KOMENTÁŘ: Když Írán sestřelí Boeing v roce 2020 a USA Airbus v roce 1988, není to totéž

12. 01. 202009:00

KOMENTÁŘ: Když Írán sestřelí Boeing v roce 2020 a USA Airbus v roce 1988, není to totéž

Írán tedy konečně přiznal, že jeho protivzdušná obrana "neúmyslně" ve středu sestřelila ukrajinský boeing letu PS752 a zabila 176 osob na palubě. Íránské vysvětlení je nepřekvapivě nepřesvědčivé. Tak jako vlastně všechna prohlášení představitelů této teokratické, nelidské diktatury. Ve státní televizi íránská armáda uvedla, že letoun letěl poblíž "citlivého vojenského střediska" Revolučních gard. V nejvyšším stupni pohotovosti pak došlo k lidské chybě.

Armáda se za incident omluvila a přislíbila zlepšení systému, aby se chyby nemohly opakovat. Současně se chybující chystá vést k odpovědnosti, a odpovědnost dle svého včerejšího prohlášení přijal také velitel letectva a protivzdušné obrany. Ve své omluvě pozůstalým si ministr zahraničních věcí troufl svést část viny na Spojené státy. Ke katastrofě podle něj vedla "lidská chybu v čase krize zaviněné americkou ukvapeností."

Již v předchozí fázi, kdy Írán svou vinu na sestřelení ukrajinského letadla popíral (odmítal vydat černé skříňky, "zval" vyšetřovatele), se objevila svým způsobem Írán zaštiťující námitka, že přece USA před třiceti lety udělaly totéž. Jenže když dva dělají totéž, není to vždy totéž.

Jde o odkaz na sestřelení letadla íránského letu 655 3. července 1988. Letadlo bylo sestřeleno protivzdušnou střelou odpálenou americkým raketovým křižníkem Vincennes. Zahynulo tehdy 290 lidí. Spojené státy v té době, na rozdíl od Íránu od středy, dětinsky nepopíraly, že právě jejich střela letoun zničila. Odmítaly vinu, tvrdily, že pilot nekomunikoval. Logicky, protože americký křižník tehdy nebyl vybavený, ač je to k nevíře, zařízením pro sledování civilních frekvencí. Stalo se to před více než třiceti lety. Byla přijata opatření, tragédie přinesla zkušenost - kterou íránská PVO podle všeho pohrdla.

Írán tehdy také okamžitě (a naprosto absurdně) obvinil Spojené státy z toho, že letadlo sestřelily úmyslně. Dnes nikdo neříká, že Írán zabil mj. desítky vlastních cestujících v ukrajinském letounu úmyslně. Je zcela zřejmé, že záměrem íránské protivzdušné obrany nebylo zabít 176 civilistů. Šlo samozřejmě o lidské selhání, ale především o selhání systému. Za to nenese odpovědnost jen nějaký vyděšený vojáček nebo nižší důstojník u baterie, které zřejmě napadlo, že letoun u mezinárodního letiště v nízkém letu nad Teheránem zřejmě nemůže být Warthog letící rozbrrrrrrtat nějakou nepostradatelnost. Prý ho měli za střelu s plochou dráhou letu.

Současná íránská tvrzení jsou minimálně ve dvou rovinách směšná. Jednak snahou vinit ze situace, která k sestřelení vedla, Spojené státy. Pokud má Írán dojem, že kdokoli eskaloval vývoj vztahů do situace, že jsou ohroženy civilní lety, bylo asi na místě uzavřít vzdušný prostor. O tom, kdo ve skutečnosti situaci eskaloval, se lze jistě přít - jen připomínáme, že byl zlikvidován přední terorista a číslo dvě jedné z nejhorších diktatur světa. A ukrajinský boeing se podle Íránců "přiblížil" k jakési významné pozici těch jejich slavných Revolučních gard.

Íránský letoun v roce 1988 americký radar sledoval a přes řadu systémových i lidských pochybení je celkem bez debaty, že po stejné trase skutečně mohlo stejným směrem letět íránské vojenské letadlo. Ve středu? Ukrajinský letoun byl sestřelen krátce po startu. U letiště Imáma Chomejního v Teheránu. Hlavního íránského mezinárodního letiště. Kde přes určitou izolaci země probíhá 850 letů týdně, tedy 120 denně? Letoun neletěl ve standardním určeném koridoru, který shodou okolností vede nad nějakým gardovým zařízením nebo v jeho nějaké "blízkosti"? Měli ho za střelu. Podzvukový BGM-109 Tomahawk je dlouhý 5,57 m (a průměr má asi půl metru). Boeing 737 je dlouhý přes 30 m. U mezinárodního letiště Írán nasazuje systémy obsluhované lidmi, kteří je v roce 2020 nerozeznají. A co hůř: podle sebe soudím tebe, takže když Írán nebo jeho spojenci odpálí nějaké rakety proti americké ambasádě, "logicky" pak očekávají tomahawky nad svým hlavním městem. Jen tak, bez vyhlášení války, bez varování, bez požadavků.

Ve skutečnosti jde právě o to, že země, která umí velmi "dobře" mlátit ženy odmítající se podřídit povinnosti islámského zahalování, která také umí velmi "dobře" věšet homosexuály z jeřábů nebo je házet ze střechy, a také zvládá poměrně obstojně pirátské praktiky proti neozbrojeným tankerům západních států, a masivně podporuje teroristy v celém širším regionu, jednoduše nezvládá krizové situace. Hysterickou reakcí na likvidaci jednoho ze svých vůdců, který má sám na svědomí bezpočet lidských životů, znásobila pravděpodobnost chyby ve svých velmi nedokonalých vojenských systémech ovládaných nekompetentním personálem. Chaos. Strach z nepřítele i představených. Přemíra horlivosti. Věřit jim, že to nebyl úmysl, jistě můžeme.

Prý svými několika raketami posledně Američanům "nafackovali" - zatímní účet: šest desítek ušlapaných Íránců na teroristově pohřbu a 176 lidí zabitých zmatenou PVO. Co tam máte dál, hrdinové?