Kauza radiolokátorů: Je to podvod. Jádro systému je stejné. Trojnásobné navýšení ceny nejde obhájit, armádní expert Štefec rozstřílel ministerský tendr

Jednou z akvizic Ministerstva obrany, která přitahuje pozornost odborníků i veřejnosti, a zaráží nejen na první pohled nesmyslným a nepřijatelným vysvětlením náhlého zdvojnásobení ceny, je pořízení pasivních sledovacích systémů VERA-NG od společnosti ERA ze skupiny Omnipol. Ze 645 milionů jsme se dostali na 1,5 miliardy, protože si na ministerstvu prý někdo neuvědomil, že nakupuje systém nové generace a kalkuloval dvacet let staré ceny. Podle odborníka na obranu Jaroslava Štefce je takové vysvětlení nesmyslné, nedůstojné a celá kauza je zřejmým pokusem o podvod. A opravdu pořizuje armáda jiný systém, "nejmodernější" a "velmi odlišný od dodávky pro NATO před šesti lety", jak tvrdí Ministerstvo obrany?

Tisková zpráva MO o nákupu radarů říká, že základem systému jsou nové pasivní sledovací systémy Věra NG. V každém kompletu je kromě radiolokátorů pět nákladních vozidel Tatra T-815 8x8, terénní automobily, stany, potřebná výpočetní technika a další součásti. „Nové komplety obdrží vojáci v letech 2021 a 2023. Cena je v místě a čase obvyklá, což máme ověřeno nezávislým znaleckým posudkem,“ objasnil náměstek Filip Říha.

NCIA (agentura NATO pro komunikace a informace) pořídila dva pasivní sledovací systémy VERA NG od společnosti ERA za 434 milionů korun. Ministerstvo sice ve své dnešní zprávě doslova uvádí "dodávka pro NATO před šesti lety" - jenže před šesti lety byla podepsána smlouva. Dodávka proběhla v roce 2018. A základem systému byly tehdy, stejně jako jsou dnes, pasivní sledovací systémy označené jako VERA NG. V čem se ve skutečnosti obě zakázky mohou lišit?

"NCIA pořizovala systém, který lze označit jako převozný," říká Jaroslav Štefec, vojenský analytik, který vystudoval obor Zbraně a ochrana proti nim - raketová technika na VAAZ Brno a kromě armády působil jako vysoký úředník ministerstva obrany. Systém, který pořídilo NATO, je určený ke stacionárnímu nasazení a v případě potřeby jej lze převézt do jiného působiště. Armáda České republiky pořizuje systém mobilní, schopný okamžité změny pozice. Panuje ovšem pochopitelná pochybnost o tom, že jiné typy nebo množství podvozků, úroveň jejich balistické ochrany nebo množství teleskopických stožárů, na které odkazuje ministerstvo, opodstatňují rozdíl v ceně ve výši jedné miliardy korun.

Ministerstvo píše: "NATO kupovalo za 434 mil. Kč bez DPH. Cena za pořízení dvou kompletů pro AČR činí 1,245 mld. Kč bez DPH". I NATO ovšem kupovalo právě dva komplety.

Jak čteme ve zprávě NCIA z 5. prosince 2014:

"Tyto dva systémy budou dodány do tří let (...) systém je mobilním krytým taktickým komponentem, který detekuje a sleduje letouny na velkou vzdálenost pomocí detekce a zpracování letounem vysílaných impulzů. Systém se bude skládat z centrální stanice a několika vzdálených stanic zahrnujících senzory, spojovací a zpracovatelské moduly. Systém zahrnuje nákladní automobily, přívěsy a generátory, a může být snadno dopravován do dějiště operace a být rychle nasazen. Systém je projektován pro fungování v obtížných podmínkách s využitím různých způsobů přepravy."

Porovnejme to s vyjádřením Ministerstva obrany dnes: "V každém kompletu je kromě samotných radiolokátorů pět nákladních vozidel Tatra T-815 8x8, dva terénní automobily, pět stanů, stožáry, vysílačky, výpočetní technika, atd." Opravdu je zde prostor pro další náklady ve výši jedné miliardy korun? Určitě neexistuje technologický rozdíl v jádru systému, VERA NG je VERA NG.

Podle Jaroslava Štefce lze realisticky přijmout cenu vyšší o 25-30 % - jednak mobilní systém s vozidly s balistickou ochranou skutečně nákladnější je, a jednak stát může bez velkých výčitek domácí firmě kývnout na vyšší cenu, než jakou nabídla před šesti lety zahraničnímu zákazníkovi, a to nejen proto, že jde o formu podpory domácímu průmyslu a část nákladů se vrací prostřednictvím daní. Tím se však dostáváme v podstatě k částce původně oznámené a vládou schválené: 645 milionů je oproti ceně pro NATO navýšení o 48,6 %. Zavřeme-li obě oči, přičteme-li inflaci. Ale 1,245 miliardy? To je cena vyšší o 186 % (ceny bez DPH). Za pancéřované podvozky a větší počet stožárů? Je vůbec možné, že se by někdo přehlédl a počítal ceny pro systém starý 20 let? Ani před 20 lety nestály pancéřované podvozky, stožáry a počítače dramaticky jiné peníze.

Celý problém vznikl podle Jaroslava Štefce způsobem, který si lze snadno představit. Zatímco odborníci, výrobce a experti MO a armády stanovili realistickou cenu, obchodník či zprostředkovatel přišel později s požadavkem na její iracionální navýšení. A zařídil si ho.

Dnešní tisková zpráva MO dodává: "Abychom měli maximální míru jistoty, vydal ministr Lubomír Metnar pokyn k důslednému prověření celé zakázky nezávislým oddělením dohledu nad veřejnými zakázkami, které není součástí sekce vyzbrojování a akvizic. Ministr tak reaguje na spekulace, které se kolem této zakázky objevily."

1,5 miliardy je podle Jaroslava Štefce jednoznačně přemrštěná. Hovoří o "prachsprostém pokusu o podvod". Budeme tedy oddělení dohledu nad veřejnými zakázkami držet palce.

Tagy