Kolaborativní letouny na scéně. Američané a Australané experimentují s umělou inteligencí

Kolaborativní letouny na scéně. Američané a Australané experimentují s umělou inteligencí
Autor fotografie: Boeing, Public Domain|Popisek: Boeing MQ-28 Ghost Bat
02 / 01 / 2024, 10:15

Americké letectvo chce v roce 2024 zintenzivnit experimentování s bezpilotními letouny. Cílem je vytvoření flotily dronů schopných autonomního letu, které by doplnily a podpořily schopnosti bojových letounů 5. a budoucí 6. generace.

Tyto drony, které letectvo nazývá kolaborativní bojové letouny (Collaborative Combat Aircraft), mají létat po boku letounů F-35 a budoucí platformy Next Generation Air Dominance (NGAD). Americké letectvo od nich chce, aby byly schopny plnit různé úkoly podpory pilotem řízeného letounu, včetně úderů na nepřátelské cíle, rušení nepřátelských signálů nebo působení v roli klamných cílů. Letectvo při plánování této schopnosti dosud hovořilo o přibližném počtu tisícovky takových dronů (po dvou pro 200 NGAD a pro 300 F-35), ale ministr letectva Frank Kendall v listopadu uvedl, že flotila bude pravděpodobně nakonec větší. Před nasazením bezpilotních letounů letectvo musí provést další výzkum, jak bude autonomní let fungovat a jak jej lze začlenit do každodenního provozu jednotek.

Návrh rozpočtu amerického letectva na rok 2024 počítá na testování autonomního softwaru na stíhačkách F-16 v rámci programu nazvaného Projekt VENOM (Viper Experimentation and Next-generation Operations Model) s částkou téměř 50 milionů dolarů. Dalších 69 milionů dolarů by bylo použito na spuštění experimentálního operačního týmu, který by začal vyvíjet taktiku a postupy pro začlenění kolaborativních bojových letounů do jednotek. V rámci Projektu VENOM jde o využití osvědčené platformy F-16 pro experiment s autonomním letem šesti letounů F-16. Stíhačky budou řízené standardně piloty, kteří s nimi odstartují a přivedou je do experimentální zóny, kde již řízení převezme umělá inteligence.

Boeing MQ-28 Ghost Bat

Díky testům v rámci Projektu VENOM hodlá americké letectvo shromáždit údaje o tom, jak piloti a stroje spolupracují za letu, a tyto informace využít k vytvoření dokonalejšího autonomního softwaru. Jednotka experimentálního provozu by také pomohla letectvu zjistit, jak by drony mohly pomoci při plnění misí a jak jednotky efektivně cvičit na jejich používání. To má snížit rizika, která by mohla vzniknout spojením autonomních bezpilotních letounů s letouny s posádkou. Letectvo v této úvodní fázi experimentů používá australské drony Boeing MQ-28 Ghost Bat představené v roce 2019. Vyvinula je společnost Boeing Australia, a to ve spolupráci s Královským australským letectvem. Jde o pokročilý bezpilotní letoun již od začátku navržený tak, aby mohl operovat vedle letounů s lidskou posádkou, a poskytoval jim podporu v podobě včasné výstrahy, průzkumu a sledování s využitím umělé inteligence.

Australským záměrem je využít Ghost Bat k ochraně a podpoře nejdůležitějších australských bojových letounů, jako je Boeing F/A-18 Super Hornet a EA-18G Growler, letoun pro elektronický boj založený na letounu Super Hornet. Bezpilotní letoun Boeing MQ-28 Ghost Bat má v přídi modulární systém, který lze rychle vyjmout a vyměnit pro různé mise, včetně výzbroje pro boj a elektronický boj. Australské letectvo plánuje zařazení těchto prostředků do služby v roce 2025. Americké letectvo chce, aby jeho CCA byly natolik levné, že by jejich případné ztráty při experimentech a zejména při ostrém nasazení nepředstavovaly zásadní problém (relativně k vysoké pořizovací ceně moderních bojových letounů). Ministr Kendall odhaduje, že by drony měly vycházet pravděpodobně na čtvrtinu až třetinu ceny F-35, tedy na 20 až 27 milionů dolarů (450–600 milionů Kč).

V obecných rysech o nabytí této schopnosti hovoří také Armáda České republiky v nedávno publikované Koncepci výstavby AČR 2035: „Vypracován bude záměr náhrady podzvukových letounů bezpilotními prostředky a záměr integrace konceptu Manned-Unmanned Teaming do schopností taktického letectva.“ Výraz Manned-Unmanned Teaming vysvětluje jako koncept synchronizovaného působení vojáků, osádkových a robotických vzdušných i pozemních prostředků a senzorů za účelem zlepšení situačního povědomí, zvýšení letality a schopnosti přežití na bojišti. Vypracování stejného záměru zmiňuje koncepce také v oblasti vrtulníkového letectva. Bude-li realizována akvizice F-35, do roku 2035 opustí armádu letouny Gripen, a zároveň vznikne záměr integrace CCA. Tou dobou by již mělo australské letectvo mít desetiletou zkušenost s jejich provozem.

Zdroj: Defense News; Simple Flying; KVAČR 2035

Tagy článku