Kauza vrtulníků: skrytý expert promluvil, jak se do výběrového týmu dosazovali "loajální lidé" a jak se vyškrtla nejlepší nabídka

Kauza vrtulníků: skrytý expert promluvil, jak se do výběrového týmu dosazovali &quote;loajální lidé&quote; a jak se vyškrtla nejlepší nabídka
17 / 09 / 2019, 15:30

Na Televizi Seznam se obrátil expert, který stál na začátku výběru víceúčelových vrtulníků, a pro televizi promluvil inkognito. V roce 2014 vznikl při Ministerstvu obrany tým odborníků, kteří měli vytvořit seznam parametrů jako vodítko při nákupu nových vrtulníků, jež by nahradily dosluhující Mi-24/35. Tým byl posléze kompletně vyměněn, a ač parametry poptávaných vrtulníků zůstaly stejné, uspěly ty nejdražší. Televize expertovu tvář skryla z bezpečnostních důvodů. Což do celé věci vnáší zvláštní rozměr - v České republice v roce 2019 mají experti důvod nehovořit veřejně, protože se obávají o svou bezpečnost ve spojitosti s armádními zakázkami.

Expert říká, že se původně uvažovalo o lehkém víceúčelovém vrtulníku. To bylo změněno na víceúčelový vrtulník, který bude mít kromě schopností přepravních také schopnost vést boj proti pozemním cílům. Za ministra Stropnického vznikl projektový tým a seznam požadavků, podle kterých se měly hodnotit nabídky potenciálních dodavatelů.

V první fázi měla být oslovena široká škála dodavatelů a provést marketingový průzkum. Standardní proces byl dle experta v počátcích narušen. Bylo rozhodnuto o oslovení pouhých tří výrobců, resp. zemí: Francie, Itálie a USA, a že nákup vrtulníků proběhne v režimu vláda-vláda. Podle celkového hodnocení technických parametrů vyšla nejlépe ze čtyř zvažovaných variant italská nabídka vrtulníku AW139M, následovaná francouzským strojem AS532, a americkými UH-1Y a UH-60M. Italská nabídka byla nejlepší i po stránce ekonomické. Cena UH-1Y byla téměř dvojnásobná. A z vyhodnocení rizik při nákupu bylo konstatováno, že nejvíce jich je v případě UH-1Y Venom. Nevýhodou je zde velká vzdálenost výrobce, dalším rizikem je, že vrtulník jako typ je na konci své existenční dráhy. Nemá potenciál dalšího vývoje, končí jeho výroba.

V průběhu procesu se nabídková cena několikrát měnila. Za ministryně Šlechtové dosáhla z americké strany za 16 vrtulníků až 23 miliard korun. Ministryně tehdy nabídku označila za "směšnou". Reagovala v lednu 2018 na výstup marketingového průzkumu. Ten sděloval, že "nevyhrál nikdo", totiž že žádný výrobce není schopen splnit požadavky Ministerstva obrany. Tehdy šlo o nákup dvanácti víceúčelových vrtulníků. Dnes ex-ministryně říká, že kdyby tehdy věděla, že máme pořídit osm víceúčelových a čtyři bitevní, tak "už je máme dávno". A jak se tedy stalo, že se z původních dvanácti víceúčelových strojů stalo osm plus čtyři, ovšem stále za dvojnásobnou cenu oproti italské nabídce? S takovou otázkou se Josef Klíma obrátil na náměstka ministra obrany Filipa Říhu.

Podle náměstka Říhy neproběhl jeden průzkum trhu, ale tři. Venomy a Vipery vyšly úspěšně ze třetího průzkumu trhu. "Průzkum probíhal určitými metodami, ale základní požadavky v rámci původní specifikace změněny nebyly," odpovídá Filip Říha na otázku, čím se ty průzkumy od sebe lišily. A jak se tedy stalo, že uspěly americké vrtulníky? Podle základních požadavků se muselo jednat o vojenskou techniku vyzkoušenou v boji. A italský vrtulník je "civilní", který byl nějakým způsobem upraven na militarizovanou verzi.

Z hlediska Armády České republiky, resp. generálního štábu, musí být vrtulník schopen plnit tři základní úkoly:  podporu pozemních vojsk a speciálních sil, včetně palebné, transport vojáků a odsun raněných. "Přičemž nejzákladnější je palebná podpora pozemních vojsk," říká plukovník Miloslav Synek. K tomu účelu je podle armády nejvhodnější vojenská platforma v podobě systému H-1 (tedy UH-1Y Venom a AH-1Z Viper).

Otázku konce výroby vrtulníků systému H-1 náměstek Říha nechce komentovat, důležitá podle něj je otázka dlouhodobého servisu. Otázku rozdílu v ceně komentuje slovy, že jde o hypotetické nabídky v rámci marketingového průzkumu. Rozhodující podle něj je, že USA nabízejí vrtulníky za stejnou cenu, za kterou je pořizují americké ozbrojené síly. A cenu označil za "dobrou", v místě a čase obvyklou. Josef Klíma navazuje, že věcí, která v průběhu let změnila, byl výše zmíněný tým odborníků. Doporučení tohoto týmu je zásadní pro podpis smlouvy.

Podle anonymního experta byl tým radikálně změněn a byly do něj dosazeni "loajální lidé", ochotní plnit zadané úkoly. Byl omezen počet členů týmu a "vymizela" informovanost nastavená v roce 2015. Výměnu týmu potvrzuje i ex-ministryně Šlechtová. Ta dodává, že si myslí, že pro bývalé členy týmu je to dobře. Říká, že "rozhodnutí o tak velké zakázce je politikum" - a bývalí členové týmu byli pod tlakem.

Politický podtext zmiňuje také generál Andor Šándor, bezpečnostní expert a bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby. Podle něho došlo k dohodě v této věci během návštěvy premiéra Babiše v USA. Zmiňuje tlak prezidenta Trumpa na evropské spojence v rámci NATO, aby nakupovali americké zbraně. Slovensko "má vystaráno", protože pořídilo UH-60 Black Hawk a pořizuje stíhačky F-16, a "vystaráno" bude podle Šándora mít také Česká republika, až nakoupí 12 vrtulníků od společnosti Bell.

Interní audit na podnět ministryně Šlechtové zjistil ve věci nesrovnalosti a bylo podáno trestní oznámení, které prošetřuje Vojenská policie, na jejíž výsledek se Karla Šlechtová dle svých slov "těší".

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace