Autor fotografie: flickr.com (CC BY-SA 2.0) |Popisek: Su-57 (ilustrační obrázek)
Hovořilo se o tom poměrně dlouho. Rusko představilo svůj jednomotorový letoun Šachmat na aerosalonu MAKS-2021. A doufá, že bude více než rovnocenným konkurentem americké F-35. Problém číslo jedna zní, zda se podaří projekt zdárně dokončit a nabídnout úspěšně stroj zahraničnímu zákazníkovi.
Ruská stíhačka 5. generace Šachmat vzbudila velkou pozornost na mezinárodní výstavě MAKS-2021. A důvodů proto bylo více než dost. Rusko přišlo s projektem jednomotorové platformy jako doplňku těžkých dvoumotorových letounů Su-57. Jednomotorový stroj má být rovnocenným soupeřem americké F-35 na mezinárodních trzích, nicméně až o třetinu levnější, přitom se srovnatelnými technickými parametry. Experti se tak ptají: Naplní Šachmat vysoká očekávání a bude skutečným průlomem na mezinárodním poli?
Zde pak vyvstává mnoho otazníků, spojených s vývojem této jednomotorové platformy. Zaprvé podle ruských citovaných médií se má uskutečnit první let Šachmatu už v roce 2023. Je to ale opravdu reálné, nebo se bude datum prvního letu stroje zpožďovat, jak už to známe z jiných projektů? Do vývoje v prvé řadě silně promluví omezené ruské finanční zdroje, což velmi zřetelně vidíme na příkladu letounů Su-57. Nicméně může si Rusko dovolit financovat současně dva zásadní projekty - dvoumotorovu platformu 5. generace a jeho jednomotorový pandán rovněž 5. generace?
Bez dodatečného financování to zřejmě půjde těžko, a tak se dá předpokládat, že vývoj Šachmatu půjde po stejné linii jako jeho dvoumotorový protějšek Su-57, jehož financování Rusko jen těžko zvládá. Analogii pak můžeme vidět v dalším ambiciózním projektu tanku Armata, jehož sériová výroba se stále odkládá a má konečně začít v roce 2022, ale i toto datum musíme brát s rezervou, protože jisté není. Rusko se mohlo v případě Šachmatu jistě pokusit do vývoje zainteresovat další zemi, aby se mu zároveň finančně ulevilo, to však možná k vlastní škodě neudělalo a tak důležitý projekt financuje samo.
Aby se vývoj Šachmatu alespoň v nějaké formě zaplatil, je nutno uspět na mezinárodních trzích, ale dalším otazníkem je, kdo by o něj mohl mít zájem, i když má být téměř o třetinu levnější než F-35. Stejně jako u Su-57 sice Rusko rádo hovoří o tom, kdo by mohl být potenciálním zákazníkem, ale zásadně nikoho nejmenuje, jen mlhavě určitou geografickou oblast. Nejinak je tomu i u Šachmatu, kdy šéf ruského zbrojního gigantu Rostech Sergej Čemezov na aerosalonu již ve velkém předstihu hovořil o tom, že o Šachmat mohou mít zájem země Středního východu, Latinské Ameriky, některé státy asijsko-pacifického regionu.
V obecné rovině je ovšem jedním z hlavních problémů fakt, že Rusko pracuje na mnoha ambiciózních projektech najednou, aniž by dostatečně diverzifikovalo zdroje, jichž se na druhé straně nedostává, což vede k jejich permanentnímu zpožďování a časový rámec se tak neustále posunuje.
U projektu Šachmat je pak jednou z otázek zatím nejasný rámec financování celého projektu (SM informoval). Podle původních informací se jednalo o projekt zcela v režii konstrukční kanceláře Suchoj. Pravdou je, že veškeré projekty s účastí ruského státu se zpožďují právě z důvodu nezabezpečeného permanentního cash flow, respektive z důvodu, že ruský stát neprioritizuje vývoj jednoho projektu a jeho dokončení, ale vždy přihodí trochu peněz do jedné kasičky, pak zase trochu do jiné kasičky, a tím projekty oscilují v rychlosti vývoje. Vezmeme-li v úvahu, že Šachmat je derivátem Su-57, zřejmě enormní část dílů by měla být identická, což významně snižuje náklady.
Konstrukční kancelář tedy mohla jít do rizika a realizovat samostatný vývoj s tím, že finance od státu získá později. To by zabezpečilo plynulost a odpovídající rychlost vývoje. Bez podpory ruského státu však narazí firma na exportní omezení.
I když má být Šachmat poměrně levným strojem na rozdíl od jejich západních protějšků, není příliš pravděpodobné, že by mohl vytlačit F-35 z jeho zatím pevné pozice. Nově si vybralo letouny i neutrální Švýcarsko a další státy budou následovat. Hovoří se i o tom, zda by stroje F-35, které se poprvé představí i na letošních Dnech NATO, mohly nahradit po roce 2027, kdy končí jejich pronájem, švédské Gripeny v českém případě.
Čím více států si do výzbroje stíhač F-35 pořídí, tím bude jeho cena klesat a stroje budou tak dostupnější státům, které by si je dříve nemohly dovolit. Potenciálními kupci Šachmatu pak budou, jak řekl již zmíněný Čemezov, státy Středního východu, asijsko-pacifický region či země Latinské Ameriky, čili omezený zájmový rádius.
Uvidíme, jak se bude projekt Šachmatu dále vyvíjet. V tuto chvíli je však ve hře mnoho neznámých, než abychom mohli konstatovat, zda bude projekt nakonec úspěšný. Letoun jistě může nakonec určitý úspěch mít, nicméně otázkou je, nakolik může reálně konkurovat americkým zavedeným platformám, jako je F-35, a další strojům, a nakolik se jeho vývoj alespoň zčásti ze zahraničí zaplatí.
Zdroj: Defence Blog, Bussiness Insider