KOMENTÁŘ: Jak důležité je dodávat zbraně Ukrajině

KOMENTÁŘ: Jak důležité je dodávat zbraně Ukrajině
Autor: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Protiletadlový přenosný raketový komplet FIM-92 Stinger, které USA dodávají Ukrajině
09 / 04 / 2022, 14:00

Ukrajinský konflikt má mnoho dimenzí. Jednotlivé dimenze lze pojmenovat jako mezinárodně-politickou, vnitropolitickou, ekonomickou, vojenskou, technologickou, teritoriální, náboženskou a etnickou, jistě by bylo možno najít i další.

V mezinárodně-politické sféře se hrotí vztahy mezi Ruskem, Ukrajinou, USA, dalšími zeměmi NATO a EU, Japonskem, ve vyčkávací pozici je Čína, zatím se neprojevily země jako Indie a Pákistán kvůli územním sporům, případně Libanon a jiné arabské země vůči Izraeli. Izrael zřejmě cítí citlivost situace, a byť je v jeho populaci velké množství emigrantů ze SSSR/Ruska, odsoudil útok na Ukrajinu. Ukrajinští židé jsou v Izraeli též zastoupeni a konflikt s Araby a zároveň vnitrostátní půtky mezi etniky je to poslední, co Izrael potřebuje. Na Ukrajině válka vyvolává z jedné strany soudržnost proti útočníkovi, na druhé straně napětí mezi etniky a náboženskými skupinami.

Válka vždy má dopad na ekonomiku, a to nejen válčících zemí. Jsou jisté produkty nebo nerostné suroviny, které byly téměř monopolně dodávány z Ruska i Ukrajiny. A ty buď chybí a je zastavena výroba, nebo je hledáno náhradní řešení, ale za jiné ceny. Zablokování turistiky, vypovídání sportovců z klubů kvůli státní příslušnosti, blokace účasti sportovců na špičkových podnicích případně neudělení přenosových/vysílacích práv televizním stanicím jistě postihne Rusko, ale postihne další lidi na základě kolektivní viny – jsi Rus jsi vinen, a pak to postihne i ty země, které takováto rozhodnutí přijala. Budou chybět finance z licencí, reklam apod. Vždyť třeba u sportovců již tady byl precedens, kdy nezávodili pod národní vlajkou, ale závodili a vzdali hold sportu, nikoliv diktátorovi.

Válka eskaluje i napětí mezi etniky či náboženským cítěním. Ale ani tady nelze říci, že Ukrajinci jsou špatní kvůli Banderovi, Němci a Rakušané kvůli Hitlerovi, Španělé kvůli Frankovi, Italové kvůli Mussolinimu, Chilané kvůli Pinochetovi, Zimbabwané kvůli Robertu Mugabemu nebo Kambodžané (Myanmarci) kvůli Pol Potovi. Na Ukrajině naštěstí nedošlo k občanské válce jako třeba v Súdánu, a podle společného úsilí vytlačit vetřelce to vypadá, že tento scénář není na pořadu dne. Ale vytlačit vetřelce či zpacifikovat ozbrojené separatisty, k tomu je zapotřebí strategie, zbraně a ochota politická i lidská při ztrátě životů a materiálu obnovit mír a nezávislost, odmítnout diktát a chránit vlastní hodnoty, historii, nezávislost a budoucnost dětí. Jistě, i Ukrajina bude muset k některým věcem muset změnit přístup, a pluk Azov by mohl být jedním z bodů, ale je to nezávislá země, a „nikdo nemá právo tam vtrhnout s tanky a raketami s tím, že jim tam udělá pořádek“.

A to je přesně to, proč Ukrajina potřebuje dodávky zbraní všeho druhu, bránit svoji nezávislost a obnovit mezinárodními dohodami garantované teritorium. Zdá se, že v lehkých, tedy ručních zbraních je Ukrajina soběstačná, protože i v bojích nedochází k jejich zásadnímu poškození nebo zničení. Jiné je to u obrněné techniky nebo letectva, kdy obvykle zásah moderní zbraní znamená totální destrukci – výbuch tanku, BVP/OT nebo děla, případně pád letounu či vrtulníku z oblohy a jejich výbuch na zemi, tedy tyto ztráty je nutno nahrazovat, nejde je sebrat jako útočné pušky padlému spolubojovníkovi někde na bojišti. Zde je totální destrukce a nahrazení je možné jen něčím, na co jsou vojáci nebo zálohy vycvičeni.

V tisku se objevila informace, že by Ukrajina mohla získat americké F-15, ale upřímně, jak dlouho trvá přeškolení pilotů, pozemního personálu jako technici nebo zbrojíři, vybudování logistické infrastruktury a vytvoření zásob munice, raket, bomb a náhradních dílů. PTŘS a PLŘS umožňují Ukrajině zastavit postup protivníka, ale neumožňují jí získat zpět kontrolu nad svým územím. K tomu jsou zapotřebí ofenzivní zbraně a útok, nikoliv zakopat v pozicích a ostřelovat jednotlivé cíle. Již jen porovnání počtu bojových letů, Ukrajina 10 denně, Rusko 300 jednoznačně ukazuje, kde je Achillova pata. Ukrajina může sestřelovat ruské bojové letouny a vrtulníky, může ničit ruské MBT/BVP/OT nebo dělostřelecké systémy, ale pokud nemá kapacity a zbraňové systémy toto zúročit v ofenzívě, tedy nasazení vlastních letounů, vrtulníků, dronů, dělostřelectva a obrněné techniky v doprovodu pěchoty, je vše k ničem. Jak se říkalo, území není dobyto, dokud tam nevstoupila noha pěšáka. A pokud nemá Ukrajina možnost toho pěšáka dostat na vlastní území podporou letectva, tanků a jiných úderných zbraní, chystá se zamražený konflikt. Ruská armáda a separatisté nemohou rozvíjet své požadavky, protože budou mít neakceptovatelné ztráty, Ukrajina nemůže získat své území zpět, protože bez zahraniční použitelné pomoci nebude mít s čím.

Na Ukrajině probíhá konflikt v tuto minutu a den, a ještě trvat bude. Takže technika poskytnutá ze zahraničí by měla být připravena k okamžitému použití, a ne že se za půl dne nebo den zastaví pro technické závady. Množství techniky, jež by mohla být Ukrajině poskytnuta, je ve skladových zásobách, tedy zakonzervována na 10 a více let pro případ mobilizace. Ale věk a gravitace se nedají obelstít. Tedy je nutno vyměnit všechny náplně, tedy dát nový olej, hydraulické kapaliny a palivo, zkontrolovat munici, zda není prošlá, vyměnit baterie. Ale co je nejpodstatnější, jak bylo řečeno, gravitace je zde stále, a třeba gumová těsnění, jež jsou ve vertikální poloze, tedy například na klikovém hřídeli, v převodovce apod, podléhají tzv. „studenému toku“, což znamená, že se natáhnou směrem k zemi a přestanou plnit svoji funkci, někdy guma ztvrdne a výsledek je stejný, těsnění netěsní a tank v bojové situaci se najednou zastaví, protože mu vytekl olej nebo selhala elektrická soustava – a z přátelské pomoci se stane rakev pro nefunkčnost.

Takže má západní společenství dodávat ukrajinské armádě zbraně? Určitě ano, zbraně všeho druhu k zachování státní integrity a samostatnosti. Ale zbraně, které ukrajinská armáda zná, má k nim třeba i náhradní díly a munici, nemusí přeškolovat vojáky, a hlavně které jsou připravené k okamžitému bojovému nasazení, ne které musí jít nejprve do generální revize. Tento princip měl SSSR za 2. světové války, tanky sjížděly z vagonů a rovnou mířily na frontu, ne do opravárenského závodu. A Ukrajina potřebuje totéž, co přijede a přiletí musí být schopno rovnou pokračovat do boje a v něm setrvat, ne jít na revizi.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace