Kdo se přišel předvést Babišovi? Výrobci BVP a stíhaček ukázali své stroje na letošních Dnech NATO

Letošní Dny NATO, které se uskutečnily tentokrát bez diváků, otevřely i další otázky, jež souvisí dvěma důležitými zakázkami - tendrem na pořízení nových bojových vozidel pěchoty, a rovněž dalšího způsobu ochrany vzdušného prostoru ČR v souvislosti s koncem pronájmu letounů JAS-39 Gripen v roce 2027.

Dny NATO, které se letos konají netradičně bez přímé účasti diváků, otevřely důležité otázky, které souvisí se dvěma zakázkami - jednak s výběrem nových BVP pro českou armádu, a jednak s výběrem nového řešení ochrany vzdušného prostoru ČR po vypršení pronájmu letounů JAS-39 Gripen v roce 2027. To, že se výrobci BVP i stíhaček prezentovali na Dnech NATO, se současně protnulo s úvahami přítomného premiéra Andreje Babiše, pro kterého to byla rovněž příležitost se seznámit s řešeními, které mohou nahradit dosluhující BVP, respektive letouny Gripen.

I přes zpřísněná opatření, která musela být zavedena v sílící koronavirové pandemii, poskytl letošní ročník Dnů NATO široký prostor, aby se zde ukázaii potenciální dodavatelé nových BVP, pro něž to vlastně byla jediná příležitost, o to však důležitější, že na tradiční akci nechyběly klíčové postavy, které promlouvají do dalších armádních zakázek - již zmíněný předseda vlády Andrej Babiš, ministr obrany Lubomír Metnar a náčelník generálního štábu generál Aleš Opata. Dny NATO byla vlastně rovněž jediná šance či příležitost, kde se mohli výrobci BVP s výše uvedenými lidmi potkat a jednat.

Tendr na nová BVP je v současnosti klíčovým projektem české armády. Byl již několikrát zpožděn a očekávalo se, že již v roce 2018 budeme znát vítěze. To se však nestalo a soutěž tak probíhá dál už jen s účastí tří uchazečů. Zároveň se tak otevírá otázka, zda tendr dokončí ještě Babišova vláda, nebo bude na příštím kabinetu, aby zakázku dotáhl do úspěšného konce. Zajímavé je to, že premiér Babiš nezavítal do žádného stánku potenciálního dodavatele nových BVP, čímž chtěl pravděpodobně dát najevo svou neutralitu v probíhajícím tendru. 

Dnů NATO se zúčastnila zbrojovka Rheimetall s vozidlem Lynx a společnost (General Dynamics European Land Systems) GDELS, která přivezla do ČR svůj ASCOD, a společnost BAE Systems, která ale na rozdíl od předchozích let vozidlo CV90 nepřivezla. LYNX KF41 je nabízen Armádě České republiky v probíhajícím tendru s cílem nahradit stávající zastaralé BVP-2, jež slouží v české (československé) armádě od konce 80. let. Bojové vozidlo pěchoty Lynx KF41 oslavilo svůj celosvětový debut na Eurosatory 2018 v Paříži. S hmotností kolem 40 tun se může vozidlo pochlubit vysokou nosností a maximálním vnitřním objemem umožňujícím bezpečně a pohodlně vézt tříčlennou posádku a až devítičlenný výsadek.

ASCOD, za jehož vývojem stojí firma GDELS. ASCOD 42 v provedení bojové vozidlo pěchoty má v základu hmotnost 38 t, ovšem s možností navýšit ji až na 42 t. ASCOD 42 tedy disponuje velkou váhovou rezervou pro růstový potenciál a modernizace či speciální vybavení. Osádku vozidla tvoří tři osoby (velitel, střelec a řidič), přičemž v útrobách je prostor pro osmičlenné pěchotní družstvo. Kanon Mk44 Bushmaster II v osádkové věži MT-30 MK2 má elevační rozsah -10 stupňů až +60 stupňů, což jsou mezi moderními bojovými vozidly pěchoty s osádkovými věžemi mimořádné hodnoty. ASCOD 42 tak může díky velkému elevačnímu rozsahu i vysoké kadenci hlavní zbraně a moderním elektronickým pozorovacím či zaměřovacím systémům účinně působit proti vzdušným cílům.

CV90 je třetím vozidlem, které soutěží v českém armádním tendru. BVP CV90 vyvíjené švédskou společností BAE Systems Hägglunds je moderní, adaptabilní a v boji prověřené vozidlo. Celkem 1 280 kusů CV90 v 15 variantách již bylo prodáno do sedmi zemí, včetně čtyř spojenců NATO. Poslední generace modelu CV90, který zakoupily ozbrojené síly Norska, je jedním z nejmodernějších BVP, které se v současnosti ve světě vyrábí.

Z toho, jak velkou účast jednotliví výrobci na Dnech NATO uskutečnili, lze dovozovat, kteří výrobci to myslí skutečně vážně s účastí v českém tendru za 52 miliard korun. Rheinmetall i GDELS na rozdíl od BAE Systems investovali do toho, aby i za zpřísněných podmínek mohli na dvoudenní tradiční akci dorazit. Je možné říct, že z chování jednotlivých firem úlohu favorita v tendru přebírají Rheinmetall a ASCOD a BAE Systems se samo pasovalo do role outsidera.

Vedle klíčového armádního tendru na nová BVP se do centra pozornosti dostalo téma budoucího zajištění vzdušného prostoru ČR. Pronájem letounů JAS-39 Gripen totiž končí již v roce 2027, a další otázkou tedy je, jakým způsobem bude vzdušný prostor nadále chráněn. V podmínkách české armády to totiž znamená, že se podobné zakázky soutěží i 5 let, výběr by tak měl být zahájen už v roce 2022. Tento úkol však nejspíš ,,spadne" již na příští vládu, která bude muset vybrat nejvhodnější řešení. Na druhou stranu to znamená poměrně jasný signál pro potenciální dodavatele, kteří se prezentují s předstihem na letošních Dnech NATO, i když zbývá ještě 7 let do konce pronájmu letounů Gripen.

Na Dnech NATO byla přítomná švédská společnost SAAB a letoun JAS-39 Gripen. Jako jedna z variant se jeví možnost další prodloužení pronájmu těchto letounů do zatím blíže nespecifikovaného data. Na akci se prezentovala rovněž společnost Lockheed Martin. Premiér Babiš se zastavil u stánků obou společností a strávil zde zhruba stejný čas. Pro předsedu vlády to byla dobrá příležitost, jak načerpat informace přímo od potenciálních výrobců, a je to současně dokladem toho, že jej problematika budoucího zajišťování vzdušného prostoru ČR zajímá.

Lockheed Martin by teoreticky mohl nabídnout dvě řešení, jednak moderní verzi letounu F-16, na niž vsadilo i sousední Slovensko, které si objednalo od tohoto výrobce 14 nejmodernějších verzí stíhaček F-16, nebo také výrazně dražší variantu, kterou představují stroje 5. generace F-35. Ty budou tvořit součást výzbroje polských leteckých sil. Kontrakt zní v případě Polska na dodávku 32 stíhačů F-35 v hodnotě 4,6 miliardy dolarů.

Otevřenou otázkou tak zůstává, jaké variantě dá nakonec ČR přednost, jestli dalšímu prodloužení pronájmu, nebo řešení, které počítá s novými moderními letouny, které budou do budoucna chránit náš vzdušný prostor.

 

Tagy