Autor fotografie: manhhai, flickr (CC BY 2.0)
Rusko se rozhodlo použít na Ukrajině maximální sílu. Rusové začali ničit ukrajinské komunikační trasy – rozvodnou síť, mosty, silnice a železnice – bez nichž nelze ukrajinské ozbrojené síly zásobovat. Jakmile bude zničení komunikačních tras dokončeno, ruská armáda, zejména její dělostřelectvo, představí ukrajinským silám nepříjemnou realitu, že jsou značně slabší a je zde v přesile.
Jak daleko se Rusko rozhodne postoupit, je otevřená otázka, ale je třeba předpokládat, že kromě čtyř již nárokovaných oblastí – Luhanské, Doněcké, Záporižské a Chersonské – by chtělo ještě Mykolajiv a Oděsu. S těmito dvěma dodatečnými oblastmi by Rusko pohltilo většinu území nazývaného Novorossija (Nové Rusko) a zbavilo Ukrajinu k přístup k Černému moři. Oděsa navíc sdílí hranici s Podněstřím, odtrženým Moldavskem, kde od roku 1995 působí malá jednotka (dva prapory) ruské armády.
Jakmile ruský postup začne, NATO může buď přijmout vítězství Ruska, nebo zapojit Rusy, což je nepravděpodobné, do sil NATO. I když lze uvést přesvědčivý argument, že tento konflikt měl být vnímán jako lokální záležitost s nevyhnutelným výsledkem, nic nenasvědčuje tomu, že by vedení NATO bylo schopno vyvodit takový závěr. Na Ukrajinu jako nečlena NATO se nevztahuje čl. 5 o kolektivní ochraně a zároveň aktivní vojenské působení NATO na Ukrajině by zvýšilo riziko jaderného konfliktu.
Rusko je silný protivník, ale jen v určitých oblastech. Rusko má silnou roli v systémech protivzdušné obrany. S-400 je obecně považován za celosvětově nejlepší širokopásmový systém. Člen NATO Turecko například zakoupilo exportní verzi S-400 přes námitky NATO a přednostně před americkým systémem Patriot. Ruský S-500, vylepšení S-400, se začal vyrábět teprve nedávno a v současnosti je nasazen na kritických místech v Rusku.
Rusko má dle některých odhadů náskok před USA v hypersonických střelách. USA nemají žádnou obranu proti hypersonickým střelám, které se pohybují vysoce nadzvukovou rychlostí a mohou měnit svou dráhu letu. Zatímco USA stále provádějí hypersonické testy, Rusko zatím umístilo čtyři různé hypersonické střely v rámci svých stávajících raketových systémů – Kinžal, Kalibr, Iskander a Zirkon. Má také hypersonické kluzákové střely Avangard.
První, kdo by se snažil z toho vytěžit krom Ruska by byla Čína. Rusko nemá kapacitu na plošné obsazení celé Ukrajiny, ale může ji porcovat kousek po kousku. Z toho také vyplývá, že nemá kapacitu, možnosti a schopnosti obsadit Pobaltí, a Bělorusko je v tomto bodě poměrně rezistentní, nezapojovat se přímo do konfliktů. A pokud Rusko dál bude přímo bojovat na Ukrajině bez zásahu Západu, pro Čínu je to signál, že si něco podobného může dovolit vůči Tchaj-wanu.
Zdecimovaná infrastruktura na Ukrajině dostává ukrajinská vojska do nevýhody. Jedná se o nedostatek pohonných hmot, vody i energie a též nutnost řešit humanitární krizi. Boje na jedné straně a evakuace a zdravotní zabezpečení na druhé straně jsou ekonomicky i organizačně velmi náročné. A právě tohoto se může Rusko snažit využít, a právě v zimním období se může pokusit srazit Ukrajinu ekonomicky na kolena.
Takže otázkou není, zda Rusko může zahájit zimní ofenzívu, odpověď je ano. Ale pak je otázkou, kdy případně a zda vůbec, v jakém směru a jakými silami a prostředky.
Zdroj: ronpaulinstitute.org, moderndiplomacy.eu, cnbc.com