Autor fotografie: Pixabay|Popisek: NATO
Pokud ještě někdo pohlížel zejména za administrativy bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa na Severoatlantickou alianci jako na rozviklanou, nejednotnou organizaci, válka na Ukrajině vše změnila. NATO je snad nejjednotnější za svou více než sedmdesátiletou existenci a obhájilo svůj raison d'etre, o němž nemálo lidí již pochybovalo.
Ještě před několika lety probíhaly za administrativy dnes již bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa poměrně horečné diskuse o dalším směřování a smyslu NATO. Diskuse se dotkly nejednou i samotné existence Severoatlantické aliance. Spojence pak vylekal Trumpův zdánlivě nejasný postoj k NATO, když si pohrával s myšlenkou, že by USA mohly (či měly) organizaci opustit. Na druhé straně Trump tím vyvíjel dobře mířený tlak na spojence v NATO, aby přispívaly větším finančním objemem na obranu, protože mnoho z nich se k tomu zavázalo na summitu ve Walesu v roce 2014, ale zároveň tak v praxi nečiní. Čest výjimkám, jako například našemu východnímu sousedovi Slovensku.
Otázky týkající se dalšího fungování NATO, jeho směřování však bezprostředně ovlivnil ruský vpád na Ukrajinu. Západní země začaly dodávat napadené zemi zbraně, bez nichž by již dnes Rusko slavilo prakticky jisté vítězství. Pokud se Vladimir Putin domníval, že země NATO nebudou Ukrajině zbraně dodávat, tak se v tom fatálně zmýlil. A nejen to. Důsledkem invaze je budoucí začlenění Finska a Švédska do Severoatlantické aliance, s čímž zřejmě kremelský vládce ve svých mocenských kalkulacích nepočítal, a naopak dvěma severským zemím neopomněl zupácky pohrozit, co že si to vlastně dovolují do NATO na základě svobodné vůle vstoupit.
Odhlédneme-li od samotného konfliktu, existují dnes síly, které chtějí NATO zrušit, rozvolnit naše vazby se Západem a vychýlit ČR směrem na východ. Ponechme otázku, proč tak činí, jestli podléhají dezinformační (proruské) scéně, dělají tak z vlastní hlouposti, nebo za cizí peníze. Důležité je si uvědomit, že jejich snahy jsou velmi nezodpovědné a mohou teoreticky přinést z bezpečnostního hlediska budoucí katastrofu.
Proruské skupiny argumentují tím, že NATO je útočný pakt namířený proti Rusku, který ztratil důvod své existence, nic nepřináší svým členům a je navíc drahý. A také organizace usiluje o zničení Ruska v tom krajním případě. Ano, bezpečnost něco stojí, ta zkrátka není a nikdy nebyla zadarmo, jak říká správně ministryně obrany Jana Černochová. Ano, pakt je namířen proti Rusku a jeho expanzivním choutkám, jak názorně vidíme na Ukrajině, už z tohoto hlediska má NATO svůj smysl. Organizace rozhodně neusiluje o zničení Ruska, proč by to také dělala, pouze reaguje na jeho expanzionismus a přijímá adekvátně tomu protiopatření, která jsou preventivního charakteru.
Pokud někdo hořekuje nad tím, že NATO se rozšiřuje směrem k ruským hranicím, což je mimochodem jeden z oblíbených kremelských narativů, jež přebírá naše proruská scéna, pláče na nesprávném hrobě. NATO se totiž samo o sobě nerozšiřuje, ale jednotlivé státy (nejnověji Finsko a Švédsko) do něj vstupují na základě svobodné vůle a z obav před Ruskem, které je v bezpečnostní oblasti stěží předvídatelné. Tyto státy se zkrátka bytostně obávají o svou bezpečnost a činí takové kroky, které ji budou trvale garantovat. A jiná funkční obranná struktura, než je v současné době NATO, jim tuto garanci nedá, protože neexistuje.
Pokud by ČR vystoupila někdy z NATO, rovnalo by se to bez nadsázky sebevraždě, vítězství Kremlu a ponurý bezpečnostní výhled do budoucna. To by si naše proruská scéna měla uvědomit, protože stát jako ČR si nemůže dovolit se svou geografickou polohou a historií být neutrálním státem a zpřetrhat současná spojenecká pouta. ČR ostatně vždy patřila kulturně i historicky na Západ, nikoliv na Východ, jak se nám snaží naši prokremelští emisaři s drzostí sobě vlastní lživě vykreslit.