ruské útoky směřují proti IS jen asi ve 30 % případů. Hlavním ruským cílem byly protiasadovské opoziční síly: "Mělo by větší efekt, kdyby ruské letectvo zvýšilo podíl útoků na IS. Zatím je to spíš komplikace. Musíme urovnávat mnoho aktivit místo koordinované spolupráce," řekl tehdy novinářům.
Psali jsme
Představitelé Ruska a Číny by si v novém bezpečnostním systému rádi rozdělili s dalšími mocnostmi sféry vlivu. Brání se proto tomu,...
O vztahu NATO a Ruska hovořil také o půl roku později v Praze během debaty pořádané Iniciativou pro evropské hodnoty. Doslova tehdy řekl: "Ruská propaganda je plíživá nákaza. S Ruskem je třeba jednat z pozice síly a být zároveň připraveni na dialog." A pokud šlo o pozici síly, otevřeně kritizoval evropské země za nedostatečný příspěvek do kolektivní obrany NATO: "Troufal bych si tvrdit, že bez Spojených států se Evropa v současné době bránit nedá," řekl tehdy. Zároveň označil úvahy o vzniku evropské armády za utopii a mrhání úsilím a časem.
V rámci prezidentské kampaně a poměřování, který z kandidátů jednal s větším počtem významných zahraničních činitelů, jež inicioval Andrej Babiš, publikoval Petr Pavel mj. fotografii s ruským generálem Valerijem Gerasimovem, který zastává funkci náčelníka ruského generálního štábu a nedávno byl i jmenován velitelem tzv. speciální vojenské operace, tedy ruských invazních sil na Ukrajině. Kritici Petru Pavlovi zveřejnění této fotografie vyčetli jako nešikovnost. V kontextu přepjaté diskuse o tom, zda může či nemůže český prezident "zavléci" Českou republiku do války, má však jednání s Gerasimovem, při kterém fotografie vznikla, svůj smysl.
Psali jsme
Odstartovala horká fáze kampaně mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby. Jedním z ústředních témat se stala válka na Ukrajině....
Jednání proběhlo v září 2017 v ázerbájdžánském Baku: "Zastával jsem pozici, že sice nemůže obnovit vztahy před anexí (Krymu, pozn. red.), ale že se musíme snažit s Ruskem obnovit alespoň nějakou formu komunikace, protože čím delší bude období, kdy se spolu nebudeme vůbec bavit, tím hůře si budeme rozumět a začneme interpretovat kroky druhé strany chybně, což nás může dovést ke konfliktu, který si nikdo nepřeje," řekl k tomu Petr Pavel s tím, že věcné jednání s Gerasimovem o vojenských problémech narazilo posléze na politické mantinely nastavené Putinem. Fotografií s Gerasimovem Pavel nedokládá jakékoli souznění s ruskou politikou, ale zkušenosti z jednání s ruskými představiteli. Je nesnadné říci, co by na tom mělo být v prezidentském klání nevýhodou.
Obranný průmysl a modernizace Armády České republiky
Petr Pavel byl od července 2011 zástupcem náčelníka Generálního štábu AČR Vlastimila Picka, kterého ve funkci vystřídal v červenci 2012 a tuto funkci vykonával do dubna 2015, kdy jej nahradil Josef Bečvář, zatímco Pavel nastoupil do čela Vojenského výboru NATO. Výkon funkce NGŠ Petra Pavla se kryje s funkčním obdobím ministrů obrany Alexandra Vondry (do prosince 2012), Karolíny Peake (jeden týden v prosinci 2012), Petra Nečase (jako premiéra do března 2013), Vlastimila Picka (do ledna 2014) a Martina Stropnického. A Petr Pavel v čele armády zažil z hlediska financování obrany nejhubenější roky, kdy výdaje klesly až na 0,91 % HDP (v absolutní hodnotě 39,1 miliardy korun) v roce 2014. A tedy v době, kdy z čela Vojenského výboru NATO kritizoval nedostatečný evropský příspěvek do společné obrany a závislost na USA, mířil nevyhnutelně i na Českou republiku.
Psali jsme
Čtvrtým bodem programu 34. schůze sněmovního výboru pro obranu bylo po projednání a schválení mandátu pro zahraniční mise a bouřlivé diskusi...
Po odchodu z čela Vojenského výboru NATO pro armádní A Report v červnu 2018 řekl: "Několikrát jsem říkal, že bych se nechtěl pustit do politiky, že bych nechtěl být součástí obranného průmyslu, spíš by mě asi lákalo, po těch letech strávených v organizované struktuře, být svým pánem a dělat věci podle svého." A na rozdíl od řady svých předchůdců i následovníků ve funkci skutečně v obranném průmyslu nepůsobil a nepůsobí. Ale jeho roli v budování obranyschopnosti země samozřejmě nepopírá. V roce 2018 během Future Forces Fora Security Magazínu řekl: "Máme poměrně slušnou základnu v našem průmyslu, a to jak v tom civilním, tak v tom obranném. A myslím si, že bychom v této oblasti mohli sehrát poměrně významnou roli tím, že budeme výrobky našeho průmyslu uplatňovat nejen v našich ozbrojených silách, ale pokusíme se je uplatnit i v evropském kontextu."
V poslední době zaujal mnohé jeho postoj ke konkrétnímu projektu, jímž je plánované přezbrojení českého nadzvukového letectva. Ministerstvo obrany z pověření vlády do podzimu vyjednává s USA o podmínkách pořízení letounů F-35, které vybralo na základě vojenského doporučení armády. Petr Pavel k tomu pro Deník řekl: "Je třeba zvážit, zda opravdu potřebujeme čtyřiadvacet supermoderních stíhaček, jejichž nabídková cena určitě neklesne, protože aktuálně je po nich velká poptávka. Navíc zakázku nezaplatí tato, ale až příští vláda. Možná v těžších časech. Proto bych volil gripeny."
Psali jsme
Armádní generál Petr Pavel poskytl během Future Forces Fora Security Magazínu exkluzívní rozhovor, v němž označil úspěch prostějovských výsadkářů...
Pro Seznam Zprávy ke stejnému tématu také řekl: "Především bych rád viděl komplexní analýzu, jak budeme schopni takovou akvizici ustát z hlediska rozvoje ostatních druhů sil. Musíme přezbrojit pásové obrněné transportéry, dělostřelectvo, radiolokátory, vrtulníky. Budeme nakupovat dopravní letadla." Pro vládu Petra Fialy je tato zakázka v oblasti obrany jednou z velkých priorit, a jistá míra opatrnosti až nedůvěry ze strany Petra Pavla naznačuje, že není vládním kandidátem, za něhož je občas označován. Současně se svými výroky dostává do určitého nepřímého sporu s autory zmíněného vojenského doporučení, který bude velmi zajímavé nejen v případě jeho zvolení prezidentem dále sledovat.
Komunistický rozvědčík?
O Pavlově přípravě na "komunistického rozvědčíka" bylo řečeno hodně. Téma je dlouhodobě předmětem určitých interpretačních sporů historiků a ve své podstatě je náročné a vyžaduje vhled do mocenských a bezpečnostních struktur komunistického režimu 80. let. Eduard Stehlík k tomu přesvědčivě napsal: "Pokud tedy generál Pavel zpravodajský kurs ukončil až v roce 1991, něco zde s tím „komunistickým rozvědčíkem“ nehraje. Onen zpravodajský kurs byl tříletý. První rok byl věnován intenzivní jazykové přípravě, která probíhala v Brně (ne v Moskvě, jak zde kdosi blábolí). Zpravodajské „řemeslo“ si frekventanti osvojovali teprve ve druhém a třetím ročníku. Tyto dva roky absolvoval Petr Pavel v letech 1990-1991, tedy po pádu komunistického režimu a po zvolení Václava Havla prezidentem (29. prosince 1989)."
Iniciativa Spolu silnější a Desatero proti krizi
Petr Pavel v dubnu 2020 založil iniciativu Spolu silnější, jejímž cílem byla snaha lépe zvládat důsledky koronavirové pandemie: "V situaci, která nás postihla, nelze spoléhat jen na prostředky státu." Je autorem tzv. Desatera proti krizi, které zdůrazňuje potřebu důkladné znalosti hrozeb, potřebu mít aktuální scénáře a plány postupu, digitalizaci, pružný systém zásobování, systém řízení krizí a mezirezortní koordinaci, systém krizové komunikace, transparentní finanční zajištění fungování bezpečnostního systému, aktualizovanou a sjednocenou legislativu pro krizové stavy, osobní odpovědnost, připravenost a angažovanost občanů a systematickou mezinárodní spolupráci se spojenci: "Chaos covidové krize se nesmí opakovat. Strachu a nejistotě můžeme čelit jen jasně definovanou strategií a shodou mezi občany a politiky."
Zdroj: Ministerstvo obrany, Deník, spolusilnejsi.cz, generalpavel.cz, czsk.net
Tagy