Autor fotografie: foto: Nexter|Popisek: Samohybné dělo CAESAR
"Kdo umí koupit boty za cenu z roku 2019 navíc s požadavkem aby podrážky vyrobila česká firma? Všimněte si i zvukové stopy pro zvýšení dramatičnosti odhalení." Těmito slovy reagoval na svém twitterovém účtu generál Miroslav Feix na pondělní reportáž Reportérů ČT, která přinesla více než rok starou informaci, že pořizovací cena samohybných houfnic CAESAR je o přibližně 2,5 miliardy vyšší než ta, s níž Ministerstvo obrany původně počítalo. Jde o téma, které bylo aktuální v době, kdy finální nabídka z Francie přišla v dubnu 2021, možná při podpisu smlouvy v září 2021, ale proč se jí veřejnoprávní televize bez jakéhokoli doplňku věnuje v říjnu 2022?
Titulek k článku na webu České televize v říjnu 2022, tedy více než rok po podpisu smlouvy a rok a půl poté, kdy je informace o konečné ceně veřejně na stole, hlásá: "Česká armáda má mít nové francouzské houfnice. Dražší, než se plánovalo, přitom nekompletní." Dražší, než se plánovalo v roce 2019, jak víme od jara 2021, a jak se tomu všechna média také věnovala. Včetně vysvětlení. To se objevuje i v současném příspěvku:
'Podle Francouzů zásadní rozdíl v ceně způsobily požadavky české strany. „Šlo o neobvyklé rozložení dodávek do pětiletého období, termíny a podmínky obchodu včetně převedení zásadní části výroby do Česka. Kromě specifičnosti objednávky pro Česko byla hlavním viníkem rozdílu v ceně také inflace,“ uvedl v e-mailu mluvčí firmy Nexter, francouzského výrobce houfnic, Gabriel Massoni.'
Z tohoto úryvku přitom není zřejmé, je-li řeč o rozdílu mezi původní plánovanou cenou 6 miliard, nebo jestli se reportér snaží tímto způsobem ilustrovat sdělení o ceně děl CAESAR pro dánskou armádu, kde uvádí 87 milionů za kus v roce 2017, zatímco u českých děl se dopočítal 164 milionů v roce 2021. Srovnávat dvě koncové cifry u dvou různých akvizičních projektů, které od sebe dělí čtyři roky, a z toho vyvozovat, že jedno každé české dělo CAESAR bude bezmála dvakrát dražší než dělo dánské, aniž bychom měli povědomí o příslušenství a souvisejících akvizicích v Dánsku, o tom, jaké požadavky Dánové na svá děla měli, a automaticky české požadavky odsoudit jako přemrštěné (aniž bychom uvedli v čem) a projekt jako předražený, je horší než zkratka.
"Jsou to dvě věci, které jsou neporovnatelné. V případě dánských houfnic se jednalo o holou houfnici, ale i dánská strana uzavřela řadu dodatků ke smlouvě," citují sice Reportéři ČT poctivě náměstka pro vyzbrojování Lubora Koudelku, ale nepřesvědčil je. "Šokující" informace o rozdílu v ceně zazněla. Podobně jako z kraje roku v reportáži o nákupu kulometů, kde hlavní roli hrála lesní cesta, nebo o nákupu pancéřových skel, kde hlavní roli hrály záběry z autoservisu.
Kdo si pamatuje roky 2020-2021, toho nárůst ceny těžko překvapil. Nejen obranný průmysl se během covidové pandemie potýkal s výpadky v subdodavatelském řetězci, ceny rostly, především ceny surovin jako ocel, rostly také ceny energií, probíhaly výpadky ve výrobě, a perspektiva byla dosti nejistá. Součástí vyjednávání o nákupu děl byl také požadavek na licenční výrobu munice v České republice. V reportáži jsme se kromě toho dozvěděli, že cena 8,5 miliardy "zdaleka není definitivní" - a že bude pravděpodobně více než devět a půl miliardy, protože armáda "chce" dalších deset CAESARů. Důvodem je zhoršené bezpečnostní prostředí, a existuje-li podle AČR potřeba disponovat vyšším počtem moderních děl, pak je logické, že za ně také budeme platit. Označit toto za další prodražení projektu je ovšem na první pohled absurdní. A to nejen proto, že navýšení o jednu miliardu za deset děl poněkud relativizuje sdělení o ceně 164 milionů za kus.
A co má veřejnoprávní médium na mysli, když říká, že kromě rok a půl staré informace o vyšší ceně budou houfnice také "nekompletní"? Jde o systém řízení palby dělostřelectva. Příběh této akvizice je delší a sahá do doby před rozhodnutím o vyřazení samohybných houfnic DANA ráže 152 mm a jejich plném nahrazením dělem ráže 155 mm NATO (v konečné podobě francouzským typem CAESAR). "Praha se rozhodla pro vlastní a nevyzkoušenou cestu, přestože sama Paříž jí doporučila vyzkoušený francouzský systém, aby zaručila správnou funkčnost nových děl," říkají Reportéři ČT - ale systém řízení palby dělostřelectva tu není pro jeden konkrétní typ zbraně. Přičemž je celkem pochopitelné, že Francouzi doporučovali České republice nákup jejich vlastního systému. Bylo by zvláštní, kdyby doporučili jiný? Bylo.
Nový systém řízení palby dělostřelectva nebude určen jen pro nové CAESARy, ale bude jím řízena také palba 120mm minometů (ty jsou v současné době české provenience v podobě vz. 82 PRAM-L a vz. 85 PRAM-S, v budoucnu půjde o moderní samohybné minomety podle samostatného akvizičního projektu), a po obnově salvových raketometů bude využíván i pro tyto zbraně. Je zcela nepochybné, že vybraný německý systém ADLER bude schopen palbu moderních zbraní ráží 155 a 120 mm řídit efektivně; a nepochybné je i to, že by ji efektivně mohl řídit také francouzský systém ATLAS, nebo norský systém ODIN, nebo dánský systém THOR. Anebo polský systém TOPAZ, který současně zvládá také starou ráži 152 mm. Ve výběrovém řízení VTÚ uspěli Němci. A to v žádném případě neznamená, že by dodávka francouzských samohybných děl na českém podvozku a s českou kabinou střílejících českou municí měla být "nekompletní". Přitom ani informace o výběru systému ADLER není aktuální novinkou října 2022. Jde o informaci z července tohoto roku.
Sečteno a podtrženo: Reportéři natočili reportáž, v níž zopakovali rok a půl až rok starou informaci o ceně samohybných děl, což problematizovali výrokem exministra Metnara a exnáčelníka generálního štábu Opaty z léta roku 2020, a tvrdili, že dodávka bude nekompletní, protože k francouzským dělům nebude francouzský systém řízení palby dělostřelectva. Podpis smlouvy o nákupu nových děl s velmi významným zapojením domácího průmyslu včetně domácí výroby munice přitom patří mezi významné úspěchy na poli armádních akvizic.
Zdroj: Reportéři ČT; Ministerstvo obrany