Kauza vrtulníků: Poslanci tepali náměstka za americkou nabídku. Jaké bude zapojení českého průmyslu?

Kauza vrtulníků: Poslanci tepali náměstka za americkou nabídku. Jaké bude zapojení českého průmyslu?
27 / 09 / 2019, 17:00

Rozsah zapojení českých firem do výroby, to je jedno z hlavních témat velkých armádních tendrů, a to i v případě aktuální zakázky na pořízení nových vrtulníků pro českou armádu.

Zapojení českého průmyslu do velkých i menších zakázek je předmětem horlivých politických debat. Druhým dechem je nutno dodat, že mnoho poslanců je nespokojeno s tím, že není například v rámci zakázky na nákup 12 víceúčelových vrtulníků ještě určeno, v jakém procentu a kolik firem bude projektu vůbec participovat, a zda to bude smluvně podloženo. Zajímavé je, že u BVP je požadavek ministerstva obrany jasný - mělo by to být minimálně 40% z nabídkové ceny zakázky.

Téma rozsahu zapojení českých firem do klíčových armádních zakázek vyniklo i na posledním zasedání Výboru pro obranu, kde byl přítomen náčelník generálního štábu Aleš Opata, ministr obrany Lubomír Metnar a náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Filip Říha. Na jednání výboru byla zařazen i aktuální stav zakázky na pořízení 12 víceúčelových vrtulníků, které dostane ČR nakonec z USA od firmy Bell.

Poslanec Jan Řehounek (ANO) se dotazoval Říhy, jaké celkové procento výroby bude v tomto projektu zapojeno, jakou formou bude zapojení domácího průmyslu probíhat, a zda to bude součástí hlavního kontraktu, nebo jestli to bude řešeno dalšími následnými smlouvami. Říha odpověděl poněkud neurčitě, že z povahy věci není nikdy možné někoho zavazovat před podpisem hlavního kontraktu, ale současně sdělil, že ministerstvo obrany obdrželo od vítězné firmy Bell zhruba 60stránkový dokument o zapojení českých firem do tohoto projektu. Co je však podstatné, náměstek Říha nesdělil konkrétní procento. Podle něho to v tomto případě ,,nejde stanovit procento tak jednoduše", jak řekl na jednání výboru. Základní dokument, který má MO od firmy Bell, podle něho ,,alespoň" obsahuje věcné zapojení českých firem.

Jiným poslancem, který kromě Řehounka a dalších na jednání výboru zvedl téma zapojení českého průmyslu, byl Josef Bělica (ANO). Ten prohlásil, že v zakázce je stěžejní participace českých firem na projektu. ,,V celém projektu je klíčová funkce českého obranného průmyslu a jeho zapojení do zakázky,“ řekl Bělica. Poslanec se zeptal náměstka Říhy, jaké budou činit v čase celkové náklady na pořízení vrtulníků. Téma zapojení českého obranného průmyslu do zakázky se věnoval i další člen Výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO). Toho stejně jako jeho kolegy z výboru zajímalo, jaká konkrétní procentuální účast v zakázce bude vyčleněná právě pro české firmy. ,,Mohl by mi někdo říct a vyjádřit to v procentech, kolik procent to bude z celkového kontraktu?“ ptal se na jednání výboru Růžička.

České firmy a jejich potenciální zapojení do armádních zakázek je téma, které naši zákonodárci nyní řeší více než kdy předtím. Jde totiž o jedno ze stěžejních kritérií. Mnoho našich poslanců se totiž netají tím, že nejsou spokojeni s tím, že není garantováno, v jakém rozsahu se české firmy zapojí do velkých zakázek, a že není vlastně jistota, zda k tomuto zapojení v ,,náležitém" rozsahu nakonec dojde.

Uveďme zde příklad z nedávné doby: Pardubická firma Retia z průmyslového holdingu CSG měla výrazně ,,promluvit" do zakázky na dodání 8 izraelských radarů MADR pro českou armádu v celkové hodnotě 3,5 mld. korun. Izraelci se původně zavázali, že 30% z celé zakázky ponechá českým firmám, přičemž Retii, s níž už byla podepsána předběžná smlouva, měli nechat až jednu třetinu ze zakázky. Izraelský výrobce radarů ELTA však z kontraktu nakonec vycouval. Původní tendr ministr obrany Metnar na konci minulého roku zrušil a bylo přistoupeno stejně jako v případě pořízení nových vrtulníků pro armádu k nákupu systémem vláda-vláda.

Podmínky pro české firmy zatím nejsou v rámci zakázky na pořízení nových vrtulníků dohodnuty a nejistota pro české firmy, stejně jako pro poslance, zatím trvá dál. Panují navíc obavy, aby se neopakoval výše uvedený ,,izraelský" scénář. Požadavek zapojení českých firem je tak klíčový a jde napříč všemi armádními zakázkami. Další vývoj pak reálně napoví, v jakém procentu se skutečně české firmy zapojí nejen do aktuální zakázky na pořízení nových vrtulníků.

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace