Kauza radarů MADR - moderní a složitou technologii se dosud nepodařilo implementovat. Zrušení smlouvy by bylo krajním (ne)řešením situace

Kauza radarů MADR - moderní a složitou technologii se dosud nepodařilo implementovat. Zrušení smlouvy by bylo krajním (ne)řešením situace
Autor fotografie: foto: Retia/Elta|Popisek: EL/M-2084 Multi Mission Radar
20 / 02 / 2023, 13:30

Armáda České republiky se potýká s průtahy při zavádění radarů MADR pořízených mezivládní dohodou s Izraelem z roku 2019 za 3,5 miliardy korun vč. DPH. Jednotlivé komplety jsou do České republiky dodávány se zpožděním a dosud opakovaně neprošly vojenskými zkouškami. Ministryně obrany Jana Černochová se v této věci již vůči izraelským partnerům před časem ohradila "poměrně ostřejším dopisem", Česká republika kromě uplatnění smluvního penále také v loňském roce do Izraele neposlala plánovanou zálohu ve výši 2,5 miliardy a na několik týdnů zastavila komunikaci s Izraelem o dalších zakázkách, což se může týkat v první řadě kompletů PVO SPYDER, jež využívají stejný typ radaru, tedy EL/M-2084. Tématu se stabilně věnuje pořad České televize Reportéři ČT. V jejich článcích a reportážích ovšem ve velké míře zaniká informace, kdo nebo co za situaci nese vinu, v čem problémy spočívají, a naopak jsou zdůrazňovány nesouvisející okolnosti.

Armáda si nevybrala tento typ radaru náhodou. EL/M-2084 Multi Mission Radar (MMR) je 3D radar s aktivním elektronickým snímáním a využívají ho izraelské systémy Iron Dome (Železná kopule) a David's Sling (Davidův prak). První je mobilním systémem PVO od společnosti Rafael, jehož účelem je chránit vybrané cíle před raketami krátkého doletu a minometnými granáty, které v různě intenzívních útocích na náhodné civilní cíle používají teroristé různých islamistických skupin z území tzv. Palestiny a pásma Gazy. Davidův prak je protiraketový systém určený pro likvidaci raket středního doletu a řízených střel. Původcem této hrozby je v první řadě Írán a jím podporované hnutí Hizballáh v Libanonu. S ohledem na povahu a intenzitu hrozeb, jimž stát Izrael musí čelit, jsou jeho technologie protivzdušné a protiraketové obrany na světové špičce, a Armáda České republiky tedy zvolila na první pohled to nejlepší, co trh nabízí.

"Nové radary MADR 3D jsou určeny k vytváření nepřetržitého radiolokačního pokrytí v rámci integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO (NATINAMDS – NATO Integrated Air and Missille Defense System). V rámci národního posilového systému protivzdušné obrany ČR (NaPoSy PVO ČR) bude MADR kontrolovat vzdušný prostor na malých a středních výškách k obraně klíčových objektů státu," napsalo k účelu jejich využití Ministerstvo obrany s tím, že současně umožní AČR zbavit se dosavadní závislosti na zastaralé sovětské/ruské technice.

Současně s tím, že jde o velmi pokročilou technologii, přichází určitý problém - zmíněný typ radaru dosud není využíván žádnou z členských zemí NATO, a jeho implementace do českého a aliančního prostředí je v tomto ohledu pilotním projektem. Protože jde jak ze strany Izraele, tak ze strany České republiky a NATO o mimořádně citlivou technologii, nelze se příliš divit, naráží-li celý proces na problémy technického i komunikačního rázu. Jak uvedla ministryně obrany pro Reportéry ČT: "Asi je to i tím, že systém teprve zavádí, tak se dalo asi předpokládat, že problémů bude více. Na druhou stranu jsou ale jedna věc technické problémy, a pak ty komunikační."

První souprava radarů MADR byla do České republiky dodána 25. února 2022 a mělo následovat sedm dalších. V současné době jsou v ČR ovšem stále soupravy jen tři. V listopadu 2022 přišla zpráva, že vojskové zkoušky radarů byly prodlouženy do začátku roku 2023. "Prodloužení je nezbytné kvůli zajištění všech nezbytných podkladů od dodavatele, vysoké složitosti zavedení nového systému a nutnosti kompletně vyškolit vojáky, kteří budou MADR používat," vysvětlilo odklad ministerstvo s tím, že na problému pracuje tým odborníků složený ze zástupců izraelského ministerstva obrany a společnosti ELTA Systems, zástupců AČR, státního podniku VTÚ, společnosti ALES s.r.o. a specialistů 26. pluku velení, řízení a průzkumu, který má radary v budoucnu převzít a provozovat. Problémy se však nepodařilo odstranit a ani další kolo vojskových zkoušek zatím nevedlo k úspěchu.

Reportéři ČT tyto problémy konstatují, ale ve vyznění jejich výstupů poněkud zaniká podstatná informace. Ani Armáda České republiky, ani současné vedení Ministerstva obrany nebo vláda zakázku jako takovou ani vyjednanou smlouvu nezpochybňují. Naopak, vrchní ředitel Sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka explicitně říká, že odstoupení od smlouvy by bylo extrémním řešení. S ohledem na již investované úsilí, prostředky, ale také kvality systému je to zcela logický přístup. Smlouvu o pořízení radarů po dlouhých jednáních zahájených již v době působení ministra Stropnického podepsali 5. prosince 2019 tehdejší náměstek ministra obrany pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Filip Říha a brigádní generál ve výslužbě Yair Kulas, ředitel agentury izraelského ministerstva obrany Ředitelství mezinárodní obranné spolupráce (SIBAT).

"Bývalý ministr obrany Metnar, který zakázku vyjednal, i kvůli problémům s rychlostí dodávek sám v létě roku 2021 Izrael navštívil. Tehdy tvrdil, že se na vlastní oči přesvědčil, že zakázka běží podle plánu a první radar by měl být už kompletní," píše Česká televize. Ale základní obrysy smlouvy vznikly již na Stropnického. Jeho nástupkyně Karla Šlechtová se ve věci zakázky obrátila na Vojenskou policii, která žádný trestný čin nezjistila, v létě 2019 případ odložila, a následoval podpis smlouvy. A kromě snahy důsledky složitosti celého procesu a implementace komplexní technologie do výzbroje AČR připsat exministru Metnarovi se Reportéři ČT rozepsali také o "vazbách na okolí prezidenta Zemana," což však ilustrují jen větou, že Zeman byl jedním z nejhlasitějších zastánců obchodů s Izraelem, míněno radarů MADR, systému SPYDER a dronů HERON, a zmiňují společnost Retia, která se na zakázce MADR podílí, ale nikdo nikdy ani slovem nenaznačil, že by snad měla nést vinu za průtahy právě ona.

Proizraelská politika Miloše Zemana není žádným tajemstvím, Izrael je spojencem České republiky a máme s touto zemí tradičně vynikající vztahy. Neméně proizraelsky vystupuje také současná ministryně obrany Jana Černochová, což ovšem již Česká televize z nějakého důvodu nezdůrazňuje ani v souvislosti se zakázkou na radary MADR nezmiňuje. V lednu 2021 uvedla v rozhovoru s Janem Zieglerem: "Na Izraeli a Izraelcích obdivuji jejich houževnatost, vnitřní sílu, schopnost semknout se a adaptovat se na nepříznivé podmínky, ať už je to pronásledování ze strany nepřátel nebo vyprahlá krajina, kterou je třeba zavlažit. Je to malá země, přesto je na špičce v moderních technologiích, vědě i ekonomice." V současnosti jí vedené ministerstvo řeší složitý problém, ale jak v reportážích České televize, tak kdekoli jinde chybí jakékoli konkrétní zpochybnění zakázky, jejích nastavení a jejích cílů. Od opozice, od koalice, od armády. Ano, jsou zde problémy, ano, opakovaně se nedaří radary implementovat, ano je to složité, a ano, zřejmě dochází ke komunikačním problémům s dodavatelem.

Může být v nějaké míře na vině situace listopadová čistka ve Vojenském technickém ústavu, který hraje v implementaci těchto komplexních technologií zásadní roli? Napsali jsme tehdy: "Personální destabilizace klíčového státního podniku resortu MO, který řeší aktivně a hlavně úspěšně strategické projekty ministerstva a armády, jako je zavádění radarů MADR a protivzdušného systému SHORAD (SPYDER), je ve stávající bezpečnostní situaci obrovským hazardem." Novotný byl odvolán 15. listopadu, a 30. listopadu přišla informace o prodloužení termínu vojskových zkoušek.

Povaha složité technologie a celé zakázky prakticky vylučuje, aby mohly být skutečné důvody průtahů a problémů diskutovány veřejně. Radary EL/M-2084 tvoří osvědčenou a perspektivní součást kriticky důležitých obranných systémů státu Izrael, a jejich přenos do prostředí AČR a NATO je žádoucí. Zájem vyřešit stávající problémy nepochybně je na obou stranách, a naopak chybí konkrétní zpochybnění projektu, jeho nastavení a cílů.

Zdroj: Ministerstvo obrany, Česká televize, iDnes

Tagy článku

-->