KOMENTÁŘ: Když to nemá fungovat, dej to státnímu podniku. Kde se skutečně vzal deficit servisu vojenské techniky?

18. 06. 202016:00

KOMENTÁŘ: Když to nemá fungovat, dej to státnímu podniku. Kde se skutečně vzal deficit servisu vojenské techniky?

Pirátský místopředseda výboru pro obranu Jan Lipavský minulý čtvrtek v pořadu České televize Události, komentáře řekl, mj. v reakci na zjištění NKÚ o nedostatcích v servisu a údržbě obrněných vozidel, že jednodušší i složitější opravy vojenské techniky by měl zajišťovat státní podnik VOP CZ. Doslova řekl: "když chcete opravit Pandura, tak to musíte vysoutěžit, a jde to soukromé firmě." A v zápětí hovořil o potřebě podpory českého domácího průmyslu. Vzhledem ke dlouholetým zkušenostem s výkony VOP při opravách vojenské techniky, které nedávno vyčíslil i NKÚ, je takové tvrzení k zamyšlení i bez nonšalantního protimluvu o tom, že peníze "jdou soukromé firmě", ale je třeba "podporovat český domácí průmysl."

Nejvyšší kontrolní úřad uvedl ve své tiskové zprávě o kontrole nákupů, modernizace, oprav a údržby obrněné techniky AČR z 25. května doslova toto: "Úspory by přineslo, pokud by se na opravách a údržbě obrněné techniky podílela ve větší míře sama armáda. Ta na to ale nemá dostatek kapacit. Většinu servisních služeb tak zajišťují externí dodavatelé."

To ale neznamená, že byť Ministerstvem obrany zřizovaný státní podnik by měl být odpovědí, resp. nabídnout žádoucí řešení v kontextu zjištění NKÚ. VOP CZ je státní podnik, není součástí Armády České republiky. NKÚ hovoří o tom, že by se na opravách techniky měla z úsporných důvodů podílet sama armáda. Je zcela zásadní rozdíl mezi obnovením servis zajišťujících armádních jednotek a přednostním využíváním státního podniku. Představa o tom, že státní podnik může zajistit levnější a přitom alespoň srovnatelně kvalitní služby jako soukromá společnost, patří do repertoáru levice až krajní levice už sto let. Na víru v takové principy má jistě každý právo, ale stačí letmý pohled na výkony státních podniků činných v uplynulých letech v oblasti údržby a modernizace vojenské techniky, aby bylo zcela zřejmé, že tudy cesta nevede a vést dál nesmí.

Obnovení od roku 1993 zanikajícího a již dávno zaniklého vnitřního armádního opravárenského zázemí se věnovali poslanci během středeční schůze výboru pro obranu. Historii problému podrobně popsal poslanec Pavel Růžička (ANO), a v následné diskusi s bývalými náčelníky generálního štábu armádní generál Jiří Šedivý uvedl, že ztráta těchto schopností byla chybou, která je ale patrně nenapravitelná. Ostatně i NKÚ konstatuje absenci vlastních kapacit armády tyto služby zajišťovat. VOP CZ tyto kapacity nesupluje a není v tomto smyslu řešením, které NKÚ teoreticky zmínil. Bylo by to paradoxní mj. z toho důvodu, že dlouhá řada problémů konstatovaných v kontrolním závěru NKÚ jde právě za státním podnikem VOP CZ (především tanky), případně za VTÚ ve Vyškově (kritizovaná neefektivní modernizace LOV Iveco).

Jak zpráva NKÚ, tak schůze výboru pro obranu se podrobně věnovala mj. a především problému údržby kolových bojových vozidel pěchoty Pandur II CZ. Zde je třeba uvést několik faktů. Za prvé: při pořízení Pandurů, které bylo samo o sobě, jak si dobře pamatujeme, provázeno řadou skandálů, se poněkud zapomnělo na údržbu a servis. Rakouská firma Steyer nebyla ochotná poskytnout VOP CZ licenci na pozáruční servis vozidel, a v letech 2014-2016 vozidla servisovala společnost GDELS-Czech. Přičemž náčelník generálního štábu Opata ve středu řekl, že za prvních devět let služby těchto vozidel v armádě dosáhl celkový deficit financování servisu Pandurů bezmála půl miliardy korun. Od roku 2017 pak vozidla servisuje společnost Tatra Defence Vehicle. Kritická zpráva NKÚ se dotýká let 2016-2018 a konstatuje, že provozuschopnost vozidel kolísala mezi 65 a 70 %. Dnešní stav před podpisem nové rámcové smlouvy je již zřetelně lepší: z více než stovky provozovaných vozidel jich na opravy čeká 11, a armáda tak s rezervou plní požadovanou 85% provozuschopnost.

A do toho místopředseda výboru pro obranu v televizi řekne větu, že by vozidla neměla servisovat soukromá, ale státní firma. Ta státní firma, která servisovala a stále pro armádu servisuje tanky T-72M4 CZ. Jde o jednu z mála skutečně vojenských zakázek společnosti, která se dnes v drtivé většině zabývá nevojenskou produkcí, a úměrně k tomu klesala její kapacita plnit velké armádní zakázky, což velmi dobře ilustruje právě tristní stav našich třiceti tanků: i pro ně platí koeficient provozuschopnosti 0,85, a skutečnost byla v roce 2016 podle NKÚ 0,27, v roce 2017 0,39 a v roce 2018 0,55, průměrně 0,43.

Všechny tyto skutečnosti jsou známé v obecné rovině dlouhodobě, výbor pro obranu se jim věnoval, díky NKÚ jsou vyčísleny a dostupné od konce května, diskutovaly se podrobně na výboru ve středu. Pro armádu by bylo katastrofou, kdyby se narativ o státním podniku VOP CZ jako jakési spáse nebo náhradě za neexistující vlastní armádní opravárenské kapacity měl ujmout a být uplatněn.

Skutečné řešení je přitom zcela jiné. Nelze-li úspor dosáhnout obnovením servisních schopností armády, je třeba, a to také velmi rezolutně sdělil poslancům výboru armádní generál Šedivý, aby servis prováděly české firmy, vlastněné českými občany, a odvádějící daně v České republice. Vidíme ostatně, že jejich výkon je ve srovnání se státním podnikem výrazně lepší. Z hlediska budoucích krizí je jistě prvořadé, aby v otázkách servisu techniky nebyla armáda závislá na zahraničních dodavatelích. Takový požadavek ale české firmy zajišťují, a chce-li je Jan Lipavský podporovat, jak tvrdil ve svém dovětku, rozhodně by neměl protěžovat ztrátový a neefektivní státní podnik na jejich úkor.

Dosti na tom, že si Ministerstvo obrany vybralo právě VOP CZ coby integrátora mamutího akvizičního projektu pásových BVP, a počítá i s následným servisováním 210 nových moderních vozidel. Při pohledu na výkon VOP CZ při údržbě třiceti starých tanků nezbývá než pociťovat určitou nervozitu, že si za pár let opět od NKÚ přečteme zprávu plnou tristních čísel, která odhalí ohroženou bojeschopnost armády. Pokud je pravdou, před čím obecně varují politici a mj. i bývalí náčelníci generálního štábu, totiž že probíhající krize přispěje k nestabilitě a zvýší rizika v oblasti bezpečnosti státu, nebude již prostor na legrácky s náhle zabržděnou fábií, za níž se srazí bez dostatečných odstupů jedoucí KBVP, což je v důsledku nevhodně zajištěného servisu vyřadí na dlouhé roky ze služby. A nemůže-li ani základní servis provádět armáda sama, musejí ho provádět české firmy, které dlouhodobě prokazují, že ho umějí, a podle dobře nastavených smluv. To je řešení. Rozhodně ne úvahy o státním podniku VOP CZ.