KOMENTÁŘ: BVP pro českou armádu: Veletoč na genštábu za pět dvanáct. Kdo poslal nejlepší stroj z kola ven?

KOMENTÁŘ:  BVP pro českou armádu: Veletoč na genštábu za pět dvanáct. Kdo poslal nejlepší stroj z kola ven?
05 / 04 / 2019, 11:00

Když vláda Vladimíra Špidly začala v roce 2007 s modernizací bojového letectva AČR, aby se zbavila dosluhujících MIGů 29, dostala mimo jiné nabídku od společnosti Lockheed Martin na nákup stíhaček F-16. Tento typ absolvoval svůj první start už v roce 1974 a už tehdy, v době tendru, jim bylo 33 let. Američani prostě vyprodávali sklady, a i když se v ČR nakoupí 55% zboží v akci, na tuto slevovou nabídku naštěstí nikdo nereflektoval. Není divu, že nakonec vyhrál v té době nejmodernější stroj Jas 39 Gripen, protože u armádních nákupů by se mělo myslet především na budoucnost, zvlášť když vývoj v této oblasti jde raketovým tempem.

Stále mi vrtá hlavou, proč v případě pořizování BVP, s jejichž službou počítá armáda na 30 let, se jedním škrtnutím pera de facto vyřadilo nejpokrokovější a nejbezpečnější vozidlo, které navíc mohlo být celé montované v ČR a čeští subdodavatelé by se „nažrali“. Nemohu se zbavit dojmu, že nějaký chytrák na genštábu zatáhl za knipl, aniž by věděl, co vlastně dělá, anebo, a o to hůř, věděl to až moc dobře.

Specifikace jsou jasné: Chceme osádkovou věž, vojáci mají rádi kolotoč. Tento ze strany AČR nepřekročitelný požadavek vyřadil bojové vozidlo pěchoty PUMA v té konfiguraci, kterou předvedli u vojskových zkoušek. PUMA je totiž na rozdíl od konkurentů osazena dálkově ovládanou bezosádkovou věží. Díky této spolehlivé a v praxi používané technologii může posádka vozidla věž ovládat zevnitř silně chráněné korby a nevystavuje své životy napospas. Je tedy zajištěna maximální bezpečnost posádky, snížena hmotnost BVP a posílena palebná síla. Tak jak si ministr Metnar a náčelník generálního štábu Opata otevřeně přáli. Díky této technologii PUMA poskytuje nejvyšší stupeň ochrany vojáků podle norem STANAG. ČR ji ale evidentně nechce…

Nezbývá, než se ptát, kde nastal absolutní zvrat, když ještě zadání z roku 2016 počítalo s bezosádkovou věží. Ba dokonce tato byla preferovaná a osádková varianta byla pouze akceptovaná. 

související: Tendr na nová BVP – ať zvítězí to nejlepší a ne ,,práce" lobbistických skupin (komentář Lumíra Němce) 

Z dnešního hlediska bojových technologií je osádková věž slabinou a za 20 let bude působit jako hrdinný polský voják útočící na tank wehrmachtu na koni a s šavlí. Výhody věže bez osádky pochopili i v Rusku, když začali se stavbou platformy Armata a Kurganěc. Ano, nejmodernější ruský tank i BVP, na jehož nebezpečí nás stále spojenecké vysílačky upozorňují, je konstruován s bezosádkovou věží, protože většina útoků na tento typ obrněných vozidel je vedena naváděnými raketami shora a v případě zásahu zařve jako první osádka věže. Nemluvě ani o tom, že pokud exploduje ve voze uskladněná munice, je dílo zkázy dokonáno a další medaile in memoriam ve výrobě…

Pokud AČR zamítla tuto pokrokovou technologii, proč jsou potom kolové Pandury rovněž vybaveny věží bez osádky? A byly snad Pandury v nějakém konfliktu (kromě srážky s Fabií), aby někdo na generálním štábu řekl, že osádková věž by byla lepší? Nikolivěk.

více zde: „Chcete kamion od Škodovky“. Pár hodin po otevření obálek a tendr na BVP už zesměšňuje koaliční poslanec

Celý tendr na BVP se pozorovatelům musí jevit jako zmanipulovaný, protože jde svými specifikacemi na ruku jednomu, maximálně dvěma výrobcům, jak o tom napsal poslanec ANO, bývalý voják ostřílený misemi, Pavel Růžička.

 

Autor: Jan Blažek

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace