Komentář: Zrušení nákupu BVP je logický krok. Klíčová je soběstačnost. Kupujme to, co vyrábíme doma

Ministerstvo obrany přišlo s úspornými opatřeními, která asi účetně odpovídají aktuální situaci, a plánu na 300miliardový schodek, ale tím problém samozřejmě není nijak vyřešen, naopak - právě tím problémy začínají, a jejich řešení budou nepříjemná pro všechny. Kromě okamžitých škrtů a úspor je třeba se připravit na těžkou dobu, a velmi pečlivě poskládat priority tak, aby byly obhajitelné a prosaditelné. Nároků na státní rozpočet bude ze všech stran mnoho.

Ač to tak momentálně nevypadá, protože vláda stále upřednostňuje dovozy z Číny před systematickou spoluprací s domácími firmami, pro Českou republiku bude v budoucnu kritické posílit nezávislost a samostatnost; zapojit domácí průmysl do krizových plánů a podpořit domácí výrobu strategických produktů. Mezi nimi na čelných místech vojenských technologií a vojenské techniky. Stačí si představit kombinaci dvou či více podobných vlivů, jaké má nynější pandemie koronaviru, a je zřejmé, že armáda by hrála, resp. měla hrát, naprosto klíčovou roli. K tomu ovšem musí disponovat potřebným vybavením - ne muzejní technikou.

Rozpočet "je nafukovací", jak sledujeme již dlouhou řadu let, kdy se nejen ten český propadá do stále větších dluhů. Nepodařilo-li se vydávat 2 % HDP na obranu v době prosperity ("až nastartujeme hospodářský růst"), těžko to očekávat v době, kdy se budeme lopotně vyhrabávat z krizové situace. Redukce a přeskládání priorit budou zásadní i pro budoucí financování armády.

Největší tendr v samostatné historii České republiky, tedy pořízení 210 pásových bojových vozidel pěchoty, je v každém případě kandidátem na zrušení. Ne proto, že by česká armáda tato vozidla nepotřebovala. Za dobu, kdy byl připravován a s řadou zdržení a bolestně zahájen, BVP-2 dále zestárla. Ale parametry tendru nepočítaly se ztrátami státních rozpočtů ve stovkách miliard korun v důsledku opatření nařízených ve snaze zabránit šíření viru.

Česká republika dnes již na svém území vyrábí kolová bojová vozidla pěchoty Pandur II nebo obrněná vozidla TITUS. Toho bude velmi vhodné využít při redukci tendru na pásová BVP a posílit tím procento účasti českého zbrojního průmyslu - nahradit některé specializované varianty pásových BVP levnější kolovou - a v Česku produkovanou technikou. Pásová BVP zde (zatím?) vyvíjet a vyrábět schopni nejsme a je jisté, že budoucí technika musí nevyhnutelně být zahraniční provenience. Při současném nastavení tendru bychom se ovšem mohli snadno dostat do pasti neschopnosti plnit své závazky vůči zahraničním partnerům.

Bez přenastavení podmínek a redukce celého tendru může sám těžko proběhnout zdárně, ostatně pochybnosti o něm mezi řadou odborníků panovaly i v době, kdy byly hospodářské výhledy optimistické. Pokračování v tendru v současném kurzu by mohlo potenciálně ohrozit další neméně nezbytné armádní akvizice, a zatímco bychom snad získali odpovídající výzbroj pro mechanizovanou pěchotu, dělostřelectvo, protivzdušná obrana nebo tankové vojsko by paběrkovaly, protože nezasáhnou-li úsporná opatření velký projekt BVP, bude se muset šetřit jinde. Představa, že Ministerstvo obrany tváří v tvář nárokům ostatních rezortů v době krize a jejího překonávání uhájí výdaje plánované v době předkrizové, se nezdá být pravděpodobná.

Což říkáme při přesvědčení, že obrana má specifické postavení, musí, tak jak o tom opakovaně mluvil např. náčelního generálního štábu generál Opata, mít jistotu a spoleh na podporu společnosti nejen v dobách prosperity, ale i v dobách těžkých. Ostatně pro doby nejtěžší armádu udržujeme.

Nyní tedy ministerstvo ušetří potřebných 2,9 miliardy zrušením tendru na malé dopravní letadlo, který se mu opakovaně nepodařilo vypsat tak, aby armáda potřebnou techniku dostala. Odloží platby za dopravní letouny CASA a zbytek pak "získá" díky kurzovým úsporám a rezervám. Je to první krok. Dalším musí být srozumitelný plán investic pro novou situaci při vědomí trvajících závazků vůči NATO a potřebě udržet armádu bojeschopnou, resp. její schopnosti rozvíjet. Kromě BVP, dělostřelectva a tanků, protivzdušných prostředků a třeba náhrady za UAZ budeme také záhy řešit otázku nadzvukového stíhacího letectva.

Při poněkud chmurném výhledu do budoucích několika let je tím horší pohled o několik týdnů zpět, kdy docházelo k navyšování cen tu za radary, tam za rušičky, a kupovaly se velkoryse naceněné americké vrtulníky. Nejen, že se nic podobného nesmí opakovat, ale nová řešení musejí být skutečně nezpochybnitelná a efektivní.

Tagy