Autor fotografie: IDF / Public domain|Popisek: Bankovky nalezené IDF u jednotek Hamásu v Gaze
Informace o rozsáhlosti a vybavení tunelů teroristické organizace Hamás v Gaze nejsou novinkou. Překvapivé je však již zjištění, které v posledních několika měsících poskytuje IDF že některé z nich jsou vybaveny sklady munice, toaletami a dokonce plně automatizovanými výtahy. V souvislosti s těmito informacemi se proto nabízí otázka, kde vzal Hamás dostatek finančních prostředků na stavbu této obrovské sítě chodeb.
Náhled do situace přinesl Udo von Massenbach ve svém textu pro izraelský deník Haaretz. Podle Massenbacha jsou finance Hamásu založeny hned na několika různých zdrojích. Roční rozpočet Hamásu je podle veřejně dostupných zdrojů asi 2,5 miliardy dolarů (58 miliard Kč), přičemž jen od Palestinské autonomie spravující Západní břeh Jordánu získává asi 1,2 miliardy dolarů (27,9 miliard Kč). Dalších 300-400 milionů dolarů (6,9 - 9,3 miliard Kč) vybere Hamás na daních od obyvatel Gazy a Katar údajně islamistické samosprávě v Gaze posílá dalších přibližně 360 milionů (8,3 miliard Kč) dolarů ročně.
Právě největší podíl financí, peníze od Fatahu ze Západního břehu, jsou velmi problematické z několika důvodů. Přibližně 65% rozpočtu Palestinské autonomie totiž tvoří příspěvky izraelské vlády a z těchto financí dává palestinská samospráva následně asi jednu třetinu přímo představitelům Hamásu do Gazy. Mnoho z nich je však ve vedení vojenského křídla této organizace a není proto příliš transparentní, kam jsou prostředky distribuovány. Izrael a také Palestinská autorita se proto nacházejí ve velmi paradoxní situaci. Jejich společným cílem je eliminovat moc Hamásu v Gaze, ale současně chtějí alespoň částečně ochránit populaci žijící v Gaze od bídy a hladu.
Hamás jako politická strana, která vládne v Gaze již od roku 2007, se má starat o chod nemocnic, základních, středních a vysokých škol a dalších sociálních a ekonomických služeb pro občany. Ve světle izraelské a palestinské dlouhodobé kritiky se však ukazuje, že tuto roli Hamás dost dobře nezvládá. Skutečnost koneckonců dokládají i samotná vyjádření některých jeho představitelů. Místopředseda politické odnože Hamásu Mousa Abu Marzook v rozhovoru s televizí Russia Today TV odvysílaném na konci října 2023 uvedl, že o palestince žijící v Gaze se musí starat OSN a Izrael.
Podle UNRWA, organizace spadající pod OSN, jsou totiž obyvatelé Gazy uprchlíci, kterým náleží humanitární pomoc, a za jejich bezpečí může Izrael, který je okupantem tohoto území. Tento rozhovor je vzorným příkladem manipulace Hamásu, který všechnu vinu za situaci v Gaze dlouhodobě svádí na Izrael a OSN. Izrael se však plně stáhnul z Gazy již v roce 2005, tedy dva roky předtím, než Hamás zvítězil v částečně demokratických volbách a samotná UNRWA několikrát naznačila, že teroristické skupiny v rámci současného konfliktu kradou její humanitární zásoby určené civilním obyvatelům v Gaze. IDF v bunkrech teroristů navíc našla pytle humanitární pomoci s logem této organizace OSN.
Další indicie naznačující, že financování Hamásu je mnohem širší, než je veřejně prezentováno, je možné nalézt v rozhovorech s palestinskými teroristy, kteří byli zajati na území Izraele po útoku ze 7. října 2024. Na záběrech, které publikovala IDF a následně je převzal zpravodajský kanál i24 News, operativci militantního křídla Hamásu, brigády al-Kassám, vysvětlují, kolik peněz jim Hamás slíbil za únos izraelského občana do Pásma Gazy. Podle teroristů bylo za každého Izraelce Hamásem přislíbeno 10 tisíc dolarů (232 tisíc Kč) a jeden byt v Gaze. Pokud by se proto některému z palestinských teroristů podařilo unést více lidí, odměna by byla vyšší. Při počtu 250 zajatých Izraelských občanů celková suma jen pro tuto operaci činí 2,5 miliony dolarů, což je přibližně 58 milionů Kč, avšak bez nákladů na slíbené byty.
Podle slov zajatých palestinských teroristů je navíc tato praktika Hamásu běžná a není žádnou výjimkou. Pod Hamásem nevykonávají operace jen obyvatelé Gazy, ale také Palestinci žijící na Západním břehu Jordánu. Pokud by za každý teroristický útok byl slíben přibližně podobný obnos peněz, Hamás by musel operovat s mnohem větším rozpočtem. V souvislosti s těmito informacemi je proto vhodné si pokládat otázku, kolik prostředků kromě financí poskytnutých samotným operativcům má vlastně Hamás k dispozici a zda nepoužívá prostředky určené pro obyvatele Gazy spíše pro své vlastní účely.
Kromě operativců a zbraní jsou totiž obrovským výdajem Hamásu právě tunely, které prostupují celým Pásmem Gazy. Podle dosavadních odhadů IDF, která v současnosti v Gaze stále operuje, se odhaduje, že tunely tvoří síť dlouhou několik set km. Tyto informace koneckonců potvrdil také sám nejvyšší představitel Hamásu v Gaze, Jahjá Sinvár. Podle fotografií a videí, které IDF postupně zveřejňuje, je patrné, že se nejedná pouze o úzké a malé chodby určené pro přechod mezi různými budovami, ale spíše o sofistikovanou síť bunkrů, které připomínají podzemní město. O infrastruktuře a vybavení tunelů, které sloužily pro ukrývání izraelských rukojmí a představitelů Hamásu v Khan Younis si můžete více přečíst v tomto textu.
Podle bezpečnostního analytika Udiho Leviho jde většina rozpočtu Hamásu právě na zaplacení materiálu a dělníků stavějících podzemní „město” Hamásu, cvičení jeho operativců a potřebnou munici pro útoky na izraelské území. Kromě tří výše zmíněných zdrojů příjmů Hamásu, daní, katarských darů a příspěvku od Palestinské autonomie, tak do Gazy pravděpodobně proudí množství prostředků z Íránu a od různých humanitárních organizací po celém světě, které se podle Leviho soustředí v Turecku. Přesný obnos prostředků, s nimiž Hamás operuje, se však pravděpodobně nikdy nedozvíme stejně jako způsob, jak mohly být dopraveny z Íránu a Turecka rovnou do Gazy.