Klademe na uchazeče náročné požadavky, zvládnout všechny překážky je obtížné, říká rektorka Univerzity obrany Zuzana Kročová

Klademe na uchazeče náročné požadavky, zvládnout všechny překážky je obtížné, říká rektorka Univerzity obrany Zuzana Kročová
Autor: Foto: Univerzita obrany|Popisek: Rektorka Univerzity obrany Zuzana Kročová
22 / 03 / 2022, 12:00

Security magazín přináší rozhovor s rektorkou Univerzity obrany brigádní generálkou prof. Zuzanou Kročovou, která v současné době zastává pozici rektorky této vzdělávací instituce. Jaké si ve své funkci vytkla hlavní cíle a v jakých oblastech se profesně uplatňují absolventi univerzity? O tom a dalších tématech již více v našem rozhovoru.

Paní rektorko, jako první žena stojíte od roku 2020 v čele Univerzity obrany. Jak dalekou cestu jste musela profesně i lidsky urazit, abyste tento prestižní post získala?

Přírodovědeckou fakultu dnešní Masarykovy univerzity jsem ukončila v roce 1985, prošla jsem laboratořemi Plemenářského podniku a v roce 1993 jsem nastoupila jako vědecký pracovník na Vojenskou lékařskou akademii v Hradci Králové, která se při vzniku Univerzity obrany (OU) v roce 2004 transformovala na Fakultu vojenského zdravotnictví. Od té doby působím na této instituci dodnes. Jako vedoucí katedry jsem prošla některými pozicemi ať na univerzitní úrovni (např. Akademický senát UO, Rada pro vnitřní hodnocení UO), tak i celostátní úrovni (předsedkyně Komise pro vojenské a policejní školy Rady vysokých škol). Má kandidatura ale znamenala i změnu v mém životním postoji, více pokory, více empatie a více respektu. Na druhou stranu tato pozice znamená nutnost umět se rozhodnout i se všemi negativními dopady tohoto rozhodnutí. 

Jaké hlavní cíle jste si ve Vaší funkci stanovila a jak by měla vypadat univerzita po vypršení Vašeho mandátu za 4 roky?

Mým hlavním cílem bylo změnit vnitřní atmosféru na univerzitě, a to se víceméně daří. Nicméně reálný stav naší vojenské školy jako vysoké školy univerzitního typu je poměrně špatný. Je zde opravdu hodně práce, a přestože se našemu vedení ve funkčním období určitě nepodaří vše dokončit, chtěla bych ty kroky vedoucí správným směrem alespoň nastartovat.

Jaký vklad může univerzitě přinést právě žena-generálka?

Tak jako každá jiná žena či generál. Možná právě tím, že není nutné dělat rozdíly mezi muži a ženami vždy a všude. Přála bych si, aby se na mě vzpomínalo jako na rektorku-generálku, která změnila kulturu vnitřního prostředí, která propojila fakulty a součásti s kvesturou a školním plukem, pomohla vytvořit kvalitní prostředí pro garantování studijních programů, pomohla ke stabilizaci některých programů, jako je např. kybernetická bezpečnost, a připravit akreditaci nových studijních programů. Abych byla rektorkou, která posílila prostor pro vědecko-výzkumnou činnost, podpořila publikační činnost jednotlivců, a aby za mého působení opouštěli Univerzitu obrany studenti, kteří budou výbornými odborníky, vojáky a budou hrdi na svoji alma mater. 

kročová 1

foto: Univerzita obrany

Univerzita si zakládá vzhledem ke svému titulu na výběrovosti z řad budoucích studentů. V čem podle Vás spočívá její hlavní specifičnost na rozdíl od jiných vysokých škol? Jak náročné je studovat na vojenské univerzitě? Jaký prvek považujete na studiu obecně jako nejobtížnější?

Ano, uchazeči o studium na Univerzitě obrany musí projít nejen zkouškami odborných znalostí, ale náročnými požadavky na fyzickou a psychickou kondici a dobrý zdravotní stav.

Na letošním slavnostním nástupu u příležitosti zahájení akademického roku jsem říkala studentům prvního ročníku, že si vybrali velmi těžkou školu. Ve srovnání s veřejnými vysokými školami musí studovat kromě odborných předmětů speciální předměty zabývající se vojenskou problematikou a navíc mají v průběhu roku vojenskou přípravu. Zvládnout všechny překážky studia na Univerzitě obrany je opravdu velmi těžké. Na druhé straně u nás mohou mladí lidé najít velmi zajímavé studium, které na civilních školách nenajdou.

V jakých oblastech se mohou uplatnit absolventi univerzity kromě armády?

Je přirozené, že nejvíce absolventů se uplatní ve Vámi zmiňované armádě, resp. ozbrojených silách ČR. Obsah studijních programů všech tří fakult však umožňuje zapojení absolventů do nejrůznějších činností souvisejících s obranou a bezpečností bez ohledu na rezortní zařazení, včetně podnikatelského sektoru. Problematika bezpečnosti je v dnešním světě natolik aktuální a prostupující všemi oblastmi lidské činnosti, že uplatnění našich absolventů je skutečně velmi široké, včetně tak atraktivních odborností, jakými je problematika kybernetické obrany a bezpečnosti a zpravodajství.

Pojďme nyní k armádě. Vy jste se primárně věnovala vědě, když jste vystudovala fyzikální chemii, zároveň jste se stala v roce 2006 příslušnicí profesionální armády ČR. Proč jste se rozhodla do ní vstoupit?

Přijala jsem v čtyřiceti šesti letech výzvu – zvládnu projít přijímačem, budu si schopna najít v armádě svoje místo a být užitečná, dostanu se na misi? Jako expert na ochranu a boj proti biologickým agens jsem pracovala v několika odborných panelech NATO, byla jsem členkou Sil rychlého nasazení pro oblast CBRN (zbraně hromadného ničení) a zúčastnila jsem se velkého cvičení NATO v Neapoli. 

Mají ženy obecně o službu v armádě zájem? A může další nábor vojákyň podpořit i fakt, že jste se vy sama stala druhou generálkou v ČR?

Na první otázku by měla spíše odpovídat paní generálka Lenka Šmerdová, která má na starosti mimo jiné i nábory do AČR. Ale vážně. Jak mohu pozorovat i ve svém okolí, určitě to, že Armáda České republiky má dvě generálky, může pozitivně přispět při rozhodování žen, jestli do armády vstoupit.  

kročová2

foto: Univerzita obrany

Jaké největší problémy kromě otázky peněz armádu podle Vás nejvíce trápí?

Domnívám se, že to byly právě finance, které armádu nejvíce trápily. Snad právě díky stabilitě ekonomické situace v ČR v posledních letech se armáda za poslední roky hodně zvedla, a to jak z hlediska vybavení vojáků, vojenské techniky tak i personálně. V nemovité infrastruktuře, tedy v budovách, si neseme dluhy z minulosti a je v této oblasti pořád co zlepšovat. Prudké výkyvy ve financování by tedy určitě mohly do budoucna opět způsobit problémy.

Od roku 1999 jsme součástí NATO, přesto se v posledních letech objevuje stále více hlasů, kteří zpochybňují veřejně a nepokrytě naši prozápadní orientaci, a naopak se přiklánějí k Rusku. Může se v dlouhodobějším horizontu i vlivem dezinformačních proruských médií ,,otřást" v základech naše prozápadní ukotvení?

Rozhodně nezpochybňuji možný dopad vlivových operací, jejichž cílem je narušit hodnotový systém zemí sdružených v EU a NATO. Na druhé straně jsem pevně přesvědčena, že ČR je pevně ukotvena v těchto strukturách a česká společnost dokáže být dostatečně pragmatická při posuzování původu reálných hrozeb.

Nyní už víme, že ČR nesplní původní závazek dávat 2% HDP na obranu do roku 2024. Nebude to znamenat ztrátu určité prestiže ČR v očích spojenců v NATO?

Tato otázka by měla směřovat spíše na politiky. Pokud mám se vyjádřit svůj názor, tak já se domnívám, že jednou veličinou je procentuální vyjádření a druhou nominální hodnota vydávaná na akvizice a další investice v rezortu obrany. A tam je jednoznačný růst, včetně realizace velkých akvizičních projektů směřujících na obnovu a zvyšování schopností Armády ČR. Tento zřetelný trend našim spojencům jistě neunikne.

kročová2

foto: Univerzita obrany

Islamistické hnutí Tálibán opět získalo v Afghánistánu moc. Vládní ozbrojené síly však nekladly postupujícím bojovníkům Tálibánu téměř žádný odpor. Čím si vysvětlujete takovou pasivitu?

Nejsem odbornicí na oblast jižní Asie a specificky Afghánistán. Tyto události v zásadě vnímám prostřednictvím médií a názorů expertů, kteří v nich prezentují hodnocení Vámi zmiňovaných událostí. Já bych je na tomto místě mohla pouze citovat, aniž bych k tomu měla jakýkoli přínos, což jistě není naším cílem.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace