KOMENTÁŘ: Putin už přestřelil - jak moc naštval celý svět?

Je evidentní, že ruský prezident Putin svojí ,,speciální vojenskou operací“ proti Ukrajině zcela minul původní cíl. A čistkami v armádě a nasazováním stále brutálnějších metod a velitelů rozhodně nic nevylepšuje.

Rusko utrpělo jednu potupu za druhou. Jednak se operace nevyvinula dle jeho představ, má obrovské ztráty na životech i materiálu, vojáci dezertují nebo povolanci odmítají nastoupit, Ukrajinci „přebírají“ opuštěnou i nejmodernější techniku, nebo jsou schopni zničit některé ruské symboly jako křižník Moskva nebo Kerčský most (pokud to byla jejich akce, ale pravděpodobně ano).

Bělorusko je sice vázané na Rusko, ale hraje i vlastní politiku. A vyjádření prezidenta Alexandra Lukašenka, že dostal „rozkaz“ z Moskvy rozhodně nepomáhá moskevské politice. Bělorusko jako vazal může vytvořit jednotky, je schopen poskytnout území, ale nemusí aktivně bojovat na Ukrajině.

Kyrgyzstán zrušil mezinárodní cvičení a Kazachstán se též drží v poslední době velmi zpět. V poslední době Indie a Čína, tradiční spojenci Ruska, Putina kritizují za vojenské operace na Ukrajině. Indie již delší dobu signalizuje odklon od Ruska nákupem bojové techniky z jiných zemí, ale Čína, to je jiná kapacita. Rusko sázelo též na KLDR, a i to se snaží z ruského dobrodružství vyvléknout a nenechat se do něj zatáhnout majíc vlastní zájmy.

Je pravděpodobné, že energeticky hladová Čína i KLDR bude z Ruska odebírat ropu a zemní plyn, jenž nebyl dodán do Evropy. Je pravděpodobné, že Indie ještě po nějakou dobu bude odebírat z Ruska zbraně, než si vytvoří náhradní zdroje. A je též více než pravděpodobné, že další země asijského regionu pod tlakem USA odmítnou jakoukoliv spolupráci s Ruskem, energetickou či vojenskou.

Rusko mívalo spojence i ve Střední a Jižní Americe, ale i pro ně se stává spíše spojencem Čína než agresivní a nespolehlivé Rusko. To bývalo spolehlivé v dodávkách, ale již mělo problémy se servisem. A nyní vzhledem k válce se do procesu promítá i politický aspekt. Rusko nikdy nedokázalo věrohodně vysvětlit agresi vůči Ukrajině a stává se tak přítěží pro své spojence. Navíc v bojových operacích mnohdy selhává. Tedy není moc, co by mohlo jiným zemím nabídnout kromě nerostných zdrojů.

Není jistě bez zajímavosti, že Putin pouze upozadil ministra obrany Sergeje Šojgua, není zmínky o roli náčelníka generálního štábu armádního generála Valerije Gerasimova, kteří především nesou odpovědnost za vojenské operace. Místo toho jsou eliminováni velitelé vojenských okruhů a polní velitelé. Putin navíc obchází vrchní velení a tím vnáší do systému ještě větší chaos.

Ani Putin, ani Šojgu nemají vojenské strategické vzdělání. Takže se pohybují na úrovni jako Adolf Hitler za druhé světové války, který nenaslouchal svým velícím generálům a „měl patent na rozum“. A to se vymstilo, stejně jako je to patrné nyní na Ukrajině i v mezinárodním kontextu.

Rusko evidentně sází na to, že je pro mnoho zemí klíčové, ale v dlouhodobějším horizontu není nepostradatelné. Vždy existuje alternativa. Možná finančně dražší, ale jinak akceptovatelnější. Otázkou je, kam až chce Putin Rusko dotlačit, respektive co kdo bude schopen a ochoten akceptovat.