Autor fotografie: foto: Ministerstvo obrany ČR
V dopise, jímž se společnost GDELS obrací na poslance Výboru pro obranu, a v němž jednak vysvětluje důvody, proč nepřipojila svůj podpis pod prohlášení zaslané Ministerstvem obrany ohledně nových podmínek tendru na BVP, a jednak nastiňuje ze svého pohledu možná východiska, zaznívá v jednom odstavci také z řady míst se opakující výhrada vůči jednomu ze základních stavebních kamenů složité konstrukce nyní de facto zastavené veřejné soutěže. Tím je role státního podniku VOP CZ jako integrátora účasti českého obranného průmyslu na zakázce.
"Industrializační model současného výběrového řízení vyžaduje licenci pro ministerstvo obrany a státní podnik VOP jako hlavního partnera. Současný průmyslový model je založen na specifické metodice hodnocení, která upřednostňuje státní podniky před soukromými a definuje 40% práh pro národní industrializaci. V současné post-pandemické situaci GDELS a ELBIT věří, že takový přístup zaměřený na jednotlivé státní podniky není dostatečným ekonomickým stimulem," píše ve svém dopise poslancům viceprezident GDELS Dr. Thomas Kauffmann.
Jinými slovy: společnost GDELS nevnímá státní podnik VOP CZ jako pro zakázku takového rozsahu a technologické náročnosti perspektivní. Potenciál rozvinout efektivní průmyslovou spolupráci spatřuje nepřekvapivě u soukromých společností, které se vojenským zakázkám ve velkém rozsahu a dlouhodobě věnují, a se kterými také dlouhodobě na jiných projektech spolupracovala a spolupracuje. Jestliže akceptovala požadované zapojení VOP CZ do zakázky na pásová BVP s vyhlášením tendru v roce 2019 jako jednu z nepřekročitelných podmínek, nyní se, při možnosti nastavení akvizice změnit, vyjádřila jednoznačně.
Významná role státního podniku VOP CZ, který navzdory svému tradičnímu pojmenování Vojenský opravárenský podnik živí především zakázky z civilního sektoru, byla kritizována od zahájení soutěže na pásová BVP na jaře roku 2019: "Role státního podniku se mi nelíbí. Je zřejmé, že je dlouhodobě v hospodářských problémech a také pochybuji o jeho schopnosti technologicky a personálně řídit tak obrovskou zakázku. VOP dostalo na starost modernizaci tanků a vnímám, že jde spíše o provozní dotaci než o standardní zakázku. VOP se dnes primárně ani vojenským technologiím nevěnuje. Státní podnik nebude nikdy hospodařit tak efektivně jako podnik soukromý. Proto bych i hledal řešení ve spolupráci státu a soukromých firem. Zapojení státního podniku by zakázku prodražilo," řekl Security Magazínu v březnu 2021 poslanec Výboru pro obranu Karel Krejza (ODS).
Ministerstvo obrany vysvětlovalo zájem maximalizovat zapojení státního podniku do zakázky na BVP tím, že jde o státní podnik, na který má neomezený vliv, jeho hospodaření označovalo za transparentní a snadno kontrolovatelné. Podnik je přitom dlouhodobě ve ztrátě. Výroční zprávy od roku 2020 na svém webu nezveřejňuje, ale je zřejmé, že hlavním smyslem jeho zapojení do zakázky bylo mu ekonomicky bilanci touto dosud největší zbrojní zakázkou v dějinách samostatné České republiky vylepšit - což se dosud s ohledem na průtahy a nyní faktické zrušení tendru nestalo a nestane.
Ve výroční zprávě za rok 2019 to ostatně explicitně zmínil tehdejší ředitel podniku Radovan Putna, nedávno ze své funkce odvolaný: dostat se z červených čísel měl VOP CZ díky zakázce na technické zhodnocení tanků T-72M4 CZ, která s plánem na pořízení více než 50 moderních tanků ztrácí své opodstatnění, a především díky roli integrátora zakázky na BVP a zajišťováním údržby vozidel v průběhu jejich životního cyklu.
A právě tuto část, tedy zakázku na zajištění údržby vozidel, také za problematickou označila advokátní kancelář Havel & Partners ve své analýze stavu zakázky na BVP a doporučeních dalšího postupu. Uvedla, že v tomto případě by nešlo o nedovolenou veřejnou podporu, ovšem pouze za předpokladu, že by byla zakázka v rámci podniku důsledně oddělena tak, aby "nedocházelo ke křížovému financování a možnému poskytnutí protiprávní podpory pro civilní divizi VOP CZ." Splnit takový požadavek je ovšem prakticky vyloučeno.
V březnu 2021 na téma role VOP CZ v zakázce na BVP řekl Security Magazínu tehdy vládní poslanec Pavel Růžička (ANO): "Stav VOP CZ rozhodně není dobrý. Hospodářské výsledky jsou dlouhodobě špatné. Takhle obrovskou zakázku můžeme někomu svěřit pouze v případě, že si budeme jisti že daný subjekt zakázku kvalitně a efektivně odbaví. VOP musí projít důkladnou revizí, než bychom jim něco takového svěřili." VOP CZ ovšem takovou revizí dosud neprošel - naopak, přišel o ředitele, a určitě by mělo dojít také k redukci/zastavení probíhající zakázky na modernizaci tanků. Co dál s tímto státním podnikem, bude muset rozhodnout ministryně obrany. Jednou z možností je integrace ministerstvem zřizovaných podniků (jako je LOM Praha, VTÚ, VVÚ a právě VOP) do efektivně řízeného holdingu; cesta uměle vytvářených příležitostí, jejichž cílem je převést neefektivní státní podnik z červených do černých čísel spíše než důraz na potřebnost a kvalitu prováděných projektů, je slepá.
Je v zásadě jisté, že s koncem tendru v důsledku očekávatelného odmítnutí nových podmínek ze strany společností GDELS a Rheinmetall, dojde k zásadnímu přehodnocení celé zakázky, jejího rozsahu, technicko-taktických požadavků, a také otázek souvisejících s průmyslovou spoluprací. Ty by měly hrát mnohem významnější úlohu, než jaká jim byla přiřčena v roce 2019 (v rámci tendru měla největší váhu při posuzování nabídek cena, a to 55 %, následovaly technické parametry s váhou 20 %, a průmyslová spolupráce spolu s ostatními požadavky jen 15 %). A je více než pravděpodobné, že státní podnik VOP CZ se finanční injekce v podobě role integrátora nedočká.
Zdroj: GDELS, Ministerstvo obrany