Autor fotografie: manhhai, flickr (CC BY 2.0)|Popisek: Ilustrační obrázek
Boje na Ukrajině jasně naznačují, jak se mohou vyvíjet budoucí konflikty. V pozemní bitvě se od budoucnosti v některých oblastech posouvá konflikt do minulosti, tedy poziční zákopová válka. Mobilní operace tankových sil jsou limitovány geografií a klimatem a přesyceností bojiště protitankovými zbraněmi. Dělostřelectvo si zachovává svoji pozici, jen zvyšuje přesnost a účinnost munice. Novým fenoménem je rozsáhlé raketové ničení infrastruktury a nasazení dronů.
V letecké výzbroji se věci posunuly do samonaváděcích systémů typu ,,vystřel a zapomeň“, anebo střelby mimo přímou viditelnost, tedy za horizont. U pozemní raketové výzbroje jde obvykle kromě salvových raketometů o chování podobné střelám z minometů nebo houfnic, tedy trajektorie letu je v horních úhlech a střely dopadají z vrchu.
Drony však mají chování podobné střelám s plochou dráhou letu. Mohou letět řízeny operátory nebo po před programované trase. Tedy měnit směr i výšku, případně v některých místech, pokud se jedná o drony s rotačním křídlem i vyčkávat.
Útok na vojenské letiště Engels u Saratova, který pravděpodobně provedla Ukrajina (byť se k němu oficiálně nepřihlásila), kdy byly poškozeny dva strategické bombardéry Tu-95, a útok na terminál paliva na letišti u Kursku jsou jasným příkladem, jak se boje mění. Na zemi nic nového, spíše starého, ale v této oblasti začíná vítězit robotika a bezpilotní prostředky.
Drony nemají kapacitu bombardérů zničit celou VPD (vzletovou a přistávací dráhou), ale zničením zásob paliva nebo munice jsou letouny po určitou dobu neakceschopné. A to je účelem, vyřadit tyto prostředky z akce. Zároveň nasazení dronů znovu vrací do hry protivzdušné dělostřelectvo. Ale munice je již jiná, a to tzv. ABM, tedy programovatelná a v místě a čase vybuchující bez přímého zásahu, kdy vytvoří oblak wolframových fragmentů, jež dron zničí.
Údery na letiště Ukrajinci začali oplácet Rusům stejnou kartou. Je to poznat z ruských reakcí, kdy píší, že je hrozné, když Ukrajinci zaútočili na „bezbranné“ letiště se strategickými bombardéry. Ale vybombardované nemocnice, školy a obytné domy na Ukrajině jsou po dle nich naopak v pořádku.
Vývoj tedy půjde jednoznačně cestou bezpilotních/bezosádkových prostředků. Ukrajina to naznačila i nasazením námořních dronů proti ruské Černomořské flotile. Na moři samostatně plovoucí plavidla, ve vzduchu řízené či naprogramované drony nebo doprovod letounů jako tzv. Wingman nebo Loyal Wingman, na zemi dojde jistě ke stejnému vývoji. Obrněná technika s bezosádkovými věžemi nebo v doprovodu skupiny robotických „bojovníků“ pronikajících minovými poli a vážoucími na sebe palbu protivníka.
Ukrajina nemá výrobní ani materiální zdroje čelit masivnímu ruskému nasazení. Ale má možnosti používat levnější prostředky, působit škody a zároveň mít vliv psychologický. Když si nikdo a nikde není jistý, že na něj dopadne bomba či raketa, je to náročné. A to se Rusům začíná stávat. Obzvláště úder na vojenské letiště Engels byl „školou války“. Co páchají jinde, se jim najednou nyní vrátilo.
Budoucí konflikty tedy nebudou o frontových liniích a tankových jednotkách, i když i to bude stále existovat, ale budou o robotice a překvapivých úderech kdykoliv a kdekoliv.
Zdroj: theguardian.com, cnbc.com, 19fortyfive.com