Autor fotografie: Volné dílo|Popisek: Jaderná ponorka Projekt 627A
Ve věku 95 let zemřel bývalý sovětský admirál Vladimir Nikolajevič Černavin, který při dělení Černomořské flotily s Ukrajinou přelstil ukrajinského prezidenta Kravčuka. Poslední sovětský admirál, poslední vrchní velitel námořnictva SSSR.
Začátkem roku 1992 získal generální štáb ruského námořnictva tajnou informaci, že během dalšího rusko-ukrajinského kola jednání o Černomořské flotile v Sevastopolu se Kyjev chystá realizovat plán na bleskové přivlastnění si flotily z právních důvodů.
Vrchní velitel ruského námořnictva Černavin věděl, že do Sevastopolu přijíždí velká komise v čele s Durdyněcem, prvním místopředsedou Nejvyšší rady Ukrajiny. S ním ministři obrany, vnitra a další. A mají s sebou dekret prezidenta Ukrajiny o přivlastnění Černomořské flotily. Černavin donutil Jelcina, aby vydal dekret, že Černomořská flotila přechází pod jurisdikci Ruska. Jelcin dlouho dekret nevystavoval a Černavin chodil na jednání s Ukrajinci 2 dny, než dekret získal.
V okamžiku, kdy po bezvýchodných jednáních Ukrajinci dali na stůl dekret ukrajinského prezidenta Leonida Kravčuka, Černavin přečetl dekret ruského prezidenta Jelcina. Dekret proti dekretu a osud flotily se posléze rozhodnul na jiné úrovni. Ukrajinský plán na přivlastnění si celé flotily nevyšel. Rozdělení bylo dokončeno až v roce 1997 a Ukrajina v něm tahala za značně kratší konec provazu.
Prvním problémem mezi dvěma státy bývalého SSSR se stal legendární letadlový křižník Admiral Kuzněcov. Loď byla „unesena“ Ruskem, přestože ukrajinský prezident Leonid Kravčuk dal přímý vzkaz veliteli lodi, aby zůstal s křižníkem v Sevastopolu. O necelý měsíc později dorazil Kuzněcov do přístavu Murmansk v Barentsově moři a stal se tak ruskou lodí.
Každopádně oba prezidenti Kravčuk i Jelcin brali Černavina jako nepohodlného pro další jednání a poslední vrchní velitel sovětského námořnictva byl jako jeden z prvních velitelů propuštěn.
Vladimir Nikolajevič Černavin se narodil 22. dubna 1928 v Nikolajevu v Ukrajinské SSR a v roce 1951 absolvoval Leningradskou Vyšší námořní školu. M. V. Frunzeho. V roce 1965 absolvoval velitelské oddělení Námořní akademie a v roce 1969 Vojenskou akademii generálního štábu.
Svou důstojnickou kariéru začal v Severní flotile. Byl velitelem zbraňových systémů na diesel-elektrické ponorce, poté zastával funkce asistenta velitele lodi, vrchního asistenta velitele ponorky. Pak se stal velitelem jaderné ponorky.
Jaderná ponorka K-21 pod velením Černavina poprvé v historii sovětské flotily podnikla autonomní cestu do Arktidy a za 51 dní plavby urazila téměř 18 700 km, z toho asi 16 tisíc km zdolala pod vodou.
Působil také jako náčelník štábu divize jaderných ponorek Severní flotily, dále jako náčelník štábu - zástupce velitele ponorkové flotily, velitel této flotily, náčelník štábu - první zástupce velitele Severní flotily a konečně velitel Severní flotily.
Dalším krokem byla funkce náčelníka hlavního štábu námořnictva – první zástupce vrchního velitele námořnictva SSSR.
29. listopadu 1985 po odchodu admirála Gorškova do důchodu se stal vrchním velitelem námořnictva, kdy pod jeho velením bylo sovětské námořnictvo nejsilnější během své historie. Po rozpadu SSSR, od února do srpna 1992, Černavin sloužil jako vrchní velitel ruského námořnictva. V roce 1993 byl po jednáních o dělení Černomořské flotily propuštěn.
Admirál Vladimir Nikolajevič Černavin zemřel v noci ze 17. na 18. března 2023.
Zdroj: kp.ru, Tass.ru, Novosti