Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: F-35 a Rafale
Blíží se rozhodnutí o budoucnosti českého nadzvukového letectva. Nejpozději od loňského léta víme, že mezi zvažovanými možnostmi je zřejmě nejdiskutovanější varianta akvizice letounů 5. generace F-35 Lightning II od americké společnosti Lockheed Martin. Z řady důvodů a podle různých náznaků lze usuzovat, že jde o preferovanou cestu. V pátek například oficiální účet Armády České republiky na facebooku napsal: "Zastaralé MiG-21 vystřídaly před 17 lety gripeny a nyní je čas se opět posunout dál."
Vojenské doporučení armády chce ministryně obrany předložit vládě v průběhu července. Variantou, o které se přirozeně rovněž mluví často, je tzv. švédská cesta - kde diskusi nedávno rozvířil švédský velvyslanec, když zmínil nabídku bezplatného převodu stávajících Gripenů. Naopak se prakticky vůbec nemluví o dalších možnostech, jimiž jsou stroje Eurofighter Typhoon nebo Dassault Rafale.
Součástí programového prohlášení vlády Petra Fialy je v oblasti obrany posilování transatlantické vazby, a zřejmě právě jeho výrazem se má stát pořízení až 24 nadzvukových stealth letounů Lockheed Martin F-35A Lightning II, které by ve výzbroji AČR nahradily dosavadní Saab JAS-39C/D Gripen. Těch má armáda již sedmnáct let 14, tedy jednu letku. Letouny nasazuje nejen nad územím České republiky. V současnosti opět probíhá Air Policing v Pobaltí. V plánu je také překlenovací výpomoc Slovensku, které čeká na své nové F-16, a závislost na Rusku ohledně udržení stávajících MiGů-29 v provozuschopném stavu si vynucuje alternativní řešení. Vyšší počet strojů je pro Vzdušné síly na první pohled zřejmou a těžko zpochybnitelnou potřebou. Která s sebou přirozeně přinese zvýšené celkové náklady, nejen pořizovací, ale především náklady provozu a údržby. A v případě přezbrojení na dosud neprovozovaný typ je třeba počítat také s náklady, které si vyžádají potřebné úpravy infrastruktury.
Rozhodnutí o podobě nadzvukového letectva má stát na vojenském doporučení, ale půjde přirozeně o rozhodnutí politické. Nejen Česká republika zažívá ekonomicky složité období a trvající ruská válka na Ukrajině, která umocňuje hospodářské dopady dvouletých opatření proti pandemii covidu, rozhodně podmínky pro rychlou nápravu nenabízí. Tlak na veřejné rozpočty poroste ze všech stran, a současně i uvnitř kapitoly obrany nebude nikdy, přes výrazné a rychlé navyšování, prostředků nazbyt. Od vojenského doporučení lze především očekávat odpověď na otázku, zda výrazně vyšší cena amerického řešení přináší potřebné a jiným systémem nenabízené schopnosti, bez nichž se moderní letectvo v ostrém konfliktu nemůže obejít. Ruský útok na Ukrajinu přitom nejen z ekonomického hlediska činí pořízení drahé techniky diskutabilním - současně je velmi silným argumentem pro akvizici nejpokročilejší techniky, nejen letecké, kterou je trh schopný nabídnout.
Ovšem je-li řeč o jiných systémech, a ač se již několik měsíců diskuse prakticky smrštila do nevyhlášeného souboje Lockheed Martin vs. Saab, vojáci se zcela určitě zabývali také dalšími možnostmi. Jestliže byly dvoumotorové letouny pro vyšší provozní náklady považované donedávna za spíše nepravděpodobné řešení, nástup F-35 tento argument významným způsobem relativizuje. Evropské řešení, kromě švédského Saabu, nabízí také nadnárodní společnost Eurofighter Jagdflugzeug GmbH (s německou, britskou a italskou účastí) vyrábějící Eurofighter Typhoon, a francouzská společnost Dassault s letounem Rafale.
Lze soudit, že absence zmínek těchto řešení naznačuje, že tyto společnosti o český projekt z různých důvodů nemají zájem. V nevyhlášené soutěži se každá ze stran plně soustředí na přednosti svého řešení: Švédové sázejí na nižší provozní náklady a neoficiálně se pokusili ministryni obrany "vábit" na stávající Gripeny C/D "zdarma", přičemž ovšem dosti tvrdě narazili. Američané zdůrazňují schopnosti a potenciál plného využití moderních technologií v úzké spolupráci se spojenci záhy zřejmě páteřního bojového letounu Aliance. Eurofighter a Rafale budou provozně dražší než Gripen, levnější než F-35, a zároveň s nižším potenciálem budoucího nasazení – jde stále o letouny 4. generace. A i v jejich případě by byly nezbytné významné investice do infrastruktury při přechodu na dosud nepoužívanou platformu.
Důležitější než absolutní částka je poměr cena/výkon. Zde musí hrát zásadní roli důvěryhodná a autoritativní vojenská analýza. Pořizovací cenu ovlivňuje celá řada faktorů a komplexnost nabídky, kam zdaleka nepatří jen samotné "železo" - ale vše, co je k zavedení a prvotnímu provozu letounů zapotřebí, od zaškolení pilotů a pozemního personálu přes munici po náhradní díly. A jak je u armádních akvizic obvyklé, nabídky není snadné posoudit, neznáme-li přesný detail, resp. nejsou-li postaveny na jednom společném a plně porovnatelném základu jednotného zadání. A k tomu přistupuje otázka výkonu, tedy splnění všech požadavků, které na nový letoun a celý systém AČR může mít. A ani ty v detailu neznáme. Nelze tedy apriori říci, že by ten či onen typ nabízel nejlepší poměr ceny a výkonu. I z tohoto důvodu pak je na místě zabývat se i nepravděpodobným řešením, které by mohlo v součtu všech pro a proti překvapit.
Jde o mnoho desítek miliard korun, které na velmi dlouhou dobu ovlivní výdajovou stránku obranného rozpočtu. Vzhledem ke složité ekonomické situaci, ale také k potřebě realizovat urychleně objemné akviziční a modernizační projekty nejen u letectva, bude velmi důležitou transparentnost celého procesu a jasně pojmenované důvody pro zvolené řešení, včetně zodpovědně vyčíslených nákladů, a především nákladů životního cyklu pořizovaných letounů.
Zdroj: iRozhlas, Česká televize