KOMENTÁŘ: VOP CZ není strategický podnik. Na zakázkách pro armádu se podílí minimálně

"Se zapojením státního podniku VOP CZ do zakázky samozřejmě stále počítáme. Důraz v tomto ohledu klademe na řešení, které přinese časově a cenově nejlepší a nejefektivnější podmínky jak pro ministerstvo, tak pro český průmysl. Jak už jsem řekla, nabídka řešení bude na švédských partnerech," odpověděla ministryně obrany Jana Černochová v nedávném rozhovoru pro Security Magazín na otázku, zda bude zapojení VOP CZ do zakázky na pásová BVP z české strany požadováno. Během 16. schůze Výboru pro obranu pak náměstek pro vyzbrojování Lubor Koudelka poslancům řekl, že MO počítá s významným zapojením VOP a probíhají jednání o detailech. Zeptali jsme se ministerstva na výsledky státního podniku.

Roli VOP CZ v zakázce nastavilo ministerstvo již v éře Lubomíra Metnara, kdy se měl ministerstvem zřizovaný podnik stát hlavním integrátorem účasti českého obranného průmyslu na zakázce na 210 vozidel v hodnotě 52 miliard korun. Šlo o jednu z nepřekročitelných podmínek. Po zrušení tendru v nově definované zakázce, o níž z pověření vlády vyjednává MO přímo s vládou Švédska (nákup vybraného typu CV90 od BAE SYSTEMS v koordinaci se Slovenskem), tedy již nejde o "nepřekročitelnou podmínku", nicméně zájem Ministerstva obrany na zapojení VOP CZ stále trvá. MO označuje VOP CZ za strategický podnik, jehož "základním úkolem je chránit naše bezpečnostní zájmy."

VOP CZ je dlouhodobě ve ztrátě a zakázky vojenského charakteru a zakázky od Ministerstva obrany tvoří jen relativně velmi malou část jeho produkce. Od roku 2014 činí ztráta VOP CZ více než půl miliardy korun, jen v letech 2019, 2020 a 2021 narostla o 69, 115 a 59 milionů, a ze čtveřice ministerstvem zřizovaných vojenských podniků (Vojenské lesy ponecháme stranou) vykazuje stabilně nejhorší výsledky.

Protože jsou výsledky, kapacity a schopnosti VOP CZ dlouhodobě vystaveny kritice (VOP CZ v zakázce na BVP? Udržovat něco, co nefunguje, nemá smysl, říká místopředseda výboru Růžička; VOP CZ nemá kapacitu úspěšně se projektu BVP zhostit, říká poslanec Krejza; Klíčová role VOP v tendru na BVP je problém. Má špatné hospodaření i vedení, říká místopředseda výboru Vích), zeptali jsme se ministerstva na objem dodávek a služeb techniky pro AČR, které byly realizovány přes Vojenský opravárenský podnik a přes soukromé dodavatele z celkového objemu pořizované techniky v letech 2019 až 2021.

Podle odpovědi činil za rok 2019 podíl VOP CZ na objemu dodávek a služeb techniky 2,35 % (157 milionů), v roce 2020 9,30 % (629 milionů) a v roce 2021 1,63 % (252 milionů).

Tato čísla, která na první pohled neodpovídají charakteristice státního podniku jako podniku strategického významu, v odpovědi MO dále komentuje:

„I když objem čerpání ve prospěch Vojenského opravárenského podniku z celkového čerpání rezortu MO je nízký, není tento závěr komplexní. Ministerstvo obrany zadalo v letech 2019-2020 objem činností tuzemským a zahraničním subjektům v procentuální výši 76,32 %, je logické, že toto číslo je dominantní, jelikož Vojenský opravárenský podnik má svoji specializaci, kterou rezortu MO, resp. AČR nabízí, ale portfolio služeb a nákupů v dominantní procentuální výši je zásadně širší. Armáda České republiky disponuje velkým počtem druhů vojenské techniky a ty se vážou k rozličným výrobcům a poskytovatelům služeb v rámci jejich oprav nebo zhodnocení. Vojenský opravárenský podnik tak dostatečně figuruje v rámci svých oprávnění v zakázkách zadávaných Ministerstvem obrany.“

V čem specializace VOP CZ spočívá pak ilustruje výčtem příkladů zakázek, které státní podnik realizoval či realizuje. Na prvním místě je zmíněn servis tanků T-72M4 CZ. Jde o rámcovou dohodu z let 2018-2021 v hodnotě 450 milionů korun, a projekt „technického zhodnocení“ těchto vozidel z roku 2021 v hodnotě přibližně 1 miliardy korun, jehož účelnost a proveditelnost byly zpochybňovány. Armáda obdrží od prosince 2022 od Německa darem tanky Leopard 2A4 a plánem je jejich modernizace a nákup pěti desítek moderních variant 2A7+. Udržovat specifické a prakticky neprodejné české verze tanku T-72 (jejich motory se již nevyrábějí) bude drahé a neperspektivní, vynakládat prostředky na tento projekt není efektivní, i kdyby to mělo účetně VOP CZ pomoci snížit nakumulovanou ztrátu.

Mezi dalšími příklady pak MO v odpovědi uvedlo: „servis (...) PVO, automobilních jeřábů, USD-114A a další kolové techniky. V roce 2019 bylo AČR úspěšně předáno prvních 5 kusů vozidel CP-6M1 a v roce 2020 dalších 5 kusů této techniky (...) podnik v dalších letech dodával letecké plniče a cisternové návěsy.“ Tedy deset kusů cisteren v letech 2019-2020. Zmínit lze také zakázku na opravy a udržování BVP-2 v letech 2022-2025 v hodnotě 80 milionů. K tomu dodejme, že z veřejně dostupného vyhodnocení došlých nabídek je zřejmé, že VOP se chystá nabídku plnit díky subdodavatelským pracím nakoupeným od EXCALIBUR ARMY spol. s r.o. Což byl jediný zbývající uchazeč o tuto zakázku.

MO svou odpověď uzavřelo: „Klíčovým projektem pro Vojenský opravárenský podnik je zapojení do projektu nákupu nových pozemních bojových vozidel pěchoty (PBVP) pro AČR a zapojení do následného servisu této techniky.“ – zdá se být tedy více než zřejmé, že teprve po zapojení státního podniku do dosud největší zbrojní zakázky v dějinách samostatné České republiky, se z VOP CZ stane „strategický podnik“. Dosud je jeho využití v rámci vertikální spolupráce spíše marginální, a teprve v případě, že bude do projektu PBVP zapojen, bude budovat kapacitu a schopnosti, které takový projekt vyžaduje. Zatímco reální strategičtí partneři MO, tedy soukromé společnosti, které dlouhodobě a stabilně zajišťují řádově významnější zakázky, zůstávají v tomto ohledu do určité míry na druhé koleji – a to v intencích podmínek již zrušeného tendru. Kromě nízké míry zapojení českého obranného průmyslu do této zakázky (požadavek na minimálně 40 %), o které jsme již psali, jde o další dědictví způsobu, jakým byla na jaře 2019 zakázka vypsána.

Zdroj: Ministerstvo obrany; Registr smluv

Tagy