Autor fotografie: media.defence.gov|Popisek: USMC
Velitel USMC, tedy sboru námořní pěchoty USA generál David Berger uveřejnil svoji vizi, jak dál rozvíjet, či spíše změnit schopnosti námořní pěchoty. Některé kroky se staly již dříve, kdy mariňáci přišli o tankové jednotky, takže se vrací ke kořenů – pěchota. Otázkou je, zda je to správně.
Evoluce se netýká jen živých bytostí fyzicky, ale i jejich myšlení, chování a schopností. Za napoleonských válek útok na bodák byl běžnou věcí. Ale za první světové války vojáci vyrážející s nasazenými bajonety zůstávali viset v zátarasech z ostnatých drátů nebo byli plošně koseni kulometnou palbou nebo dělostřelectvem.
Za Velké války se osvědčily zákopy a obranný boj, jenž vedl později třeba k filozofii nikoliv zákopů, ale linie bunkrů, jako byla Maginotova linii. Jenže došlo k rozvoji tankového vojska a letectva, kdy tanky linii obešly, než aby se prolamovaly a letectvo útočilo na týl shora. Za Velké války nebyly bombardéry a tanky měly spíš za úkol ničit drátěné zátarasy a podporovat pěchotu. Za druhé světové války se nosnost letounů výrazně zvýšila, tedy mnoho bomb na palubě, a pěchota kryla tanky v manévrovém boji nebo ve městech. Dělostřelectvo bylo většinou tažené.
Nyní se ukazuje, že tažené dělostřelectvo je výrazná slabina v porovnáním se samohybným, že pěchota vzhledem k rychlosti pohybu může krýt tanky pouze ve městském boji, kde se pohybují pomalu a že jak se mění ochrana tanků pomocí ERA nebo aktivních systémů, mění se i účinnost zbraní tanky ničící, ať již z ramene odpalované nebo větší raketové.
K boji s letouny jsou určeny raketové systémy, kdy téměř vymizelo protiletadlové dělostřelectvo. Jenže přišla éra dronů a protiletadlové dělostřelectvo se vrací, ale v jiném formátu, než je známo z druhé světové války. Jedná se o vysoce mobilní prostředky, kdy hlavní zbraň je vícehlavňová s vysokou kadencí palby, nebo jednohlavňová s programovatelnou municí ABM, jež ničí cíl nikoliv přímým zásahem, ale množstvím obvykle wolframových částic.
Pro námořnictvo byly největší hrozbou lodě s těžkou výzbrojí, jako křižníky, později ponorky s torpédy, a nakonec letadlové lodě s palubními letouny všeho typu – nesoucí torpéda i střemhlavé bombardéry. Jenže nyní lodě plují ve svazu, s ochranou protiponorkových letounů nebo vrtulníků a za využití sonarů a sonarových bójí. V podstatě dělový souboj již není na seznamu námořních akcí, ale jsou raketové křižníky. Zmizelo i pobřežní dělostřelectvo, ale bylo nahrazeno raketovými systémy. Ale lodě jsou vybaveny novými senzory a protiraketami či rychlopalnými kanony.
Jednou z myšlenek generála Bergera bylo, že by týmy USMC zhruba o 70+ lidech se postupně přesunovaly z ostrova na ostrov v případě konfliktu s Čínou, a nepozorovaně ničili čínské síly, zdroje, infrastrukturu. Jenže Čína taky nespí, rozvíjí satelitní technologie, senzory, námořnictvo, útočné i obranné systémy. Zdá se, že myšlenka nepozorovaně přeskákat celý Pacifik až do Číny je utopií.
A jak již bylo řečeno, vždy se rozvíjeli věci podle minulé války, bunkry, tanky, dnes rakety, na jakou válku se chce generál Berger připravit tím, že vymaže část USMC aby získal finance na něco jiného. A na co? Jaké budou hlavní zbraně příštího konfliktu? Ano, z palub letadlových lodí může startovat masa dronů všech velikostí, ale ta loď bude pořád zhruba stejně veliká, bude potřebovat posádku k údržbě i provozu, drony budou potřebovat operátory. Dron se dá naprogramovat, ale pak nereaguje na změnu situace jako může pilot. A při ovládání operátorem je klíčový optický/datový přenos a kybernetická bezpečnost, tedy nemožnost rušení protivníkem. To samé je u pozemních systémů, a i proti raketám je vyvíjena všude na světě stále účinnější obrana.
Příští válka by mohla být kombinací zbraní, jež dnes jsou ve výzbroji, raket a třeba pulsních/laserových zbraní. A proti posledně jmenovaným zatím není obrana. Ale je to jen zatím. Takže USMC bude zbrojit podle války na Ukrajině nebo bude analyzovat technologický vývoj a budoucí možnosti, těžko říci.
Zdroj: theatlantic.com