Kandidátem do funkce náčelníka generálního štábu je také generál Kopecký. V současnosti velitel Velitelství pro operace

Vedle generálů Hlaváče, Střechy a Zůny je čtvrtým jménem, které je skloňováno v souvislosti s možným jmenováním do funkce náčelníka generálního štábu jméno generálporučíka Josefa Kopeckého, současného velitele nově ustaveného Velitelství pro operace, kam přišel z funkce velitele Pozemních sil AČR. Jeho dnes již více než dvouleté působení na Velitelství pro operace spolu s předchozími zkušenostmi jsou nepochybně dobrou kvalifikací pro další kariérní postup. Zkušenosti má i z práce v mezinárodních štábech, byť na nižších pozicích. Ani jemu se však z pozice velitele Pozemních sil nepodařilo urychlit modernizaci mechanizovaných jednotek. Redakce SM přináší poslední z medailónků českých generálů, který připadají v úvahu na pozici náčelníka generálního štábu, které se v brzké době uvolní.

Generál Kopecký začínal podobně jako generál Střecha, nebo současný NGŠ Opata či generál Šedivý, u tankového vojska. Postupně velel četě, rotě a tankovému praporu, působil jako zástupce velitele 74. mechanizovaného praporu. V letech 2011-2015 byl velitelem 7. mechanizované brigády v Hranicích. Působil jako velitel Velitelství výcviku - Vojenské akademie ve Vyškově (kde již v letech 2009-2010 působil jako náčelník štábu), odkud po třech letech přešel do funkce velitele Pozemních sil AČR. Brigádním generálem byl jmenován v roce 2016, o dva roky později generálmajorem a v říjnu 2020 generálporučíkem.

Má zkušenosti ze zahraničního nasazení v misích. Byl náčelníkem štábu praporu v rámci mise SFOR, dvakrát velel československému praporu KFOR v Kosovu a v roce 2012 velel 10. provinčnímu rekonstrukčnímu týmu Lógar, ISAF v Afghánistánu. V letech 2004-2007 působil jako náčelník oddělení štábu společné expediční základny (JEB) spojeneckých sil rychlé reakce (ARRC) v německém Rheindahlenu a stejnou funkci pak vykonával také při JEB velitelství mise ISAF v Afghánistánu v roce 2006.

Má za sebou tedy působení v řadě velitelských funkcí od nejnižší po nejvyšší úrovně, opakované nasazení a velení v zahraničních misích i zkušenosti z práce v mezinárodních štábech. V tomto ohledu je určitým handicapem, že šlo nižší funkce a jejich výkon probíhal před relativně dlouhou dobou. V zásadě lze říci, že ve srovnání s generálporučíkem Zůnou je generál Kopecký „větším bojařem“, jak od nového NGŠ žádá ministryně obrany, tedy má zkušenosti z velení bojovým útvarům, a naopak nižší zkušenosti na poli mezinárodní spolupráce a v oblasti logistiky – jejíž význam mj. nyní sledujeme v přímém přenosu prostřednictvím problémů a neúspěchů ruské armády na Ukrajině.

Poslední čtyři roky pak působí v nejvyšších patrech struktury velení AČR.V roce 2018 při přebírání funkce velitele Pozemních sil od svého předchůdce generála Kalety prohlásil, že jsou Pozemní síly AČR "v dobré kondici", což znělo jako poněkud optimistické hodnocení již v té době. Když pak sám funkci po dvou letech opouštěl, z hlediska pokroku modernizace výzbroje zůstával stav prakticky stejný. Vojáci i nadále sloužili s původní výzbrojí a měli tytéž problémy s nedostatkem náhradních dílů i vybavení. Přezbrojení mechanizovaných praporů novými BVP nebylo zahájeno a tankové vojsko se potýkalo s nízkou provozuschopností svých T-72M4 CZ.

Jestliže je hlavním zástupcem armády ve vztahu k politikům náčelník generálního štábu, který může být svazován ve svých výrocích různými ohledy, pak níže stojící velitelé jednotlivých součástí armády by tím spíše měli mít odvahu pojmenovávat otevřeně pravý stav věcí a NGŠ v jeho pozici a úkolech podpořit. Pozemní vojsko zřejmě bylo a je v dobré kondici z hlediska zkušeností, připravenosti a schopností vojáků. Rozhodně ale takto nelze charakterizovat stránku technickou. U pozemního vojska chybí nejen BVP nebo tanky, ale 4. brigáda stále nemá dostatečný počet Pandurů, TITUSy by mohly být zaváděny rychleji ve větších početech, chybějí moderní samohybné minomety, atd.

Odvaha pojmenovávat napřímo problémy v armádě, která dokáže získat pozornost politiků a veřejnosti je přitom naprosto klíčová při získávání dostatečných finančních prostředků. To vyžaduje zkušenosti v politicko-mezinárodních vztazích.

V lednu 2020 byl generálmajor Kopecký jmenován velitelem nově ustaveného Velitelství pro operace, jehož úkoly popsal slovy: "Velitelství pro operace je zodpovědné za plánování, výstavbu a nasazení jednotek v zahraničních operacích, dále za jejich zabezpečení v místě působení. Zodpovídá za jejich předání do podřízenosti jiných operačních velitelství NATO a EU. Na starosti má také vojska nasazená během krizových stavů a mimořádných situací na území České republiky." Velitelství pro operace je určeno k řízení a koordinaci činnosti při nasazení AČR k řešení krizových situací v souladu se zákonem č. 219/1999 Sb.  Je výkonným prvkem v procesu bojové a mobilizační pohotovosti a krizového řízení v rámci Ministerstva obrany ČR a Ozbrojených sil České republiky.

Podobně jako v případě generálporučíka Zůny, ani v případě generála Kopeckého neexistují žádné skandály, které by jeho možný výběr mohly komplikovat. S ohledem na bohaté zkušenosti a pestrou paletu služebních postů, absenci skandálů či problémů s NBÚ není divu, že se generál Kopeckýzařadil mezi aspiranty na  funkci náčelníka generálního štábu.

Zdroj: Ministerstvo obrany