foto: Kremlin.ru, CC BY 4.0/Čínský prezident Si Ťin-pching a Vladimir Putin
Čínský ministr obrany Li Shang-fu navštívil v neděli 16. 4. Rusko. To by nebylo tak neobvyklé, pokud odhlédneme od termínu návštěvy a diplomatického protokolu. Čínský ministr nepřiletěl na oficiální jednání se svým protějškem Sergejem Šojguem se zdvořilostním přijetím u některého z vrcholných politiků, jako premiér či představitelé parlamentu. Přiletěl na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jehož se Sergej Šojgu zúčastnil a pak teprve má jednání na ministerské úrovni. Přijetí prezidentem bývá vyhrazeno jiným politickým představitelům než ministr obrany.
Nedávno, tedy 20. 3., Rusko navštívil čínský prezident Si Ťin-pching a byla to jeho první zahraniční cesta po opětovném zvolení prezidentem. Jednání na prezidentské úrovni jsou logická, ale realizovat klíčová jednání na úrovni prezident – ministr obrany pouze za přítomnosti svého ministra je hodně neobvyklé. Putin se tak opticky dostal na nižší úroveň, než mu jako hlavě státu přísluší.
Psali jsme
Čína se snaží obnovit slávu „Země středu“, kdy všichni se klaněli čínskému císaři a vazalové platili tributy. V historii však narazila...
Na úrovni prezidentů se jednalo o prohloubení vojenské spolupráce, ale toto je jasným potvrzením, není znám přesný obsah a rozsah, ale primárně se hovoří o sdílení technologií, spolupráci v oblasti R&D (věda a výzkum), dodávkách zbraní, přímé zapojení čínské armády do konfliktu Ruska s Ukrajinou není pravděpodobné, ale Čína podniká poměrně razantní kroky v Tichomoří, a to směrem k Tchaj-wanu i zdrojům v Jihočínském moři. Čína realizuje velké cvičení v blízkosti Tchaj-wanu, Tchajwanským průlivem propluje americký torpédoborec a Rusko zahájí cvičení v Tichomoří, údajně k ochraně sporných kurilských ostrovů.
Válka a embargo Západu dostala Rusko do vysokých politických, vojenských i ekonomických ztrát, nikoliv však na kolena. Zdroje má Rusko obrovské s běžným obyvatelstvem zachází jinak než Západ, nehrozí ani velké stávky či občanská neposlušnost. Ale potřebuje odbytiště pro své produkty a přírodní zdroje a zároveň vnímá technologickou vojenskou ztrátu v porovnání s NATO a hledá spojence pro modernizaci armády. Čína je hladová po přírodních zdrojích. Takže embargované dodávky ropy a zemního plynu do jen otočily směr toku ze západu na východ. Ale ve zbraních je to jiné. Rusku dochází komponenty a jeho technika nedosahuje požadovaných výsledků, kdy ta čínská začíná být na špici. Nezávislost na ruských dodávkách zbraní a technologické dorovnávání s USA říkají mnohé o pokroku, který Čína udělala.
Psali jsme
Tank T-90A byl spatřen v USA. Nejprve v Louisianě, pak si to namířil do testovacího centra Pentagonu v Aberdeenu. Jedná se o kořistní...
Rusko se tedy pomalu stává na Číně závislé, jako odbytiště pro ropu a zemní plyn a jako dodavatele komponent, technologií, zbraňových systémů, které Rusko musí nakoupit. Tyto čínské dodávky bude platit penězi získanými z prodeje přírodních zdrojů. Čína tedy bude zřejmě v pozitivní obchodní bilanci a Rusko bude muset stále více nakupovat, kdy Čína je schopná se stát monopolním partnerem.
Vojenská spolupráce mezi Čínou a Ruskem je nejvíce viditelná na členství v Šanghajské organizaci pro spolupráci (ŠOS), kde zakládajícími členy jsou Čína, Rusko, Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Čína si tímto kryje svou západní hranici a o partnerství se dalo mluvit pouze s Ruskem, kdy obě země mají lidský i jaderný potenciál. Nyní je Rusko již zřejmě v závěsu a Čína bude diktovat jak v ŠOS, tak v ekonomicky nastaveném BRICS, tedy ekonomická spolupráce Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky. Tedy postupně rostoucí ekonomický a vojenský vliv Číny v Asii i Evropě, Jižní Americe i Africe za současného úpadku Ruska.
Zdroj: scmp.com, aljazeera.com, cbs.news
Tagy