KOMENTÁŘ: Vývoj ekonomické situace a možné dopady na vyzbrojování

KOMENTÁŘ: Vývoj ekonomické situace a možné dopady na vyzbrojování
Autor: Ministerstvo obrany, Wikimedia Commons|Popisek: Čeští vojáci v Kosovu
04 / 11 / 2021, 13:00

V posledním období se stále častěji hovoří a ekonomické krizi, energetické krizi a zrychlující se inflaci. Obvykle je to dáváno do souvislosti s pandemií COVID a přijatými opatřeními jako lockdown většího či menšího rozsahu.

Podle řady ekonomů však politici pouze využívají viditelná opatření v rámci pandemii k zakrytí faktu, že ekonomická krize se rozvíjí v podstatě od roku 2018, tedy ještě před vypuknutím COVID. Opatření při pandemii vše jen urychlila a zviditelnila. Je jasné, že v ekonomice, stejně jako ve výrobě i jiných odvětvích se rozvoj pohybuje v cyklech, tedy po určitou dobu lze nacházet další možnosti racionalizace a zefektivnění, ale jednoho dne prostě možnosti dojdou, dochází ke stagnaci nebo rovnou „zadření“ systému. Ekonomická stagnace je na vládní úrovni často řešena dotacemi, pobídkami – a dotiskem dalších peněz, tedy roztáčením spirály inflace. Nominální hodnota peněz je stejná, ale jejich reálná hodnota klesá, tedy dochází ke zdražování, což snižuje kupní sílu, vyvolává další stagnaci a umocňuje další pobídky.

Pro nastupující ekonomickou krizi by pro ČR bylo výhodnější být členem Eurozóny, neboť dopady inflace a dalších negativních jevů se rozloží mezi více účastníků. Nyní ČR vše musí řešit sama se zohledněním kolísání směnných kurzů mezi korunou a dalšími měnami. A největším obchodním partnerem je Německo, tedy EUR. A i tak dávají někteří ekonomové životnost Euru jako takovému 10-15 let, neboť neplní svůj hlavní účel, tedy sjednocení fiskálních podmínek v jednotlivých zemích. V odlehčené rovině to bylo definováno jako „nemožnost realizovat prvotní myšlenku, kdy Němec měl uhlídat italské a řecké důchody a francouzské rozhazování veřejných financí“.

Pro následující fiskální rok vláda navrhla deficit rozpočtu cca 370 mld. korun, což dle současných prohlášení budoucí vládní garnitury nemá šanci projít novým parlamentem. Akceptovatelná by snad mohla být suma 300 mld. a níže, ale budoucí ministr financí musí najít úspory v rezortech a vládních rezervách. Pokud se úspory nenajdou a vláda bude žít na stále větší dluh, blíží se doba tzv. dluhové brzdy, kdy ze zákona musí vláda navrhnut vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet, což by při schodku ¼ bilionu korun jeden rok a nutnosti vyrovnaného nebo ziskového rozpočtu rok další znamenalo brutální škrty ve všech oblastech, tedy i v mandatorních výdajích, jako jsou důchody, vzdělávání, lékařská péče, sociální dávky, výdaje na bezpečnost a obranu atd.

Již nyní současná ministryně financí Alena Schillerová prohlašuje, že pokud bude chtít nová vláda deficit snížit, bude muset škrtat především v investicích, a to především v resortech vnitra a obrany. Dalším krokem jsou škrty v mandatorních výdajích, což ale lze pouze formou změny zákona. Otázkou je, zda by to mohlo projít sněmovnou. Ale je po volbách, do dalších daleko a senátoři odmítli zmražení svých platů, a i když se všude bude škrtat, jim porostou platy o 6 %. A vláda po všech covidových balíčcích a lockdownech prohlubujících státní zadlužení a výdaje ještě přemýšlí o dočasném zrušení DPH z energií – propad v příjmech státního rozpočtu též zřejmě pár miliard.

Zároveň se řeší krize energetická. Státy EU jednají o tom, jak zabránit plošnému „blackoutu“. Energie z obnovitelných zdrojů je nestabilní, neboť jednou fouká více a jindy vůbec, takže ostatní elektrárny musí stejně jet na běžný výkon a energii pouštět do země, aby až přestane foukat ihned vykryly výpadek. Na takovéto výkyvy není stavěna ani rozvodná síť a hrozí její vyhoření po přetížení. Zkušenost, byť ne tak drastickou, má třeba v Německu spolková země Bavorsko. Na severu Německa vybudovalo větrnou elektrárnu velkého výkonu, ale není schopno vyrobenou „zelenou“ energii dopravit ze severu na jih. Do toho vstupují tlaky „ekologů“ na zrušení jaderné energetiky a politické tlaky na zrušení odběru zemního plynu z Ruska. A k tomu všemu, naštěstí po Brexitu, britský premiér Johnson prohlásí, že britské domácnosti by měly využívat pouze elektřinu a ne plyn. A nelze ani vynechat tlak na elektromobilitu. Co by se asi stalo v rozvodné síti, kdyby se obyvatelé např. Jižního Města v Praze vrátili naráz z práce a všichni zapojili svá auta na dobíječky, doma pustili topení a začali svítit a vařit?

Co toto všechno má společného s vyzbrojováním? Malá zmínka již padla v citaci návrhu ministryně financí na škrty v investicích v resortech vnitra a obrany. Dále vzpomeňme na růst ceny do nebes u projektů VERA-NG, modernizace T-72M4 CZ, pořízení ShKH CEASAR a PVO systému SHORAD SPYDER. AČR je též v procesu výběrového řízení na moderní pásová BVP, není dokončen tendr na systém řízení palby dělostřelectva, bude potřeba zmodernizovat stíhací letectvo, kdy u JAS-39 C/D Gripen bude končit pronájem a životnost T-72 je do roku 2030, tedy nové tanky, pokud tato schopnost bude zachována, budou muset být vysoutěženy, vyrobeny a zaplaceny maximálně dva roky před touto časovou hranicí.

V současnosti, díky omezení mobility za pandemie, došlo ke snížení dodávek strategických komodit nebo produktů, jako jsou čipy, čímž trpí především IT a automotive. Ceny čipů i surovin k jejich výrobě letí strmě nahoru. Moderní bojová vozidla jsou plná elektroniky, tedy i čipů, uveďme řídící jednotku pro Powerpack, systém velení a řízení palby, systém situačního povědomí, systém ochrany proti ZHN, protipožární systém, systém aktivní ochrany, všechny komunikační a pozorovací přístroje atd. Toto vše je umístěno v korbě ze speciálních pancířů, jejichž výroba je technologicky i energeticky velmi náročná.

Takže v jednom řádku – plán na škrty v rozpočtu, inflace, ekonomická stagnace, energetická krize a růst cen energií, s tím spojený růst cen subdodávek, nedostatek čipů nebo materiálů a s tím spojený růst cen. Můžeme začít přemýšlet, zda vláda bude schopna snížit schodek státního rozpočtu a zároveň zachovat modernizaci AČR a splní svůj závazek vůči NATO i voličům o kontinuálním nárůstu rozpočtu na obranu. Spíše se zdá, že prosadí scénář známý z jiných klíčových projektů, kdy letounů Gripen, tanků T-72 nebo vozidel Pandur mělo být výrazně více, než jich je nyní ve stavu AČR. A je otázkou, kolik pásových vozidel bude za rozpočtovaných 52 mld. korun možno koupit. Ale asi to nebude 210. Cena u CEASAR a SPYDER vylétla o cca 50 %, a to ještě nebyla inflační spirála v plné síle. I tak to vychází na seškrtání na cca 160 vozidel, s opcí na pořízení zbytku jindy, nebo pořízení části na pásech a části na kolech, nebo bude nutno počítat nikoliv s 52 mld., ale možná s 60 mld. – odhadnuto jen tak od oka bez ekonomické analýzy a přesných propočtů zcela nepřesných čísel a odhadů.

I když slyšíme ohnivá politická prohlášení, zákony ekonomiky, stejně jako zákony fyziky jsou neúprosné. Zřejmě průmysl a především ten zbrojní a naši již tak zbídačenou armádu čekají hodně smutné roky.

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace