Autor fotografie: manhhai, flickr (CC BY 2.0)|Popisek: Válka na Ukrajině
Již přes rok a půl jsme svědky bezprecedentní ruské invaze na Ukrajinu, k níž dal pokyn Vladimir Putin 24. února 2022, kdy celý Západ balamutil, že má zájem o nějakou dohodu, přitom byl již dávno rozhodnut o vojenském vpádu, jak ostatně přinesly dnes již dostupné dokumenty.
24. února 2022 se celý svět probudil do války. Rusko zavelelo k invazi na Ukrajinu, kterou bylo třeba podle slov Kremlu ,,demilitarizovat" a ,,denacifikovat". Když odhlédneme od ryze vyfabulovaných skutečností, totiž že žádná oficiální nacistická ideologie na Ukrajině neexistuje a neonacistická scéna je zde objektivně marginální, přičemž v Rusku je daleko mohutnější, čím dál více se do veřejné debaty dostává otázka, kdo vlastně prodlužuje válečný konflikt, jestli to je Západ a Ukrajina, nebo samotné Rusko.
Naše proruské kruhy, kteří se zaštiťují nefalšovaným vlastenectvím, mají už dlouho jasno. Je to přece Západ, který prodlužuje záměrně válku, aby se mimo jiné jejich zbrojovky řádně ,,nasytily", a chce dále vyhrocovat konflikt s Ruskem, místo toho, aby usiloval o mír. Jaká je však skutečnost? Západ pomáhá Ukrajině se bránit silnějšímu protivníkovi, který pozvedl zbraně proti svému sousedovi ve své slepé imperiální pýše. Kdyby této pomoci nebylo, dnes již nehovoříme o Ukrajině jako o svobodném a nezávislém státu, ale druhém Bělorusku. Ostatně Rusko chtělo pohltit Ukrajinu na začátku války celou, o tom ostatně existují další dokumenty, a udělat z ní poslušný ruský satelit.
Co se týče míru, Rusko o něm nechce ani slyšet a jeho vrcholní političtí a armádní přestavitelé se shodují na tom, že se rozhodne o dalším vývoji výhradně na bojišti. Mír ze strany Ukrajiny nepřipadá také v úvahu, protože její 4 oblasti - Doněcká, Luhanská, Chersonská a Záporožská - byly protizákonně vtěleny do Ruské federace. Pokud by Ukrajina chtěla nyní uzavřít mír, nejenže by to lidé Volodymyru Zelenskému neodpustili, současně by to byl bianco šek na další ruské výboje s cílem ukusovat (ukrást) postupně další její území. A s jídlem roste chuť, jak známo.
Ukrajina se musí držet svého ústředního cíle, jakkoliv jeho dosažení bude velmi složité, ale nikoli nemožné, to znamená vyhnat ruská vojska ze svých obsazených území. Protože Západ ani Ukrajina nejsou tím, kdo prodlužuje válku, tím je Rusko jako agresor. Konflikt může skončit třeba ještě dnes, pokud Kreml zavelí ke složení zbraní a toto nesmyslné válečné tažení, které stojí nezměrné lidské a materiální ztráty, ukončí. O tom přirozeně z našich proruských kruhů, které pevně a nerozborně drží basu s Ruskem, však jen těžko uslyšíte.
Západ tak musí dál vojensky Ukrajinu podporovat, protože to je i v jeho zájmu, aby napadená země z války vyšla pokud možno vítězně. Jakákoliv jiná varianta je do budoucna tou špatnou, protože bude ohrožovat její nezávislost a státní integritu a také udržovat celou Evropu ve stálém napětí a až trýznivé nejistotě. Rusko se totiž svých imperiálních choutek určitě nevzdá.