KOMENTÁŘ: Švédsko chce českému letectvu nabídnout stávající Gripeny zdarma. Může si to Česká republika dovolit?

KOMENTÁŘ: Švédsko chce českému letectvu nabídnout stávající Gripeny zdarma. Může si to Česká republika dovolit?
Autor: foto: Ministerstvo obrany ČR|Popisek: JAS-39 Gripen C
30 / 06 / 2022, 11:30

ČTK přinesla zprávu o záměru švédské vlády nabídnout České republice bezplatný převod provozovaných pronajatých Gripenů C/D, které jsou ve výzbroji AČR od roku 2004, a následně možnost zakoupit nejmodernější verzi Gripen E (a dvojmístnou Gripen F). V neoficiální soutěži dvou nejpravděpodobnějších dodavatelů, tedy společností Saab (Gripen) a Lockheed Martin (F-35), jde o očekávatelný a logický krok. Argumenty pro švédské řešení jsou ekonomické, a naznačenou nabídkou dále posílené; důvody pro americkou cestu pak jsou především kombinací vůle posílit transatlantickou vazbu a získat pro Vzdušné síly AČR výzbroj a schopnosti letounů 5. generace, které zavádí většina spojenců.

Švédská nabídka, která ovšem zatím nebyla učiněna oficiálně, a  je logická a na první pohled pro Českou republiku výhodná. Provozované letouny by byly bezplatně převedeny do českého vlastnictví, čímž by zmizela časová tíseň daná koncem nájemní smlouvy v roce 2027, resp. s využitím opce v roce 2029. Při vědomí o tom, jaké významné armádní akvizice nás čekají, a to v době zvyšujících se tlaků na státní rozpočet, který je ve výhledu na několik příštích let stále dramaticky schodkový, půjde o důležitý argument. Je však nutno vést v patrnosti, že JAS-39 C/D ve službách AČR je již 20 let starý letoun.

Armáda potřebuje kromě pásových BVP (původní cena 53 miliard) a tanků (15-20 miliard) dokoupit a modernizovat Pandury, bude potřebovat více vrtulníků Viper a Venom, připravuje nákup bezpilotních letounů, samohybných minometů, lehkých útočných vozidel. Podle zkušeností z probíhajících konfliktů je zřejmé, že se neobejde bez znovuzavedení salvových raketometů. Po dodání první šedesátky vozidel TITUS přijdou další objednávky, protože reálná potřeba tohoto druhu techniky se pohybuje v řádu stovek. A mnoho dalších projektů a musí při tom předem počítat s předpokládanými náklady životního cyklu, a také se věnovat nemovitostem a infrastruktuře nebo rozvoji schopností v oblasti kybernetické bezpečnosti, výcviku a logistice. Ani přes očekávané významné navýšení a následné udržení obranného rozpočtu na úrovni minimálně 2 % HDP nebude v tomto kontextu rozhodnutí o budoucnosti nadzvukového letectva snadné.

Švédskou nabídku bezplatného převodu stávajících Gripenů nelze samozřejmě vnímat jako pověstný "dárek zdarma". S provozem Gripenů C/D bude stále AČR potřebovat švédské náhradní díly. Bude potřebovat švédský výcvik (střelby, tankování ve vzduchu, noční, nadzvukové, přízemní lety), za který platí. A samozřejmě využít potenciálu Gripenů C/D v horizontu dalšího desetiletí jejich významnou modernizací - opět provedenou ve Švédsku. Pokud by se Česká republika švédskou cestou nevydala, tyto příležitosti pro Švédsko zmizí, a namísto toho mu budou vráceny olétané starší stroje a potřeba odpovědět na nerudovskou otázku "kam s ním": na své náklady modernizovat a prodat? Obtížně. Konzervovat, a tedy de facto odepsat? Nebo rovnou, a opět na své náklady, sešrotovat? Z tohoto pohledu dává švédská nabídka smysl především pro Švédsko samotné.

Naopak, pokud Česká republika na možnost pokračovat v jejich využívání kývne, kromě výše popsaných příležitostí přijde také pravděpodobná akvizice nově vyrobených Gripenů E/F. Je-li žádoucí počet nadzvukových letounů potřebných pro zajištění českého vzdušného prostoru a plnění různých úkolů v rámci Aliance 20-24, s využitím starších a modernizovaných verzí C/D by klesl počet potřebných letounů verzíí E/F na polovinu. Tedy další úspora. Spolu s významně nižšími provoznímu náklady tohoto typu ve srovnání s letounem F-35, další argument pro toto řešení. Podle sdělení švédského velvyslance v rozhovoru pro ČTK by modernizace stávajících strojů mohla proběhnout za "rok až rok a půl", a jde tedy kromě ekonomické výhodnosti také o velmi rychlé řešení, které si nadto nevyžádá náročné přeškolování letců či pozemního personálu na zcela nový typ. Všechny tyto argumenty jsou platné.

Vláda ČR se bude otázkou řešení budoucnosti nadzvukového letectva zabývat v nejbližších týdnech. V poslední době se objevila řada mediálních zpráv o tom, že favoritem výběru je americký letoun F-35 Lightning II. Jde o strategické rozhodnutí pro několik (3-5) následujících desetiletí. Rozhodnout, zdá má mít přednost ekonomická stránka před otázkou schopností letounů obstát nad moderním bojištěm v konfliktu vysoké intenzity a v úzké účinné spolupráci se spojenci, nebude snadné. Gripeny nepochybně plně postačují pro úkoly, které jsou na Vzdušné síly kladené v mírové době. Do jaké míry by však mohlo být české letectvo vyzbrojené letouny 4. generace efektivní v ostrém konfliktu s technologicky pokročilým protivníkem, za deset, dvacet let? Jak budou vypadat Gripeny a F-35 v té době? Který z nich má lepší potenciál pro aplikace budoucích technologií, se zdá zřejmé.

Projekt letounů F-35 působí rozporuplně. Potýká se především právě se značnými provozními náklady. Ve Spojených státech, které na tento typ spoléhají jako na páteřní bojový letoun pro následujících 30 let, činily koncem loňského roku 36 tisíc dolarů za letovou hodinu, a cílem je snížit tuto částku na 25 tisíc dolarů do roku 2025. A současně byl prodloužen plánovaný životní cyklus Lightningů II z roku 2064 do roku 2077. Celkem jich jen Američané plánují pořídit 2456. I v Evropě samozřejmě platí, že čím více jich zde bude létat, tím snáze provozní náklady a náklady údržby klesnou. V tomto ohledu je zřejmou nevýhodou Švédska, že Gripenů bylo dosud vyrobeno jen necelých 300 a v Evropě je provozují kromě Švédska jen Česká republika a Maďarsko. Těžko může soupeřit s americkým gigantem z hlediska plánované služby hluboko do 70. let, a s tím by i pro Českou republiku výhledově vyvstala nezbytnost akvizici nadzvukových letounů řešit znovu - což je náklad, který nelze v celkovém výpočtu zcela zanedbat.

Letouny Lightning II zavádí kromě dalších zemí také Finsko, které sousedí s agresívním Ruskem, má s Ruskou/Sovětskou rozpínavostí své zkušenosti, a otázku obrany bere, ač dosud formálně neutrální země, stabilně a dlouhodobě velice vážně. Může tedy České republice stačit řešení, které přímo ohrožená země nezvolila, a která naopak spoléhá na schopnosti nejmodernějších strojů 5. generace? Má vlastně smysl udržovat nákladné nadzvukové letectvo, pokud budou jeho schopnosti ve srovnání se spojenci výrazně omezené? Ale může si Česká republika ekonomicky dovolit 24 provozně drahých stojů F-35? V roce 2020 bylo finské HDP na obyvatele 49000 dolarů. České 22800 dolarů, tedy méně než polovina. Ovšem polské 15700 dolarů, a Polsko podepsalo smlouvu na 32 Lightningů II již v lednu 2020. Podobně jako Finsko, je i Polsko země, která bere budování svých ozbrojených sil zřetelně vážně, a která nejen kvůli svým zkušenostem s ruskou/sovětskou politikou východní hrozbu nepodceňuje.

Donedávna zněla možnost pro AČR pořídit letouny F-35 jako nereálná a nerealistická varianta. Z čistě takticko-technického a politického pohledu na problém lze dnes tento typ označit skutečně za favorita - aktuální, byť zatím neoficiální, švédská nabídka násobí hlavní švédskou výhodu a nabízí pro těžkou dobu české vládě významnou úsporu. V tomto ohledu je velmi dobře, že k řešení otázky nadzvukového letectva přistupuje ministryně obrany Jana Černochová včas - má prostor na rozhodnutí, a tím nutí potenciální dodavatele uvažovat o nabídkách v kontextu byť nevyhlášené soutěže.

Zdroj: ČTK, airforcemag.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace