KOMENTÁŘ: Co Rusko zamýšlí s Ukrajinou?

KOMENTÁŘ: Co Rusko zamýšlí s Ukrajinou?
Autor: Kremlin.ru, CC BY 4.0|Popisek: Vladimir Putin
28 / 12 / 2021, 13:00

Jak již SM informoval, jsou jisté indicie o možnosti vpádu ruské armády na teritorium Ukrajiny, zároveň však byly zmíněny i všechny politické, ekonomické, vojenskopolitické a vojenské aspekty, kdy v součtu to vyznívá pro Rusko spíše jako ztráta, protože získá pouze teritorium.

Rusko v poslední době vyvíjí nátlak na NATO proti rozšíření explicitně o Ukrajinu. Toto je pro Rusko velmi citlivý bod a zřejmě jeden z hlavních důvodů anexe Krymu. Na druhou stranu každý stát má svobodnou volbu politické orientace a začlenění do mezinárodních struktur. Například Turecko je toho zářným, ale i nezářným příkladem.

Jak bylo v některých médiích uvedeno, Rusko by mohlo chtít na Ukrajině získat jisté zbrojovky. A též mnozí v Rusku stále přemýšlí o obnovení SSSR nebo o Kyjevské Rusi, tedy jednotném státu, Bělorusko majíce v druhé linii. Jenže Ukrajina má své tradice a svou historii, jako je mj. hladomor způsobený Stalinem nebo působení nacionalistů jako banderovci, kteří jsou spojováni s podporou nacistů, a i řadou válečných zločinů včetně území tehdejšího Československa.

Sovětský Svaz obdobně jako Čína distribuoval výrobní kapacity do různých míst, aby jeden úder protivníka nebyl fatální. Na druhou stranu je obtížné si představit, že by totalitní režimy jako SSSR nebo Čína ponechaly veškeré „know-how“ v držení svých „podřízených“ regionů nebo republik.

Jednoznačně Ukrajina měla lepší dispozice pro výstavbu válečných lodí, protože podmínky v Černém moři jsou jiné než v Baltu, Severním oceánu nebo Tichomoří. Ale otázkou je, kde jsou uloženy konstrukční plány, tedy tzv. „Blue Prints“, jak co postavit, vývojové moduly, další modernizační plány atd., a jak jsou aktualizované. Ne nadarmo zřejmě Ukrajina prodala nedokončenou letadlovou loď Číně, kdy na finalizaci, modernizaci a prodeji by vydělala jednoznačně více. Ruské loděnice v danou dobu zřejmě nemají potřebné rozměry nebo kapacity, ale hlavní zřejmě je konstrukce a znalost technologického propojení, nikoliv prostor na montáž.

Námořní základny a loděnice v Černomoří byly dlouhodobou investicí a klimaticky výhodným prostředím SSSR, ale znovu se lze zeptat, zda útok na Ukrajinu by byl pro Rusko výhrou. Ukrajinci si musí být vědomi, co by mohlo být primárním cílem ruské invaze. A obě země mají zkušenosti nejen z druhé světové války, kdy bylo potřeba evakuovat celé továrny nebo je podminovat a připravit na zničení. Ruské přepadové jednotky by musely být skutečně velmi rychlé, protože si nedělejme iluze, Ukrajinci mají výcvik z dob SSSR, ale zároveň již i od západních spojenců či partnerů. Nebo by musely být ukrajinské ozbrojené i jiné síly totálně penetrovány ruskými silami a zvláštními službami. Kombinace těchto taktik umožňuje Ukrajincům číst zámysl protivníka a použít jeho taktiku nebo taktiku odlišnou, kdy oba případy jsou smrtelné, pokud velitel jednotky odhadne úmysl protivníka. Továrny v ruském „hledáčku“ by byly zničeny a invaze by byla pouze finanční, lidskou i materiální ztrátou.

Mohou ruské ozbrojené síly nečekaně napadnout Ukrajinu, zajistit beze ztrát na strategickém materiálu obsazení klíčových objektů? Mohou Ukrajinci podcenit takovou situaci? O čem spíš situace může vypovídat?

Klíčové slovo by mohlo být PSYOPS – tedy psychologické operace. Vyvoláním tlaku na to, že ukrajinské klíčové zbrojovky budou brzy zdevastovány vojenským útokem nebo převzaty jinou zemí, s níž odběratelé nemají smlouvy, jednoznačně oslabí ukrajinské obchodní možnosti a schopnosti. Dále ruské uzavírání některých produktovodů a preference jiných, jako „Nord Stream II“ může tlačit další země k jinému stylu či směru obchodu a k vyřazení některých tranzitních oblastí, které přijdou o značný objem příjmů.

Takže otázkou může být – chce Rusko válčit s Ukrajinou, nebo ji jen postupně ekonomicky zničí a pak si jí koupí, obdobně jako Čína svým způsobem přistupuje k Tchaj-wanu – proč válčit a ničit, když si to je možné koupit nebo převzít a dále profitovat, nikoliv znovu budovat a do toho investovat?

Putin je pragmatik a ruská lobby má zájem na zisku, nikoliv na destrukci. Otázkou jen bude, čím a jak definují zisk – obchodem, nebo prodejem zbraní?

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace