Když se řekne LÚV, náměstek Černochové Šulc opouští místnost. A co ohledně dronů Liaz?

Když se řekne LÚV, náměstek Černochové Šulc opouští místnost. A co ohledně dronů Liaz?
Autor fotografie: Ministerstvo obrany, Public domain|Popisek: František Šulc
23 / 01 / 2024, 08:00

Opět po čase vyvstávají otázky týkající se bývalého působení prvního náměstka ministryně obrany Černochové Františka Šulce. Po případu bojových vozidel pro speciální síly je třeba se ptát, zda je jakýmkoli způsobem činný ve věci chystané zakázky na drony pro AČR.

"Ke konci roku jsem ukončil veškeré podnikatelské a další aktivity. Již nejsem statutárním zástupcem ani vlastníkem žádné společnosti," řekl František Šulc Právu po svém jmenování prvním náměstkem ministryně Černochové začátkem roku 2021. Ohledně střetu zájmů či podjatosti se dosud jeho jméno skloňovalo především ve spojitosti s bojovými vozidly pro speciální síly (SOV), potažmo s lehkými útočnými vozidly pro výsadkáře (LÚV). První zakázku dostala bez soutěže firma LPP s.r.o. Jiřího Sauera, s nímž držel Šulc do prosince 2021 podíl ve firmě RobotScientific. Dodávat má podle rámcové smlouvy v první fázi 12 vozidel britské společnosti Supacat, celkový počet zřejmě bude vyšší, původně byl uveden zájem o 24 vozidel.

Specificky v kontextu jednání o této zakázce také František Šulc podepsal čestné prohlášení, v němž doslova uvedl: "tímto čestně prohlašuji, že z důvodu mých předchozích podnikatelských aktivit se cítím v případu veřejné zakázky "Bojové vozidlo (aut. os. ter. pancéřovaný)" podjatý. Pro vyloučení veškerých pochybností uvádím, že: - dosud jsem se nepodílel na jakémkoli jednání ani rozhodování a ani - v budoucnu se nebudu podílet na jakémkoli jednání či rozhodování týkajícího se předmětné zakázky. V Praze dne 25.1.2023."

Toto čestné prohlášení je součástí spisu uvedené veřejné zakázky na vozidla SOV. Na jinou se tedy formální nevztahuje, ale použitá formulace napovídá, že "předchozí podnikatelské aktivity" pana náměstka Šulce mohou vést k pochybnostem i v dalších zakázkách, které se nějakým způsobem dotýkají firem, v nichž působil, které spoluvlastnil. Toto čestné prohlášení je současně podle informace z Ministerstva obrany jediným, kterým tato instituce disponuje. Přesto ministryně obrany v minulosti opakovaně uvedla, že se náměstek Šulc neúčastní ani jakýchkoli jednání o lehkých útočných vozidlech: "Pokud na jakémkoli jednání kdokoli vysloví „LÚV“, pan první náměstek odchází z místnosti. Je tomu tak právě proto, aby nebyla zavdána jakákoli příčina k pochybnostem o případné podjatosti pana prvního náměstka," napsala Jana Černochová v odpovědi na interpelaci poslance Ratiborského 23. března 2023.

Takové opouštění místnosti ale již není podchycené analogickým čestným prohlášením jako v případě SOV. Soutěž na lehká útočná vozidla, beztak pozastavená antimonopolním úřadem, provázená průtahy a potřebou mnohočetně dovysvětlovat a upřesňovat zadávací dokumentaci, byla v září zrušena a podle KVAČR 2035 náhle výsadkáři tuto techniku až tak urgentně nepotřebují a počkají si na ni až do 30. let. Nyní ale vyvstávají otázky týkající se dronů. Zájem o dodávku dronů Armádě České republiky má podle iDnes (Armáda se zajímá o tuzemský dron Liaz. Nápadně se podobá běloruskému, 19. ledna) liberecká společnost LIAZ a.s. Článek si všímá podobnosti s běloruským dronem a věnuje se spíše otázce, zda má armáda NATO využívat technologii, které je původně běloruské.

SkySpotter firmy LIAZ

Kromě této běloruské otázky týkající se dronu SkySpotter 150 je ale neméně podstatná otázka další: Od 20. září 2020 do 22. prosince 2021 byl členem statutárního orgánu společnosti Modelárna Liaz s.r.o. dnešní náměstek ministryně Černochové František Šulc. V pozici jednatele jej následně vystřídal Daniel Katrena, jinak člen představenstva LIAZ a.s. Společníkem je ve Modelárna Liaz s.r.o. Vojtěch Pražma, který je současně předsedou představenstva společnosti LIAZ a.s., jež sídlí na stejné liberecké adrese jako Modelárna Liaz s.r.o. Mezi projekty, které zmiňuje na svém webu, patří bezpilotní vrtulník Skyspotter. A tedy, podle stejného vzoru, který byl údajně uplatněn v případě zakázky na bojová vozidla pro speciální síly: účastnil se pan první náměstek Šulc, člen kolegia ministryně obrany, jednání na téma dronů Armády České republiky?

Článek iDnes připomíná v úvodu zrušení nákupu tří dronů Heron od izraelské společnosti IAI. Ten byl na jaře loňského roku ve chvíli, kdy byl prakticky z 90% hotov, zrušen. S podobným vysvětlením, s nímž byla následně zrušena zakázka na lehká útočná vozidla v září: armáda přehodnotila/vyhodnotila zkušenosti z Ukrajiny. Dospěla k názoru, že střední taktické drony zřejmě na Ukrajině nejsou důležité, že je to schopnost, kterou může odložit do budoucna. A namísto toho uvedla, že má zájem o 200 malých dronů. Výrobcem takového druhu techniky je také společnost LIAZ. "Nemohu zabíhat do detailů, jak jistě chápete, protože jsme v úzkém kontaktu s armádou a vnímáme jejich potřeby," uvedl v rozhovoru pro iDnes Vojtěch Pražma.

Účastnil se František Šulc nějakým způsobem jednání, na jehož základě byl následně zrušen nákup dronů Heron a nahrazen zájmem o 200 malých dronů? Účastnil se jakéhokoli jednání, které nějakou formou směřuje k vypsání veřejné soutěže, o kterou má zřejmě zájem společnost LIAZ a.s.? Jestliže se v případě SOV cítil podjatý, protože v minulosti spoluvlastnil společnost RobotScientific, a jiná firma jejího dalšího vlastníka bude armádě dodávat bojová vozidla, cítí se podjatý v případě malých taktických dronů, které vyrábí firma, jejíž předseda představenstva je podílníkem v s.r.o., kde byl Šulc jednatelem? A pokud ne, proč, resp. v čem je jaký rozdíl? Existuje čestné prohlášení analogické tomu v případě zakázky na SOV také v případě chystané zakázky na malé drony? A pokud ne, proč neexistuje?

Problém s podjatostí Františka Šulce je skutečností, kterou jednoduše nemůže nikdo zpochybnit. Ani paní ministryně Černochová. Sám Šulc v čestném prohlášení uvedl: "...z důvodu mých předchozích podnikatelských aktivit se cítím... být podjatý..." Vezmeme-li to za bernou minci, slouží panu náměstkovi ke cti, že na zakázku SOV udělenou firmě Jiřího Sauera, nechtěl mít žádný vliv. Údajně se z pozice náměstka nijak nezapojoval ani do zakázky na LÚV. O dronech v této věci ale nepadlo dosud ani slovo. Zakázku SOV získala firma LPP s.r.o., s níž byl pan náměstek propojen; soutěž na LÚV, o kterou měla a má stejná firma zájem, ale neúčastnila se jí, byla zrušena a odložena; a zakázka na střední taktické drony byla zrušena a udělala místo zakázce, o kterou má zájem firma LIAZ a.s., s níž byl rovněž pan náměstek Šulc propojen.

Neříkáme ani tak, ani tak; ale proč není jasně řečeno, zda je v této věci pan Šulc mimo hru stejně jako u bojových vozidel pro speciální síly? Ministryně obrany samozřejmě dřívější vazby svého poradce a posléze náměstka s některými společnostmi obranného průmyslu znala; a přesto jej na ministerstvo přivedla. Velmi vášnivě jej obhajovala v případě SOV, kdy dokonce na výboru pro obranu zazněla slova o tom, že MO zvažuje právní kroky. To ovšem vůbec nic nemění na faktech. Mezi ně patří ten, že si rizika plynoucí z podjatosti František Šulc uvědomuje. Explicitně to vyjádřil. Ani na faktu, že zájem o další významnou zakázku pro AČR dává najevo další firma, s níž byl propojen.

Zdroj: Hlídač státu, iDnes, Ministerstvo obrany

Tagy článku

-->