KOMENTÁŘ: Bundeswehr a jeho nekončící potíže - netrpíme stejnou nemocí?

KOMENTÁŘ: Bundeswehr a jeho nekončící potíže - netrpíme stejnou nemocí?
31 / 01 / 2020, 14:00

Ke zprávám o žalostném stavu německého Bundeswehru přibývá další: mechanizovaná pěchota musí při výcviku užívat jiná vozidla než BVP Puma, protože jen 20 % těch, jež jsou ve stavu, je plně funkčních a operačně nasaditelných. Německo v loňském roce navýšilo obranný rozpočet o 10 % (5 miliard eur), čímž dosáhlo výdajů na obranu ve výši 1,35 % HDP. Celkový rozpočet činil 47,32 miliardy eur. To je mimochodem bezmála totéž, co vydává na obranu Velká Británie (asi 49,7 miliardy eur), která tím dosahuje 2,3 % HDP.

Německo vydává na obranu v absolutních číslech více než Japonsko. Zprávy z Velké Británie ohledně stavu jejích ozbrojených sil také nejsou vždy plné nadšení. Zřejmý je například pokles výkonu námořnictva, což je vidět např. ve vztahu k íránským drzostem v Perském a Ománském zálivu. Samotná čísla mnoho neprozradí. Královské námořnictvo dostává do výzbroje dvě moderní (konvenční) letadlové lodě. Ale prozatím bez letadel. V nákladech představují obrovskou položku atd. Ale zprávy z Německa mnohdy hraničí s černým humorem.

Vybaví si je každý. Jednou použili vojáci místo kulometů černě natřené násady od košťat (Norsko 2014), jindy nemohla vyplout jediná z německých ponorek, méně než polovina fregat. A s podobnými problémy se potýká letectvo i pozemní vojsko. A je to k nevíře. Bohatá země. V mnoha ohledech proslulá svou precizností, seriózností. Tahem na branku. A není schopná (možná ochotná?) systematicky, stabilně a zodpovědně udržovat své ozbrojené síly ve stavu, který umožní jejich efektivní nasazení pro situaci, pro kterou existují.

Podíváme-li se na obecná čísla, jaká nabízí třeba server globalfirepower.com srovnávající každoročně vojenskou sílu zemí světa, vidíme pro rok 2019 v Německu za výše zmíněných 47,3 miliardy eur 178600 aktivních vojáků, dalších 30 tisíc v záloze, 613 letounů, 900 tanků, 8300 dalších obrněných vozidel a 81 plavidel. Velká Británie za 49,7 miliardy staví 150 tisíc aktivních vojáků, 80 tisíc v záloze, 811 letounů, 331 tanků, 4600 dalších obrněných vozidel a 76 plavidel. Německo má tedy za stejné peníze poněkud větší armádu. Zcela obecně to může být jedním z důvodů jejího horšího stavu, a do jisté míry lze na základě tohoto srovnání hovořit o podfinancování. Ale.

Japonsko s rozpočtem 42,8 miliardy disponuje bezmála 250 tisíc aktivními vojáky, 56 tisíci vojáky v záloze, 1572 letouny, 1000 tanky, 3000 obrněnými vozidly a 131 plavidly. Což je přirozeně dáno reálnými hrozbami, jimž ve svém regionu čelí. Velká Británie jako druhdy jedna ze světových velmocí se velmi snaží uchovat alespoň zdání takového postavení. Pro Bundeswehr se nakupují uniformy pro těhotné vojačky. Německo zřejmě nikde silou prosazovat nic nepotřebuje, a nic mu nehrozí a asi tedy ani nebude. Ostatně s Ruskem buduje pod hrozbou amerických sankcí svůj Nord Stream 2.

Podle deníku Bild je jen 20 % BVP Puma pancéřových granátníků provozuschopných. Jejich příběh možná vzdáleně připomíná naše radary VERA NG. Cena objednaných 350 vozidel v létě 2019 vyskočila ne dvojnásobek. A stav již dodaných pak ministerstvo vysvětluje mj. nečekanými náklady při modernizaci tanků.

Bundeswehr tedy bude potřebovat déle své osvědčené, ale z módy již vyšlé Mardery. A my můžeme přemýšlet, jestli jsou potíže bohatých sousedů, které v mnohém připomínají naše vlastní, spíše útěchou, že když sousedovi chcípá koza taky, není to tak smutné, anebo jestli je to spíš důvodem k nervozitě. Mj. a především proto, že německá exministryně obrany teď "vládne" nám všem z čela Evropské komise, a bude snažit realizovat svůj sen o euroarmádě jako jednom z prostředků utužování politické unie a také prostoru pro progresivní experimenty.

A bez toho: 2 % HDP na obranu jsou samozřejmě téma i u nás. Česká vláda donedávna slibovala rok 2024. Poslední výroky jsou tváří v tvář očekávanému ekonomickému ochlazení poněkud opatrné (byť tedy 2 % z mála a 2 % z nemála jsou stále 2 %). A jedna věc je objem vynaložený na obranu, a úplně jiná věc je účelnost jeho využití. My aktuálně nežijeme v přímém ohrožení, ani nejsme světová velmoc. Naše situace je podobná Německu. Je horší než krátkozraké, zejména v době prosperity, šetřit a nebudovat efektivní ozbrojené síly - až budou potřeba, přes noc je nikdo loutničkou nenabrnká. A potřeba budou, na to lze vzít jed.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace