Kolové obrněnce pro AČR: Budoucnost platforem Pandur II a TITUS

Kolové obrněnce pro AČR: Budoucnost platforem Pandur II a TITUS
Autor fotografie: CSG, Public domain|Popisek: Pandur II 8x8 EVO
08 / 04 / 2024, 15:15

Nedávno se objevily první informace o programu obrněného vozidla nové generace Pandur II 8x8 EVO, který vznikl jako hloubková evoluce typu Pandur II 8x8, zavedeného v několika ozbrojených silách včetně Armády České republiky. AČR plánuje nákupy dalších obrněnců Pandur II 8x8 včetně zcela nových verzí a hodlá provést i modernizaci existujících kusů. Kromě toho pokračují pro AČR i dodávky další důležité pancéřované platformy a sice šestikolových vozidel TITUS. Také v jejím případě budou nejspíše následovat další specializované modifikace. Jaké jsou tedy perspektivy osmikolových a šestikolových obrněných vozidel v AČR?

Připomeňme, že Armáda ČR původně poptávala až 234 osmikolových obrněnců Pandur II CZ v devatenácti variantách, avšak z rozpočtových důvodů byly tyto plány výrazně zredukovány. V roce 2006 tak bylo objednáno celkem 107 vozidel Pandur II CZ v šesti verzích, mezi nimiž dominuje základní bojová podoba, na niž připadá 72 exemplářů a která nese výzbroj ve formě dálkově ovládané střelecké věže Rafael Samson RCWS-30 s kanonem ráže 30 mm a řízenými protitankovými střelami Spike-LR.

Stejnou výzbroj mají také vozidla průzkumná, velitelská a velitelská s radiolokátorem. Zbývající dvě varianty, totiž zdravotnická a ženijní, jsou opatřeny jen dálkově ovládaným střelištěm s kulometem. Dodávky vozidel Pandur II CZ byly završeny v roce 2013, kdy byl schválen i záměr pořídit dalších 20 kusů ve specializovaných variantách, jež dostaly názvy KOVS (spojovací) a KOVVŠ (velitelsko-štábní). Armáda převzala poslední v roce 2020, takže dnes vlastní dohromady 127 kusů všech vozidel Pandur II CZ 8x8.

Pandury II 8x8 pro zahraničí i Armádu České republiky

V případě verzí KOVS a KOVVŠ je nutno zdůraznit, že se jedná o české produkty, společnost Tatra Defence Vehicle totiž od korporace General Dynamics Land Defence Systems získala nejen licencina výrobu osmikolových Pandurů II v České republice, ale i know how a schopnostk dalšímu technologickému vývoji této platformy. Tatra Defence Vehicle také může dodávat různé verze vozidel Pandur II 8x8 na určené trhy. Šestikolové verze vozidel Pandur se nadále vyvíjejí a vyrábějí v rakouské firmě GDELS-Steyr. Provedení KOVS a KOVVŠ firma Tatra Defence Vehicle vyvinula přímo pro Armádu ČR a vedle své účelové výbavy se vyznačují zvýšenou odolností či integrací některých nových systémů.

KBVP Pandur II 8x8 CZ

Na základě zkušeností s tímto vývojem a samozřejmě také v kooperaci s rakouskou GDELS-Steyr kopřivnická Tatra Defence Vehicle odstartovala program obrněnce Pandur II 8x8 EVO. K vývoji novinky v Tatra Defence Vehicle přistoupili na základě zájmu zákazníků o tuto platformu a díky jejímu technickému i modernizačnímu potenciálu. Dalším důvodem je i postupné zastarávání strojů dodaných české armádě v letech 2009–2013 a očekávaný požadavek na jejich modernizaci tzv. Mid-Life Upgrade.

Modernizovaná platforma se může pochlubit především lepší úrovní ochrany vůči balistickým i výbušným hrozbám, resp. odolnější konstrukcí korby i podvozku. V důsledku toho dochází ke zvýšení hmotnosti na 25 tun, a tudíž je Pandur II 8x8 EVO oproti základní bojové verzi vozidla Pandur II 8x8 CZ těžší o více než 4 tuny, přičemž už se nepočítá s možností plavby, jelikož ji uživatelé nepožadují. Pohyblivost obrněnce Pandur II 8x8 EVO se na silnici a v terénu i přes vyšší hmotnost nezhorší, jelikož jeho pohon zajistí nový dieselový agregát Cummins o výkonu 405 kW, zatímco stávající Pandur II 8x8 má motor s výkonem 335 kW.

Platforma Pandur II 8x8 může nést různé bojové věže, konstruktéři Tatra Defence Vehicle u budoucího prototypu Pandur II 8x8 EVO vsadili na věž UT30 MK2. Není totiž žádným tajemstvím, že věž Samson RCWS-30, ve své době nepochybně moderní a pokroková, již současným požadavkům zkrátka nevyhovuje. Od doby jejího vzniku se odehrál velký pokrok zvláště v oboru senzorů a dalších prvků systémů řízení palby a za problém se pokládá také minimální balistická ochrana.

Pandur II 8x8 CZ

Věž UT30 MK2 se v tomto smyslu naopak řadí na dnešní světovou špičku, byť na platformu Pandur II 8x8 EVO pochopitelně lze rovněž instalovat i věže jiných výrobců. V každém případě ale platí, že Armáda ČR chce provést modernizaci stávajících obrněnců Pandur II 8x8 CZ včetně výměny střelecké věže. Ona modernizace by se ale měla dotknout také dalších systémů, při čemž bude možno využít řadu prvků a řešení z varianty Pandur II 8x8 EVO. Navíc se plánuje i zakoupení nových vozidel v počtu řádově desítek kusů, a tudíž lze očekávat, že se do Armády ČR dostane i přímo Pandur II 8x8 EVO s vybavením podle jejích požadavků.

Mezi akviziční priority totiž patří mj. pořízení samohybných minometů, které by měly zajistit palebnou podporu pro 4. brigádu rychlého nasazení, která je hlavním provozovatelem vozidel Pandur II CZ 8x8. Právě s touto osmikolovou platformou se tedy počítá též pro samohybné minomety. Původně se mluvilo o montáži 120mm minometu do korby s otevíracími střešními poklopy, dnes to vypadá, že armáda dává přednost řešení s otočnou věží, ve které je instalován minomet se závěrovým nabíjením. Tím by ale potřeba nových vozidel nemusela končit, protože armádě chybí například samohybné prostředky protivzdušné obrany pro mechanizované jednotky.

Ostatně požadavek na verzi pro protivzdušnou obranu byl přítomen i v původním výčtu oněch devatenácti zamýšlených verzí Pandurů II 8x8 CZ pro Armádu ČR. Pohled na protivzdušnou obranu se ovšem oproti počátku 21. století značně změnil, protože tehdy se jednalo primárně o ochranu před letouny a vrtulníky, ale dnes se do popředí dostává ochrana před bezpilotními stroji a přesně naváděnou výzbrojí, což se odráží i v akvizičních záměrech.

O definitivní podobě „proti-dronové“ verze obrněnce Pandur II 8x8 se zatím jen diskutuje, protože možných řešení samozřejmě existuje široké spektrum. Mezi těmi, která si získala pozornost či podporu, lze uvést věž Skyranger 30 od firmy Rheinmetall, která využívá rychlopalný kanon ráže 30 mm střílející programovanou municí s časovým zapalovačem. Kromě toho nese i čtyři řízené střely země-vzduch.

Výhodu tohoto řešení reprezentuje možnost využít ho i proti jiným druhům vzdušných hrozeb. Další alternativou jsou směrové rušiče, které ruší ovládací a navigační signály dronů, popř. také malé laserové zbraně. Vedle protivzdušné obměny vozidla Pandur II 8x8 se diskutuje i o jiných provedeních, jako je vozidlo přímé palebné podpory, které by se patrně koncepčně podobalo typu Sabrah pro Filipíny. Ten kombinuje podvozek Pandur II 8x8 a věž firmy Elbit Systems se 105mm dělem, ačkoliv rovněž v tomto případě existuje několik vhodných typů věží se srovnatelnou výzbrojí.

TITUS na tatrováckém podvozku

Mezi významné vozidlové platformy české armády se dostává i šestikolový obrněnec TITUS (Tactical Infantry Transport & Utility System). Je postavený na podvozku značky Tatra, což mu zajišťuje výtečnou pohyblivost v těžkém terénu. Spadá do kategorie, jež se nejčastěji označuje zkratkou MRAV (Multi-Role Armoured Vehicle) a v podstatě navazuje na koncepci obrněnců MRAP (Mine-Resistant Ambush-Protected). Ta vznikla především jako reakce na konflikty v Afghánistánu a Iráku a její ústřední vlastnost představuje, jak ostatně již jméno naznačuje, odolnost vůči minám a dalším výbušným hrozbám.

TITUS

Původní vozidla MRAP sloužila zejména pro hlídkování a doprovod konvojů a měla různá omezení, jelikož se vesměs jednalo o rychle vyvinuté improvizace, zatímco moderní vozidla kategorie MRAV již nabízejí mnohem širší možnosti uplatnění. Vysoká odolnost proti výbušným hrozbám a také vynikající balistická ochrana jim ovšem samozřejmě zůstává.

Armáda ČR si dosud objednala celkově 62 vozidel TITUS ve třech verzích, mezi které se řadí spojovací KOVS, velitelsko-štábní KOVVŠ a modifikace MKPP (místo koordinace palebné podpory) k řízení palby dělostřelectva. Dodávky těchto obrněnců by měly být dokončeny letos. Lze předpokládat, že půjde jenom o začátek, protože již dříve armádní představitelé mluvili o potřebě až stovek vozidel TITUS.

TITUS

Mělo by se jednat převážně o různé specializované varianty pro bojovou podporu či bojové zabezpečení, protože zkušenosti z moderních konfliktů (včetně bojů na Ukrajině) napovídají, že k těmto otázkám se musí přistupovat jinak než dříve. Tradiční rozdíl mezi frontou a týlem se do značné míry stírá, a proto již nelze předpokládat, že se „týlová“ technika obejde bez pancéřové ochrany, resp. že pro tyto úkoly postačí běžné nepancéřové automobily.

Ukazuje se, že standardní armádní nákladní automobil nutně potřebuje pancéřovou kabinu, jež zajistí přinejmenším základní balistickou a protiminovou ochranu, a že pro řadu úkolů je třeba použit obrněné platformy. Tomu ostatně odpovídají i nyní pořizované podoby vozidla TITUS, protože v Armádě České republiky se jako mobilní komunikační a velitelské prostředky pořád uplatňují stanoviště na nepancéřovaných automobilech Tatra, popřípadě dokonce i Praga V3S, což je samozřejmě dlouhodobě neudržitelné.

Existuje ovšem široká škála dalších významných úkolů a činnosti, pro které by bylo ideální zakoupit nová vozidla s vysokou úrovní odolnosti a terénní pohyblivosti, resp. příslušná provedení obrněnce TITUS. Ostatně firma Tatra Defence Vehicle již prezentovala koncepty některých takových variant, mezi něž patří vozidlo ženijní, zdravotnické, servisní či pro bezpilotní prostředky.

TITUS

Poslední uvedená možnost si zřejmě zaslouží poněkud větší prostor. Je známo, že Armáda ČR hodlá kupovat větší počet malých taktických bezpilotních prostředků, které pochopitelně bude třeba nějak přepravovat, vypouštět a ovládat. Jako mobilní platforma pro tuto úlohu se ideálně nabízí právě obrněnec TITUS, protože mezi navrženými koncepty variant figuruje i provedení s rampou pro start dronů s pevným křídlem, nepochybně si však lze dobře představit i podobu pro vypouštění kolmo startujících bezpilotních prostředků.

TITUS by mohl sloužit rovněž pro dopravu a řízení pozemních robotů. Mezi další scénáře jeho uplatnění náleží funkce platformy pro systémy elektronického boje, tzn. různé komplexy elektronického průzkumu a rušení, a to včetně těch k obraně před drony. TITUS by jistě dokázal fungovat i jako nosič zbraní, typicky minometů či lehkých systémů protivzdušné obrany. A nelze opomenout základní fakt, že jde o platformu vhodnou pro přesuny osob a nákladů.

Tagy článku