KOMENTÁŘ: Jaká bude koncepce rozvoje AČR s nástupem nového vedení?

KOMENTÁŘ: Jaká bude koncepce rozvoje AČR s nástupem nového vedení?
Autor: U.S. Army Europe, flickr (public domain)|Popisek: Čeští vojáci na mezinárodním cvičení
23 / 12 / 2021, 13:00

Nová ministryně obrany Jana Černochová již před svým nástupem indikovala, že bude nutno znovu rozpracovat koncepci rozvoje AČR. Klíčovým sdělením bylo, že 7. mechanizovaná brigáda (těžká) se skládá z pásových BVP a tanků MBT, a jedno bez druhého svým způsobem nemá smysl. Zde je evidentní, že po dlouhé době, s respektem ke všem předchůdcům a předchůdkyním, nastupuje ministryně s jasnou vizí a odbornou erudicí, jež zřejmě nebude hrát na mašličky a též se nenechá tlačit do kouta výroky o ceně obvyklé, jež u bojové techniky na zakázku evidentně prostě nejsou.

Stále nejvíce diskutovaným projektem je nákup nových pásových BVP, kdy, jak již SM opakovaně informoval, je možno celý projekt přepracovat, a to bojové/úderné platformy ponechat na pásech a ty intenzivním bojem méně exponované ponechat na kolových podvozcích. Pásy mají samozřejmě vyšší průchodivost v bahně nebo sněhu, ale jsou nákladnější na provoz a hlučnější (kdy hluk nevadí v ofenzivním boji, ale průzkumníci mají jiný názor), zase unifikace v rámci jednotky/útvaru zjednodušuje logistické zabezpečení a přeškolení/přesednutí osádky z jednoho vozidla do jiného kromě účelu použití. Řidič či mechanik si vždy poradí se známou technologií.

Ale zpět k 7. mb., BVP a tankům. AČR se rozhodla vystavět výsadkový pluk s lehkými vozidly a tzv. těžká 7. mb. je zatím „cupována“ na kousky, kdy by měla společně s dělostřelectvem být páteří obrany teritoria České republiky, nikoliv že páteří jsou jednotky výsadkových či jiných invazních operací, jež pro obranu teritoria ČR mohou být ne až tak podstatné.

Stále se hovoří o tankovém vojsku. Je skutečně jeden tankový prapor, jenž není ani na 100 % bojeschopný a tanky v dlouhodobém mobilizačním uložení v celoobalech nebo poloobalech a část je kanibalizována, možno nazývat tankovým vojskem? Lépe je snad toto historické pojmenování přejmenovat na tankové síly. Jistě si mnozí vzpomenou na film „Tankový prapor“, jenž se natáčel ve výcvikovém prostoru tankového pluku v Podbořanech (okres Žatec), kdy tento pluk disponoval již mnohem modernější technikou, ale pro účely filmu byly uvolněny mobilizační zálohy ze Slovenska. A zde je kámen úrazu – při dlouhodobém uložení gumové součásti trpí tzv. chladným tokem, tedy působí na ně gravitace a různá těsnění se natáhnou směrem k zemi a přestanou svoji funkci plnit. Motory je nutno generálkovat po několika dnech provozu. A přesně to se stalo zde, ne všechny T-34/85 byly schopny dokončit natáčení právě z těchto technických důvodů.

A to nás vede k modernizaci, anebo „ZHODNOCENÍ“ tankových sil AČR. Tankový prapor 7. mb by měl být přezbrojen moderní technikou NATO. Jenže momentálně probíhá již zmíněné „zhodnocení“ T-72 M4 CZ, kdy, pokud se to zadaří, již nyní nejsou k dispozici mnohé náhradní díly a po ukončení jejich plánované životnosti jsou zřejmě třeba kromě pásů, vysílaček nebo pojezdových kol, určeny k sešrotování. Proto, upřímně řečeno, jsou zřejmě i neprodejné. Pak zde zůstanou již několik let stojící zálohy ve formě T-72 M1. A vzpomeňme si na „Tankový prapor“ nebo nasazení OT-64 SKOT v Praze u Rádia Svobodná Evropa. Prostě dlouhodobě uložená technika má své jasné nedostatky.

A bude zavedený nový tank, nekompatibilní s čímkoliv, co je v arzenálu a skladu AČR. Při nasazení modernizovaného tankového praporu v boji v počtu cca 32 ks je nutno počítat se ztrátami, a to jak lidskými, tak materiálními. A zde je nutno se ptát, kým/čím je nahradit. Osádky záloh budou vycvičeny na T-72 M1, v tom lepším případě M4, ale zřejmě nebudou náhradní osádky pro budoucí moderní tanky. Navíc v boji je obvyklé vyčerpanou jednotku stáhnout, nahradit jinou, přeskupit, doplnit, anebo v boji průběžně ze záloh doplňovat.

A teď si představme, že jeden tankový prapor AČR, vyzbrojený určitou technikou, bude doplňován vojáky vycvičenými na jinou techniku, nebo bude přisunována jiná technika a osádky, se zcela rozdílným výcvikem, náhradními díly, municí apod. Noční můra každého velitele v operaci. Nebylo by vhodnější plánovat prvosledové jednotky se schopností rychlé obnovy z identických zdrojů, tedy záložní technika, osádka, munice, náhradní díly apod. a druhosledové/mobilizované jednotky s tím, co je k dispozici z mobilizačních skladů a mobilizovaných jednotek?

Vzpomeňme si na boje na Dukle a tzv. Údolí smrti, kde boje vedly k obrovským ztrátám na životech i technice vzhledem ke konfiguraci terénu, počasí, připravené obraně, použití protitankových zbraní apod. Došlo k zastavení bojů, vyčerpání a přeskupení jednotek na úrovni divizí, a zde se hovoří o jednom praporu AČR bez adekvátních záloh a logistiky. A na logistiku a potřebu záloh narazily obě válčící strany i v Ardenách nebo v severní Africe.

A pak bychom chtěli drony, satelity, kybernetické nástroje atd. To vše stojí mnoho peněz a je potřeba k tomu vycvičit lidi, mít zálohy, mít finance na akvizice, provoz, údržbu a opravy a modernizace.

A skutečně není to „koupím tank a hotovo“. To dělali kolchozníci za Velké vlastenecké války, že koupili tank a poslali jej na frontu, bez munice, osádky, dílů …. Říká se, že akvizice je jen třetina nákladů, jež jsou nutné pro zachování životního cyklu. To z ekonomického a vojenského pohledu mít jeden tank nebo i tankový prapor je hezké „pozlátko“, ale pokud ve skutečném boji jej není čím nahradit, ať již se jedná o ztrátu bojem, nebo technickým selháním, je veliteli vyšší úrovně k ničemu, musí mít plán „B“ o stejném výkonu. A pokud nejsou k dispozici ani protitankové jednotky s množstvím protitankových střel, nebo jiné tankové jednotky, či těžká BVP schopná úderné síly jako hlavní bitevní tank, pak je v boji zle.

Takže kolik OT/BVP/MBT, stíhačů, stíhacích bombardérů, bitevníků či dopravních letounů s pevným křídlem nebo vrtulníků AČR pro obranu a bezpečnost této země potřebuje? Kolik financí je možno a nutno vyčlenit a jaké je personální a materiálně technické zabezpečení?

Zdá se, že paní ministryně Černochová bude muset prostudovat hodně dokumentů a číst mezi řádky, aby všechny kličky a smyčky zájmových skupin odhalila. Lze jí přát jen mnoho štěstí.

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace