foto: Erik Christensen / Wikimedia Commons / CC BY_SA/Ilustrační foto, plošina v Severním moři
Vladimir Putin schytává jednu ránu za druhou. Indie se v důležitém tendru rozhodla pro izraelský Boeing 767 a ukrajinské drony opět útočily na ropné plošiny v Kaspickém moři.
Pokud německé C-RAM Skyranger 35 nenaruší víceméně patovou situaci na frontě, Ukrajina zřejmě nedokáže převzít strategickou iniciativu ve válce s Ruskem. I přes veškerou snahu je materiální a početní převaha na ruské straně. Skyranger 35 mají jednoznačně schopnost v místě nasazení vyčistit oblohu od ruských dronů, což by Kyjevu poskytlo zásadní výhodu. Rusko ani zdaleka podobný systém PVO nemá. A drony jsou to, co na Ukrajině aktuálně zcela rozhoduje. Otázka ovšem zní, kolik těchto C-RAM napadená země dostane, kolik munice a kde budou systémy používány. Jejich předchůdci Flakpanzer Gepard chrání ukrajinská města především před Šáhid-136.
Kaspické moře a útoky dronů na ropné plošiny
Kromě pomalého postupu a zběsilých útoků na ukrajinská města, kde byl znovu použit mezikontinentální balistický Orešnik jen proto, aby ukázal, že navigační systém je někdy z 80. let, Putin moc úspěchů počítat nemůže. Sčítá ztráty na všech stranách. Úplně posledním důkazem stále větší ztráty kontroly Vladimira Putina nad válečnými událostmi je další útok ukrajinských dronů na ropné plošiny v Kaspickém moři. Militarnyi vycházející z informací ukrajinského generálního štábu píše o třech napadených plošinách společnosti Lukoil. Jedná se o plošiny V. Filanovsky, Jurij Korčagin a Valerij Greifer.
Podle aktuálních informací ani jedna plošina v Kaspickém moři nehoří. Takže i přes zásahy ukrajinských dronů zřejmě nejsou ropná zařízení nijak vážně poškozena. Ruské ministerstvo obrany útoky nepřímo potvrdilo a uvedlo, že nad Kaspickým mořem bylo údajně zachyceno sedm dronů. Celkově v Kaspickém moři operují ukrajinské speciální jednotky, které mají na svědomí už celkem čtyři útoky na ruské ropné plošiny. Dříve zasáhli jedinou hlídkovou loď v oblasti, Rasul Gamzatov, plavidlo třídy Ochotnik projektu 22460. Pole V. Filanovsky je jedním z největších v Rusku a celém sektoru Kaspického moře s odhadovanými zásobami kolem 129 milionů tun ropy a 30 miliardami kubických metrů zemního plynu. Ropa je vysoce kvalitní s nízkým obsahem síry.
Ani v Indii se Putinovi zatím nedaří
Zdaleka pochopitelně nejde jen o ukrajinské útoky v Kaspickém moři na ropné plošiny. Stačí se podívat na Venezuelu, která v posledních letech na dluh koupila od Moskvy systémy PVO S-300VM, Pancir-S1 a Buk-2ME. Vše v hodnotě desítek miliard dolarů. Putin je zřejmě odepíše. Velmi skrytě probíhá proměna globálního trhu se zbraněmi. Poslední novinkou je podle Forbesu jednání Pákistánu se Saúdskou Arábií o koupi pákistánských JF-17 Thunder. Za vším ovšem stojí Čína, která Kreml vytlačuje z celé řady jeho původních trhů. Putin se v zásadě drží jako klíště Indie, která provozuje S-400, Su-30 nebo T-90M. Situace je tak daleko, že Nové Dillí dostalo nabídku na plnou lokalizaci Su-57 a dokonce T-14 Armata. Jenže teď přišla další rána v podobě Boeing 767 izraelské provenience.
Boeing 767 místo ruského Il-78M-90A
Indie totiž chce modernizovat svou flotilu tankerů a hledá nástupce ruského letounu Il-78MKI. A Rusové byli se svým modernizovaným Il-78M-90A odmítnuti. Nové Dillí dalo třeba košem i Airbusu a upřednostnilo podle WPtech celkem neobvyklý Boeing 767 upravený v Izraeli na tanker. Jedná se čistě o izraelskou speciální úpravu vyvinutou společností IAI. Zajímavé na tom je, že tento Boeing 767 odmítla i izraelská armáda, která upřednostnila KC-64A. Takže letadlo používá jen Kolumbie. V každém případě Rusko, i přes veškeré své aktivity v Indii, kdy tam byl nedávno dokonce i Putin, který především loboval za T-90M a Su-57, opět ostrouhalo.
Putin schytává jednu ránu za druhou
Pokud vezmeme v potaz aktuální tažení Trumpa proti ruské stínové flotile tankerů, neustálé ukrajinské útoky s FP-1 a AN-196 Ljutyj na infrastrukturu v Rusku, velké ztráty na frontě, dění v Kaspickém moři ohledně ropných plošin, zatím marnou snahou Kremlu udržet si Indii jako strategického partnera, což aktuálně vyvrcholilo s Boeing 767, a celkový ústup Moskvy na zbrojních trzích, schytává Putin jednu ránu za druhou. Přesto se Kreml stále chce tvářit jako velmoc i přes obrovské množství dalších potíží. Ve skutečnosti Putin potřebuje ukončit válku na Ukrajině co nejdříve, ale to chce jen v případě, že Kyjev úplně zlomí. A to se stále nedaří.
Tagy