Autor fotografie: Pixabay|Popisek: Vladimir Putin
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho administrativa jsou evidentně v prohlubující se krizi, za což si mohou sami. Důvodem je autoritářský režim, kult osobnosti, válka na Ukrajině a ekonomické embargo Západu.
Putin poděkoval Vatikánu za ochotu zprostředkovat vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou. Důvody jeho vystoupení mohou být dva: chce vypadat jako „mírotvůrce“, kdy plánem bylo Ukrajinu osvobodit, ,,denacifikovat“a naposledy ,,desatanizovat“, druhým může být to, že Rusku dochází dech.
Ale Putinovy kroky, respektive prohlášení moskevských propagandistů začínají vyvolávat obavy hlav států okolních zemí. Náhlá smrt ministra zahraničních věcí Běloruska vyvolala paniku u prezidenta Alexandra Lukašenka. Ten se začíná obávat, že Putin je schopen a ochoten ho brzy obětovat. Dle dostupných informací je i přes před kamerami velmi přátelská gesta atmosféra napjatá.
Mluvčí Kremlu den před návštěvou kazašského prezidenta žehlil prohlášení ruských propagandistů, že v Kazachstánu panují nacistické tendence. A jak bylo uvedeno výše, denacifikace Ukrajiny byl důvod k vyhlášení „speciální vojenské operace“. Rusko se zakonzervuje na Ukrajině a půjde denacifikovat Kazachstán – takový byl volný překlad těchto informací.
Následuje Kyrgyzstán, který dostal z Ruska varování, aby nešel ukrajinskou cestou. Výklad tohoto může být poměrně široký, ale je to jasná hrozba. Rusko ztrácí i další spojence.
Čína se potýká s nebývalými vnitrostátními problémy, takže čínský prezident řeší jiné věci než Rusko, Indie se začala od Ruska odvracet již před nějakou dobou a KLDR hraje své jaderné a raketové hry. V součtu to znamená, že Rusko a Putin se dostávají do značné izolace. Ale aby si Putin udržel vnitrostátní podporu, jež se též propadá, hraje silové hry na všechny strany, což se mu ale vrací jako bumerang.
Dalším závažným problémem, který všichni vnímají, je pojem „speciální vojenská operace“. Při vojenské agresi bez vyhlášení války se agresor snaží vyhnout mezinárodním konvencím. Toto se týče i zajatců. Kde není válka není válečný zajatec. A v Rusku je přísně zakázáno hovořit o válce. A podle všeho se ukrajinským zajatcům nevede nijak dobře. Ostatně Rusko (SSSR) s tímto má tradici, kdy na konci druhé světové války mnoho válečných zajatců skončilo na mnoho let v pracovních lágrech – gulazích.
Chování bez mezinárodních konvencí při „denacifikaci“ Kazachstánu, či „deukrajinizaci“ Kyrgyzstánu, či stabilizaci Běloruska vyvolává vrásky na čele všem. Takže názorové „výstřely“ ruské administrativy a propagandy situaci jen destabilizují a zhoršují.
Řešením je zřejmě odstavení Putina, ale otázkou je, kým ho nahradit. Bývalý prezident Dmitrij Medveděv měl v poslední době též několik poměrně radikálních prohlášení, takže by to mohlo být „z bláta do louže“. Ale i mezi oligarchy údajně se současnou politikou panuje nespokojenost. Jsou jim zabavovány majetky v zahraničí a přicházejí o zdroje příjmů kvůli klesajícímu obchodu. A o peníze jde až v první řadě.
Ještě je otázkou, zda katolický Vatikán může zprostředkovat jednání mezi pravoslavným Ruskem a Ukrajinou. Ruský patriarcha má na Putina údajně poměrně silný vliv a vztahy mezi ním a „Svatým stolcem“ jsou údajně celkem špatné.
Zdroj: aljazeera.com, independent.co.uk