Autor fotografie: foto: ISW|Popisek: Situace na Ukrajine
Ukrajinský prezident Zelenskyj prohlásil, že ukrajinská armáda dobýje zpět Krym. Ale zdá se, že je to jen další propagandistický/PR krok Zelenského. Dlouhodobě bylo zveřejňováno pouze, jaké ztráty utrpělo Rusko a na oslavu dne nezávislosti je vystavena zničená ruská technika. Ale nelze si představit, že v těžkých, a tak dlouhou dobu probíhajících bojích by Ukrajinci byli beze ztrát, na lidech i technice.
Nyní Kyjev přiznal ztráty na lidech 9000, otázkou je, zda je to skutečné číslo. Nepřiznal ztráty tanků, obrněných vozidel (OT a BVP), dělostřeleckých systémů nebo letounů. Ale vzhledem k tomu, jak stále více o tyto technologie žádá, je jasné, že ztráty jsou vysoké, zásoby docházejí a mobilizace už vyčerpává kapacity i v lidském potenciálu.
A do toho prezident Zelenskyj prohlásí, že plánuje masivní ofenzívu k dobytí Krymu. Jenže stále probíhají těžké boje v oblasti Mikolajeva, v Záporoží, a ruská armáda zřejmě bude chtít narovnat frontovou linii na ose Doněck – Kramatorsk – Izjum – Charkov, kdy i u Charkova trvají boje. A nyní se objevují informace, že ruská armáda provádí přesuny do Běloruska – opět.
Bělorusko je v podstatě výchozím bodem k dalšímu pokusu obsadit Kyjev. A i kdyby ne, frontová linie se natahuje od severní hranice po Mikolajev – Cherson. Aby ukrajinská armáda zvládala boje ve všech oblastech a zároveň měla dostatečné síly i v oblastech možného útoku, a ještě k tomu prováděla proti diverzní operace třeba v oblasti Lvova, musela by mít jiné kapacity a výzbroj.
Ruská strategie roztahuje ukrajinskou armádu na širokou plochu, čímž na moha místech nemohou být zálohy. Ničeny jsou logistické trasy a zároveň jsou udržovány bojová akce v určitých oblastech, což váže mnoho sil. Ruská armáda se zřejmě bude snažit natáhnout ukrajinskou armádu jako strunu, tím ztenčit její obranná pásma a množství zbraňových systémů v oblasti a pak se pokusit o průlom na více směrech.
Nelze si dělat ani iluze o tom, že by ukrajinské námořnictvo mělo kapacity na rozsáhlo vyloďovací operaci na Krymu, aby ho dobylo z moře, nebo na kombinovanou operaci. Při pozemní operaci by ukrajinská armáda musela prorazit pásmo, které již Rusko kontroluje. Z Mikolajeva i Záporoží jsou vzdušnou čarou vzdálenosti nad 200 km. A zde je akcentováno vzdušnou čarou. Je nutno započítat vodní překážky, složitost terénu, propustnost komunikací a možnost zásobování a samozřejmě odpor ruské armády, případně zvýšení aktivit separatistů v Donbasu a Luhaňsku, Ruska u Charkova a případně směrem na Kyjev z Běloruska, což by Ukrajinské úsilí zcela rozmělnilo.
Ruská armáda má možná vysoké ztráty, obměňuje velení jako na běžícím páse, mobilizuje a nabírá i zahraniční bojovníky, ale posunuje se pomalu k dalším cílům. A i když Zelenskyj má plamenná prohlášení a pobíhá jako bojovník v zeleném tričku, zdá se, že mu dochází dech. A pokud západní společenství neudělá zásadní krok, Ukrajina postupně ztratí vše. Turecký prezident Erdogan prohlásil podporu Ukrajině, ale do války s Ruskem nepůjde, protože bude prioritizovat své zájmy ohledně Kurdů, Sýrie a ve vztahu k Řecku.
USA ani nikdo z EU/NATO do války s Ruskem na straně Ukrajiny též nepůjde. Ukrajina by potřebovala masivní dodávky nejmodernějších technologií a lidskou sílu, a obojího se jí nedostává a začíná být ekonomicky vyčerpaná. A čím déle se konflikt potáhne, tím více Rusko bude srážet Ukrajinu na kolena, vojensky i ekonomicky. A vzhledem k vývoji konfliktu pak nelze vyloučit, že se nezačnou ozývat hlasy proti prezidentu Zelenskému a nevznikne politická krize, jež ještě více oslabí vojenské úsilí.
Bude ještě mnoho mrtvých jen kvůli politickým zájmům. Záleží, zda se najde dostatečná páka toto zastavit. Na Rusko sice dopadají ekonomické sankce, ale stejně s nimi trpí Evropa kvůli cenám plynu a ropy a Rusko velmi rychle nalézá jiné odběratele. Takže otázkou je, kdo koho a jak moc podpoří a jak dlouho se dá daný stav vydržet. Toto není konflikt v Náhorním Karabachu nebo přetlačování v neosídlených oblastech mezi Čínu a Indií či pohraniční přestřelky mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Tento konflikt začíná nabírat globální velikost.
Zdroj: Institute for the study of war