KOMENTÁŘ: Těžkou brigádu do roku 2026 stíháme jen s mezivládní dohodou. Součástí by měly být také tanky

KOMENTÁŘ: Těžkou brigádu do roku 2026 stíháme jen s mezivládní dohodou. Součástí by měly být také tanky
Autor: honvedelem.hu|Popisek: Leopard 2A4HU v maďarské kamufláži
06 / 11 / 2020, 13:00

Během jednání Výboru pro obranu potvrdil ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), že počítá s růstem rozpočtu svého rezortu. Počítá s ním i Armáda České republiky. S ohledem na stav techniky a potřebu armádu modernizovat v mnoha dalších ohledech by nedodržení finančního rámce v důsledku krize vyvolané protipandemickými opatřeními ohrozilo připravenost a akceschopnost nejen 7. brigády. Je proto dobře, že se ministr Metnar výhledu na růst obranného rozpočtu nevzdává.

Kromě střetu s komunisty, kteří chtějí armádě vzít v příštím roce 10 miliard korun, což by se dle mluvčího MO Jana Pejška nedotklo zdaleka jen investičních výdajů, se rýsuje také nesoulad uvnitř vlády samotné. Podle ministryně financí Aleny Schillerové nedosáhne Česká republika 2 % HDP výdajů na obrany ani v roce 2025. Původní plán, o který se mj. opírá vládou schválená Koncepce výstavby armády České republiky 2030, přitom hovoří o roce 2024. Premiér Babiš se k věci vyjadřuje obecně a mnohoznačně. Náčelník generálního štábu Opata v souvislosti s případným krachem nákupu BVP hovoří o ztrátě bojeschopnosti 7. brigády.

"Iniciovala jsem i další bod jednání, který se týká podání informací ministerstva obrany o případných změnách Koncepce výstavby AČR v důsledku nedosažení cíle 2 % HDP na obranu v roce 2025. Stejně jako v průběhu první vlny pandemie mě zneklidňují hlasy o škrtech v obranném rozpočtu. Navíc před několika týdny se paní ministryně financí nechala slyšet, že ČR nedosáhne vytknutého cíle vynakládání finančních prostředků na obranu v roce 2024, to následně pan premiér popřel," uvedla předsedkyně Výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) na svém facebookovém účtu.

Ministerstvo obrany hovoří o důrazu, který je v Alianci na závazek 2% výdaje na obranu do roku 2024 kladen. Tento závazek není formálně vymahatelný a většina členů NATO jej nesplňuje dlouhodobě. V posledních letech jemu věnovanou pozornost podpořil především přístup amerického prezidenta Trumpa. Co mnozí označovali snad až za projev začínajícího amerického izolacionismu či dokonce neochoty podporovat spojence v rámci Aliance, bylo v podstatě jen připomenutí společné odpovědnosti a faktu, že zatímco někteří otázku obrany nepodceňují, mnozí další se jen vezou. Mezi takovými pasažéry je přitom dlouhodobě se svým podílem výdajů na obranu a v důsledku také stavem techniky (a dalšího majetku) ozbrojených sil také Česká republika. Je jistě otázkou, jak důrazně bude v této politice vůči NATO pokračovat případně jiný americký prezident, ale na stav například BVP-2 naší 7. mechanizované brigády to nemůže mít vliv. Je třeba je nahradit. A je třeba nahradit protivzdušné systémy KUB. A je třeba pořídit moderní hlavní bitevní tanky. A bude třeba odpovědět na otázku, co má letectvo dělat po skončení pronájmu Gripenů. A otázek a nezbytných modernizačních projektů je mnohem více.

Řada především progresívně uvažujících ekonomů zpochybňuje kapacitu Armády České republiky absorbovat 2 % HDP. Zřejmě si ale jen nedovedou představit jednak aktuální stav techniky. A jednak nejde jen o nápravu dluhů z minulosti. Aby bylo možné efektivně rozvíjet schopnosti ozbrojených sil, a takový přístup přímo podmiňuje obranyschopnost země a naši připravenost podpořit své spojence, musí mít obrana co možná nejstabilnější finanční rámec, který ji současně nebude omezovat jen na udržování v provozu. Leckdo by možná namítl, že "stabilní finanční rámec" by chtěl každý. Určitě ano. Ale tady jde o vnější bezpečnost státu, a její zajištění snad stále patří k hlavním účelům jeho existence.

Investice do techniky a technologií, nemovitostí, vybavení, investice do lidí. Jdou nad rámec výdajů na provoz a údržbu, ale jsou-li dlouhodobě podceňovány, ozbrojené síly ztrácejí v čase svou efektivitu. Druhou stranou mince jistě je transparentnost a obecně kompetentnost Ministerstva obrany prostředky efektivně čerpat - kontrola a dohled jsou nezbytné. Máme malou profesionální armádu doplněnou aktivními zálohami. Relativně početně slabá armáda bude v krizi efektivní jedině tehdy, bude-li mít zřetelnou kvalitativní a technologickou převahu nad protivníkem, a účinnou schopnost vzájemné podpory se spojeneckými silami. A takový stav nelze bez investic zajišťovat. Komunisté chtějí krátit obraně rozpočet o 10 miliard korun. V příštím roce obrana počítá s investicemi výši 25 miliard. Z toho je však podle informace MO již plných 22 miliard určeno na již uzavřené smlouvy a dokončované projekty. A tedy minimálně sedm miliard by musela armáda "uspořit" v jiných oblastech.

Největší pozornost je nyní věnovaná historicky největšímu zbrojnímu tendru samostatné existence České republiky, tedy nákupu 210 pásových BVP, kterými bude naše armáda vyzbrojena v následujících třech nebo čtyřech desetiletích. Upozaděná jím byla i otázka tanků. Nedostatek prostředků a vůle a odklady vedly k flikování současného stavu prosazením diskutabilního projektu "technického zhodnocení" stávajících zastaralých vozidel T-72M4 CZ. Přitom efektivita zmíněného brigádního úkolového uskupení těžkého typu, které se bude opírat o tři prapory mechanizované pěchoty na pásových BVP a tankový prapor, s tanky souvisí a je jejich parametry podmiňována také.

Viděli jsme v uplynulé době maďarský přístup ke stejným otázkám. S rozpočtem v absolutních částkách výrazně nižším, než jakým disponuje české Ministerstvo obrany, dokázala maďarská vláda vyřešit jak otázku moderních tanků, samohybného dělostřelectva, tak pásových BVP svých ozbrojených sil. Česká republika jde v případě pásových BVP cestou soutěže a změnami a odklady přišla až těsně před sněmovní volby, což je v kombinaci s probíhajícími omezeními kvůli pandemii čínského viru situace na pováženou. Nelze očekávat, že další průběh tendru bude hladký, a i kdyby byl zcela hladký, podpis smlouvy takové hodnoty pár měsíců před volbami je těžko představitelný. Termín 1. ledna 2026 ale na našich vnitřních situacích nezávisí. Bude-li, a je to pravděpodobné, osud modernizace v tomto ohledu záležet na nové vládě, pak ta stihne dostát závazku vůči NATO jedině změnou přístupu. Totiž pořídí-li potřebnou techniku formou mezivládní dohody, tedy nákupem G2G. A podaří-li se, a musí se podařit, uhájit plánovaný růst obranných výdajů, neměla by nová vláda pominout ani otázku tanků, a najít efektivní řešení i pro tankový prapor. Maďaři to uměli. Proč by to neměla umět bohatší Česká republika.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace