Autor fotografie: Pixabay|Popisek: Vladimir Putin
Kdo si myslel, že Vladimir Putin ukončí své nesmyslné tažení na Ukrajině, ten se hluboce mýlil. Je pravděpodobné, že dojde k novým odvodům, ukrajinská rozvědka hovořila před několika týdny až o 500 000 nových rekrutech. Západ má jedinou možnost - vytrvat ve svém úsilí, aby Ukrajina mohla ruské vetřelce vyhnat ze svého území, protože Putin vsadil vše na jednu kartu.
Není pochyb o tom, že Vladimir Putin odstartoval totální válku a hraje vabank, tedy především o sebe. Nemůže si dovolit v konfliktu prohrát, jinak by jej mohl stihnout osud těch carů, kteří byli buď v důsledku vojenských neúspěchů či jiných důvodů svrženi, nebo třeba rituálně uškrceni.
O tom, že Putin hraje opravdu vysokou hru, svědčí zprávy o další vlně mobilizace, která má čítat tentokrát asi 500 000 nových rekrutů, o čemž hovořila ukrajinská rozvědka před několika týdny. Rekruti ale půjdou nejspíš do ukrajinského mlýnku na maso, protože většina z nich nebude řádně vycvičena, ani vybavena, jejich bojová morálka rovněž nebude na výší. Putin se domnívá, že stará známá taktika ,,nas mnogo" může slavit také na Ukrajině úspěch. Pokud bude Západ Ukrajině dodávat moderní zbraňové systémy a v této pomoci vytrvá i nadále, Putin slavit nebude.
Na druhé straně je čím dál tím více jasné, že ruský diktátor a válečný dobrodruh již dávno podlehl tlaku kremelských jestřábů - siloviků, kteří jednají iracionálně, pudově. Ti chtějí v konfliktu zvítězit za každou cenu, bez ohledu na počet obětí, koneckonců lidský život pro Putina nemá cenu ani zmačkaného papíru. Jestřábi z Moskvy spoléhají pouze a jen na sílu, nikoliv na diplomacii, zastavení palby a spořádaný odchod ruských vojáků z tohoto válečného dobrodružství, který se může proměnit ve druhý Afghánistán.
Kategorický imperativ je tedy jasný - Západ musí zásobovat ukrajinské obránce před ruskou invazí tak dlouho, jak potrvá samotná válka. Bez této pomoci Ukrajina agresorovi podlehne, ten si nadiktuje si takové podmínky vynuceného míru, které bude chtít, a až za několik let doplní své zásoby, tak provede nový útok a bude ukrajovat další a další ukrajinské území, na nichž budou pořádána podle osvědčeného vzoru pseudoreferenda, jak jinak než pod ruskými bajonety.
To nelze připustit, protože jestliže by nakonec Rusko ovládlo Ukrajinu, tak tam rozmístí svá vojska, která by už byla na hranicích některých států NATO, čímž by vzniklo bezprostřední bezpečnostní riziko, což není kromě Ruska v ničím zájmu. Odmítnout je nutné také iniciativy jako například Mír a spravedlnost, za kterou například stojí bývalí politikové Jan Kavan či Matěj Stropnický. Iniciativa navrhuje ve snaze dosáhnout ,,spravedlivého" míru zastavení dodávek zbraní (čím se budou Ukrajinci bránit?) od západních spojenců, naše vláda se má také zdržet podpory sankcí uvalené na Rusko. Novodobé mnichovanství ožívá v plné síle akorát v jiných podmínkách.
Mír chtějí všichni, ale ne hanebný, nýbrž skutečně spravedlivý, ten musí nastat až poté, co se stáhne poslední ruský voják z území, kde je v rozporu s mezinárodním právem a všemi myslitelnými morálními principy. Podobné iniciativy jsou věrolomné a nahrávají pouze kremelskému krutovládci. Požadavek doby zní vytrvat. Vytrvat v podpoře ukrajinských obránců a neustupovat válečnickým fanatikům z Kremlu.